Článek
Tálibán spálil v Afghánistánu hudební nástroje a tvrdí, že hudba „způsobuje morální korupci“. Při sobotním požáru v západní provincii Herát shořelo vybavení za tisíce dolarů.
Od převzetí moci v roce 2021 zavedl Tálibán četná omezení, včetně hraní hudby na veřejnosti. Ahmad Sarmast, zakladatel afghánského Národního institutu pro hudbu, přirovnal jeho činy ke kulturní genocidě a hudebnímu vandalismu.
„Lidu Afghánistánu byla odepřena umělecká svoboda… Pálení hudebních nástrojů v Herátu je jen malým příkladem kulturní genocidy, která se v Afghánistánu odehrává pod vedením Tálibánu,“ řekl pro BBC Sarmast, který nyní žije v Portugalsku.
Mezi zapálené nástroje patřily kytary, harmonia a tabla (druh bubnu, pozn. red.). Podle fotografií z dražších předmětů pálili i zesilovače a reproduktory. Mnohé zabavili na svatebních místech ve městě.
Podle úředníka na ministerstvu neřesti a ctnosti by hraní hudby „způsobilo, že mladí sejdou z cesty“. Podobný exces uspořádal Tálibán již 19. července. Jeho vláda v té době zveřejnila fotografie požáru na twitteru.
Během 90. let až do roku 2001, kdy byl Tálibán taktéž u moci, byly obdobně všechny formy hudby zakázány na společenských setkáních, v televizi i rádiu. V následujících dvou desetiletích hudební scéna vzkvétala, ale návrat Tálibánu k moci po dvaceti letech přiměl mnoho umělců utéct ze země. Dokonce se uvádí, že ti, kteří zůstali, byli biti a diskriminováni.
V posledních dvou letech Tálibán zavedl další přísná omezení. Řídí se totiž velice přísným výkladem islámského práva. Hlavní tíhu těchto tvrdých opatření nesou ženy. Musely opět začít nosit burky, respektive být oblečené tak, aby byly odhalené pouze jejich oči. V případě, že cestují na vzdálenost více než 72 kilometrů, musí je doprovázet mužský příbuzný.
Dospívajícím dívkám a ženám byl také zakázán vstup do školních a univerzitních učeben, tělocvičen a parků. Jako poslední opatření lze počítat uzavření všech kadeřnických a kosmetických salonů po celé zemi. Tálibán je považuje za neislámské.
