Macron pořád lže, Le Penová lidi rozděluje, zní z Francie před volbami

Od zvláštního zpravodaje z Francie

„Už před žlutými vestami jsem byl tak trochu mimo systém, protože si myslím, že je v naší zemi spousta propagandy a nespravedlnosti. Když se pak objevily žluté vesty, říkal jsem si, že je to možnost, jak věci změnit a kolektivně přemýšlet o změně společnosti ve Francii. Bohužel to až dosud výsledek nepřineslo, udělali jsme ale, co jsme mohli,“ vypráví po telefonu Eric Morin, stoupenec hnutí žlutých vest a novinář z jihofrancouzské metropole Marseille.

On sám se zatím nerozhodl, jak se v nedělním druhém kole prezidentských voleb zachová. Přijatelný pro něj není ani jeden z kandidátů, v prvním kole hlasoval pro třetího v pořadí, krajně levicového Jean-Luca Mélenchona. „Jisté je, že po volbách zažije Francie několik dalších špatných let, protože situace se určitě k lepšímu nezmění,“ myslí si.

Podobnou otázku – jak se zachovat ve druhém kole – si mezi žlutými vestami pokládají prakticky všichni.

„Jsou i tací, kteří budou volit Marine Le Penovou. Odhaduji, že třetina z nás bude pro Le Penovou, třetina zůstane doma a třetina odevzdá prázdný hlasovací lístek. Tak to udělám i já – nikdo z kandidátů mi nevyhovuje, zůstávám ale hrdým voličem, a odevzdám proto prázdný hlas,“ říká mi při schůzce v pařížské kavárně Faouzi Lelouche, jeden z mluvčích žlutých vest.

Dodává, že kdyby bylo hlasování prázdných lístků uznáno, jak si hnutí přeje, Macron ani Le Penová by podle něj do druhého kola nepostoupili.

Pan Lelouche chodí na protestní demonstrace žlutých vest už od počátku. Organizuje je prý stejná parta lidí, hned po schůzce s novinářem se má sejít s Priscillií Ludoskyovou, jejíž petice proti zdražení pohonných hmot byla startovacím výstřelem ke vzniku hnutí.

Prezidentská kampaň mu příliš velký výběr nepřinesla. Stávající prezident Emmanuel Macron podle něj pohrdá lidmi, republikánka Valérie Pécresseová by jen navázala na politiku exprezidenta Nicolase Sarkozyho a volit nechtěl ani socialistku Anne Hidalgovou poté, co ho zklamal bývalý prezident François Hollande.

Pak už zbývají jen extrémy: „Pro mě jsou Zemmour a Le Penová kandidáty, kteří rozdělují národ, prosazují diskriminaci a stigmatizují část populace,“ říká pan Lelouche. On sám je muslim a žije v Sevranu, v jednom z takzvaně citlivých pařížských předměstí. V minulosti působil hned v několika neziskových organizacích, kde bojoval za to, aby v Sevranu stát poskytoval různé služby, ať už v oblasti sociální, kulturní, nebo sportovní.

Fakt, že někteří stoupenci žlutých vest budou volit Le Penovou, vysvětluje mluvčí tím, že chtějí zabránit Macronovi ve druhém mandátu. Odpor vůči politice současné hlavy státu je u žlutých vest enormní: „Nejvíc mi vadí lži, protože Macron lže Francouzům stále. Dělá vše jen pro svět velkých financí a bojuje s nezaměstnaností tím, že dává přednost velké buržoazii, zatímco Francouze živí malé podniky, které nyní extrémně trpí. Zvláště se to projevilo za covidu, kdy velké podniky fungovaly, ty malé ale nemohly,“ vypráví rozhořčeně Marseillan Eric Morin.

Podobně jako Le Penová při svém posledním mítinku v Arrasu, i představitelé žlutých vest mluví o Macronově „katastrofální bilanci“. Faouzi Lelouche kroutí hlavou nad tím, jak mohl Macron první kolo voleb opět vyhrát, a dokonce s větším náskokem než v roce 2017.

Příčin vidí hned několik: jednak je to propaganda ze strany mainstreamových médií, která podle něj žluté vesty už dva roky víceméně ignorují, a pak prý Macronovi výrazně pomohla válka na Ukrajině. Prezident nyní na půl roku předsedá Evropské unii, a jako takový je tím, kdo vytváří prostřednictvím EU tlak na Rusko. „Voliči mají teď dojem, že ceny rostou a že je to normální, že je to kvůli válce.“

Macronovy neúspěchy ilustrují žluté vesty i čísly: „Na hranici chudoby žije ve Francii na deset milionů lidí. Máme také 300 tisíc bezdomovců, jedním ze slibů Macrona přitom bylo, že jejich počet klesne na nulu,“ vysvětluje Eric Morin.

Některé z hlavních požadavků žlutých vest, jako je zavedení referenda na základě občanské iniciativy nebo započítávání prázdných hlasovacích lístků, má v programu i Marine Le Penová. Prý ale nejde o stejný druh referenda, jaký si představují žluté vesty.

„V prvním kole voleb mluvilo o referendu celkem 9 kandidátů z 12, měli to v programu. Ve druhém kole ho sice nabízí Marine Le Penová, je to ale jiné referendum, protože proti němu může zasáhnout prezident. To my nechceme, my usilujeme o referendum, které by skutečně dalo moc do rukou občanů,“ upřesňuje právník David Libeskind, který přišel na schůzku spolu s Faouzim Lelouchem.

Pan Libeskind se dlouhodobě věnuje obhajobě žlutých vest, které podle něj trpí násilím a diskriminací ze strany policie. „Jen v prvním roce bylo 12 tisíc zatčení, z toho ale jen 3 tisíce odsouzení. Takže devět tisíc lidí bylo ve vazbě za nic. Já sám jsem přispěl k odsouzení dvou policistů, kteří zmlátili demonstranta. Ve vězení se ocitli bezúhonní, kteří neměli problémy se zákony.“

Zatímco v Paříži padlo víc podmíněných trestů, v regionech byly prý soudy o dost tvrdší. „Chtěli potrestat demonstranty, protože byli političtí protivníci. Zraněni a odsouzeni byli i někteří novináři,“ říká David Libeskind.

Rok po vypuknutí protestů skutečně média informovala o mnoha těžkých zraněních, která demonstranti utrpěli. Poměrně častým zraněním byla ztráta oka, k níž docházelo kvůli policejnímu používání gumových projektilů, tzv. flash-ball.

„Já sám jsem byl dvakrát zadržený, viděl jsem množství zraněných. Svoji rodinu jsem v těch 3,5 letech skoro neviděl, organizoval jsem protesty po celé Paříži, v prvních týdnech jsem spal pár hodin. Dnes je potřeba si trochu oddychnout, já už takhle nechci pokračovat,“ říká Faouzi Lelouche s tím, že demonstrantům chybí prostředky, vedení i přístup do médií, která ovládají velcí průmyslníci. Média pak podle nich vykreslují žluté vesty jako antisemitské a násilnické hnutí, což jeho představitelé zásadně odmítají.

Zástupci hnutí si nicméně nemyslí, že by měly další protesty následovat hned po volbách. Žluté vesty ale vyjdou do ulic bezpochyby na prvního máje a Eric Moran je přesvědčen, že budoucí vlna protestů bude mnohem masivnější a nezúčastní se jí zdaleka jen žluté vesty.

„Velká francouzská revoluce z roku 1789 ještě svých cílů nedosáhla,“ věří advokát Libeskind.