Článek
Čínské úřady tento týden dále zpřísnily kontroly na hranicích a oznámily, že výrazně omezí cesty, které nejsou nezbytné. Vládní tisk přitom zdůrazňuje, že opatření má výlučně zdravotnický charakter a zapadá do čínské strategie nulové tolerance vůči covidu-19, uvedl deník Le Monde.
Podle francouzského deníku se úřady snaží odradit čínské občany od cestování i omezenou nabídkou letů, jejichž ceny vystoupily do závratných výšin.
Výrazné omezení cestování do zahraničí ze strany úřadů bylo přitom patrné již v uplynulých měsících, píše francouzský deník. V roce 2021 prudce klesl počet vydaných cestovních pasů a v rámci stranického boje proti korupci mnoho členů komunistické strany či veřejných funkcionářů muselo pas odevzdat policii.
Peking sice nechce oficiálně zakázat cesty svých občanů žijících v zahraničí do vlasti, ale dělá vše pro to, aby je výrazně ztížil, napsal deník. Například nabídka mezinárodních letů zůstává stále velmi omezená a letenky tak mají závratné ceny. V roce 2021 do země přijelo či odjelo 74 milionů lidí, což je o 80 procent méně než v roce 2019.
Problémů si všímají i zahraniční firmy při spolupráci s čínskými partnery. „Pozveme jednatele a nakonec přijede ředitel marketingu,“ shrnul své nedávné zkušenosti vysoce postavený francouzský manažer, podle kterého se problémy s vycestováním zvyšují s rostoucím společenským postavením člověka, který chce vyjet za hranice.
Symbolicky samotný čínský prezident Si Ťin-pching od ledna roku 2020 žádnou cestu do zahraničí nepodnikl.
Čínská oficiální média také vyvracela informace, že čínským občanům je při příjezdu zabaven nebo znehodnocen cestovní pas. Podle představitelů čínského vedení se jedná o nepravdivé zvěsti, jež se šíří ze zahraničí.
Čína prosazuje politiku nulové tolerance proti covidu-19, která spočívá ve velmi striktních omezeních, která úřady zavádějí i v případě výskytu malého počtu nakažených. Světová zdravotnická organizace (WHO) označila tento postup za neudržitelný, což ale Peking odmítá.
Nová opatření představují nejpřísnější omezení pro cestování z Číny za poslední desetiletí a představují další zátěž pro obyvatelstvo, které kvůli pandemii covidu-19 již více než dva roky snáší tvrdá omezení, včetně uzavírání měst, hromadných testování a povinné karantény.
Až do začátku roku 2000 bylo zahraniční cestování mezi běžnými Číňany značně limitované, s uvolněním pravidel ze strany vlády nicméně došlo k jeho rozmachu. V roce 2019, který byl posledním rokem normálního cestování před pandemií, uskutečnili čínští občané podle údajů imigračního úřadu 670 milionů zahraničních cest.
Od té doby však toto číslo prudce kleslo a v roce 2021 se podle CNN uskutečnilo jen něco přes 73 milionů takových cest. Již před čtvrtečním oznámením bylo cestování do Číny a z Číny poměrně obtížné. Hranice jsou pro cizince stále z velké části uzavřeny, vstup je povolen pouze čínským občanům vracejícím se ze zahraničí a osobám se zvláštními vízy nebo povoleními k pobytu.
Počet letů do země je omezený, letenky jsou drahé. Všichni, kdo chtějí do země vstoupit, obvykle musejí ještě k tomu podstoupit karanténu v délce až 21 dní.
Podle údajů CNN je nyní v Číně zcela nebo částečně uzavřeno nejméně 32 měst, uzávěra se tak týká až 220 milionů lidí. Nejvýznamnějším z nich je finanční centrum Šanghaj, která je pod celoplošnou uzávěrou od konce března. V průběhu dubna obyvatelé, kteří uvízli doma, hlásili, že nemají přístup k potravinám, lékům a dalším základním zásobám.
V Šanghaji podle agentury AP většina z 26 milionů obyvatel města nadále nesmí opouštět své domovy či obytné komplexy, ačkoli v některých předměstských čtvrtích byla opatření v uplynulém týdnu zmírněna.
V čínském hlavním městě Pekingu v pondělí začalo třetí kolo plošného testování obyvatel na koronavirus. Metropole, kde se denní přírůstky nakažených pohybují v řádu desítek, se snaží vyhnout osudu Šanghaje. I v Pekingu již ale bylo uzavřeno na 60 stanic metra, restaurace a řada jednotlivých obytných budov.
Kvůli pandemii covidu-19 zemřelo v letech 2020 a 2021 skoro 15 milionů lidí, uvedla dnes v novém odhadu Světová zdravotnická organizace (WHO). Jde o skoro dvakrát vyšší číslo, než uvádějí oficiální statistiky, protože WHO do celkové bilance započítala nejen oběti koronaviru, ale i úmrtí v důsledku přetíženého zdravotnictví. Podle údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) zemřelo od začátku pandemie po onemocnění covidem-19 přes 6,2 milionu lidí.
