Článek
Latinskoamerické státy spolu se Španělskem a Portugalskem se o víkendu na iberoamerickém summitu v Dominikánské republice zavázaly ke společné ochraně přírody. Konkrétně se chtějí zaměřit na výzvy, jako jsou změna klimatu a ztráta biologické rozmanitosti.
Španělská média Chartu životního prostředí, jejíž první návrhy začaly kolovat loni v červenci, označují jako „největší politickou dohodu, které kdy na iberoamerickém summitu v otázkách životního prostředí představitelé zúčastněných států dosáhli“. Španělský premiér Pedro Sánchez mluví o „ambiciózním plánu“.
Průlom, ale závazky jsou jen obecné
Je to poprvé od roku 1991, kdy tato iberoamerická setkání začala, kdy se otázka klimatu dostala do centra pozornosti, píše web El País.
Podle schváleného dokumentu současná mimořádná situace znamená „společnou odpovědnost“ všech mezinárodních aktérů, avšak „odlišnou, podle jejich možností“.
Více spolupracovat chce 22 zemí na vědecké úrovni, „a to v zájmu ochrany, zachování a udržitelného využívání životního prostředí a zlepšení porozumění životnímu prostředí a environmentálně šetrného hospodaření s přírodními zdroji“.
Hlavní cíle latinskoamerické Charty životního prostředí
- Zmírňování dopadů klimatických změn a přizpůsobování těmto změnám
- Biologická rozmanitost a obnova ekosystémů
- Udržitelnost vodních zdrojů a oceánů
- Právo na čisté a zdravé životní prostředí - problémy se znečištěním, včetně plastů a mikroplastů
„Závazky vůči dalším latinskoamerickým generacím“, k nimž se státy nově hlásí, jsou ale často velmi obecné. Podepsané země si kladou za cíl „čelit vážné klimatické krizi, zrychlenému úbytku biologické rozmanitosti a dopadům rostoucího znečištění planety, stejně jako degradace půdy a sucha“.
Vážným problémem Latinské Ameriky je odlesňování. V Amazonii podle rozsáhlé studie z konce loňského roku za posledních bezmála čtyřicet let ubylo deset procent původní vegetace, což je zhruba třetina rozlohy Evropské unie. Nová charta sice zdůraznila význam boje s odlesňováním, konkrétně problém ale zmiňuje jen velmi zřídka.
„Občané, buďte aktivní“
Za nejlepší řešení současných problémů dohoda považuje vzdělávání, podporu udržitelného životního stylu a aktivní účast občanů. Podle dohody by jihoamerické státy měly otevřít nové cesty pro ekologicky udržitelné investiční příležitosti, které podporují inovace, a tím propojit iberoamerický podnikatelský sektor.
Zejména státy zdůraznily nutnost dialogu, spolupráce a solidarity. Účastníci summitu se znovu přihlásili k zásadám schváleným v Deklaraci z Ria de Janeira o životním prostředí a rozvoji, což je jeden ze základních dokumentů udržitelného rozvoje, který přijala OSN v roce 1992.
Připomeňte si
Půdu svých předků dědili po generace, teď kvůli ní přicházejí o život. Ochránci klimatu z řad původních obyvatel umírají častěji než ti ostatní, uvedl německý server Deutsche Welle.
Potravinové nedostatky
Kritické je podle charty zlepšit opatření a spolupráci s cílem řešit hlavní dopady současných krizí na zemědělsko-potravinářské systémy a zabránit prohlubování hladu, který postihuje miliony lidí v regionu.
Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství je Latinská Amerika společně s Karibikem regionem, kde je základní zdravá strava nejdražší - v roce 2020 to činilo 3,89 amerického dolaru (85 Kč) na osobu a den, zatímco v Severní Americe a Evropě to bylo 3,19 dolaru (70 Kč). Podle OSN si tuto cenu nemůže dovolit skoro čtvrtina obyvatel regionu - v roce 2020 to bylo více než 130 milionů lidí.
Klimatická krize má v Latinské Americe ještě jeden vedlejší produkt – tím je migrace. „Nemůžeme ztrácet čas válkou, když nám přežití zkracuje klimatická krize. Volání po míru se stává podstatným, pokud chceme, aby se lidstvo soustředilo na svůj hlavní problém, který způsobuje hlad a smrt,“ řekl na iberoamerickém summitu kolumbijský prezident Gustavo Petro.
Podle něj mají problémy způsobené změnou klimatu příčinu v akumulaci kapitálu u korporací, které využívají fosilní paliva. „Musíme obnovit rovnováhu mezi lidským životem a přírodou. Nacházíme se v obtížné situaci. Pokud nic neuděláme, Země bude v roce 2070 neobyvatelná, naši vnuci nebudou moci žít,“ prohlásil Petro.
Tři scénáře pro Amazonii
Za pět let Amazonie v nejlepším případě ztratí „jen“ území o rozloze Maďarska, v nejčernějším scénáři to může být plocha o velikosti Británie. Nová studie uvádí, že kromě zemědělství je na vině i vznikající infrastruktura.
Bolivijský zástupce Luis Arce varoval, že hrozí, že se voda v latinskoamerickém regionu stane „vzácným životně důležitým prvkem“.
Na dvoudenním iberoamerickém summitu, který se konal v Dominikánské republice, se sešlo 15 hlav států a vlád a dvě desítky ministrů zahraničí zemí Latinské Ameriky, Španělska a Portugalska. Summit se konal pod heslem „Společně za spravedlivou a udržitelnou Latinskou Ameriku“.
Kromě dohody o životním prostředí se státníci shodli na dalších záležitostech, podepsali také takzvanou Chartu o digitálním prostředí.
V ní jsou podle mexické divize webu Forbes popsány pokyny pro snižování nerovností a překonávání propastí mezi těmi, kteří disponují přístupem k technologiím, a těmi, kteří tento přístup nemají, dále například státy navrhují způsoby, jak zlepšit přístup k cenově dostupnému a kvalitnímu připojení a podpořit bezpečnost v digitálním prostředí. Chtějí také společně bojovat proti dezinformacím.
