Kyjev vyzbrojuje drony síť agentů na ruském území. Ti mají za úkol sabotáž

Ukrajině se podařilo vytvořit na ruském území rozsáhlou síť agentů, jež podniká útoky na ruské strategické cíle. Daří se jí také sympatizanty postupně zásobovat drony, které pomáhají útoky zefektivnit. O zjištěních informovala americká televizní stanice CNN s odkazem na americké zpravodajské služby.

Podle zpravodajských služeb proukrajinské sabotážní skupiny využily drony na začátku května při útoku na Kreml. Podle zpravodajců drony pravděpodobně vzlétly z ruského území.

Podle poskytnutých informací nejde podle amerických představitelů potvrdit, zda za dalšími útoky na ruské rafinerie, zbrojní sklady a jiné vojensky důležité cíle z nedávné doby stály drony, které vzlétly z ruského území nebo byly operované proukrajinskými skupinami.

Nicméně Ukrajině se podařilo vytvořit síť agentů a pilotů dronů, již byli cvičení podobné operace úspěšně provádět. Ukrajina je měla vyzbrojit drony vlastní výroby.

Zdroje nedokázaly CNN vysvětlit, jak se ukrajinské straně daří drony přes hranice přepravovat. Údajně se Ukrajincům podařilo vytvořit několik pašeráckých tras, přes které je bezpečné celé drony a jejich komponenty k spřáteleným skupinám dopravovat.

Délka společné hranice, kterou Rusko a Ukrajina společně sdílejí, hraje při přepravě dronů z jedné země do druhé Ukrajincům do karet. Je velice těžké hranici efektivně kontrolovat, Ukrajina toho více, či méně využívá už od začátku ruské invaze na Donbase a obsazení poloostrova Krym v roce 2014.

Podle zdrojů CNN je nejasné, kdo velí těmto výše popsaným operacím. Hlavní slovo nejspíše mají ukrajinské zpravodajské služby. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vymezil pole působnosti svých zpravodajských služeb, existují nicméně oblasti, kde jeho povolení není potřeba.

Podle ruského nezávislého webu Vjorstka se sabotážní útoky na ruském území v roce 2023 oproti minulému roku zdvojnásobily.

Podle serveru Moscow Times od ledna do května letošního roku podnikly proukrajinské skupiny nejméně 57 útoků na ruské železnice, náborová centra či energetickou infrastrukturu. Oproti tomu v roce 2022 se uskutečnilo pouze 21 podobných útoků, v roce 2021 dokonce jen jeden.

V prosinci 2022 ruský prezident Vladimir Putin zpřísnil tresty za sabotáž. Lidé usvědčeni ze sabotáže mohou čelit až doživotí.

Šéf ruské zpravodajské služby FSB Alexander Bortnikov před několika týdny obvinil Ukrajinu a Západ, že rekrutují mladé Rusy za záminkou útoků a sabotáží na ruském území.

O pokračování tajemných explozí na ruském území hovořil pro CNN i mluvčí Ukrajinské bezpečnostní služby Vasyl Maljuk. „Exploze se na území Ruska vyskytovaly, vyskytují a nadále budou vyskytovat,“ řekl Maljuk.

Tajemné a nečekané exploze ruských válečných kapacit, důležitých pro vedení války na Ukrajině, uvnitř Ruska se objevovaly postupně od začátku invaze. V posledních týdnech od útoku na Kreml jejich četnost výrazně stoupla. Vypadá to, že ukrajinská mnohaměsíční snaha vytvořit infrastrukturu pro provádění efektivních sabotáží konečně přináší ovoce.

„Už několik měsíců se v rámci ukrajinského velení objevují hlasy o přijetí agresivnějšího postoje vůči Rusku,“ řekli CNN zástupci americké zpravodajské služby. „Uvnitř užšího ukrajinského velení částečná ochota určitě je, výzvou pro ukrajinskou armádu je získat schopnost být akčnější,“ dodali.

Velitel ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov patří ke skupině jestřábů v rámci ukrajinského velení. Několikrát už navrhoval útok na ruské území. Navrhoval dokonce, aby Ukrajina provedla ničivý raketový útok na Moskvu v den výročí ruského útoku na Ukrajinu. Americkým vojenským poradcům se Budanova podařilo přesvědčit, aby útok odložil z obav, že by mohla následovat mohutná ruská odplata.

Také prezident Zelenskyj chtěl zaútočit na cíl v Rostovské oblasti, kde měly být zřejmě umístěné ruské jednotky, s pomocí dronů, protože Ukrajina ve svém arzenálu nemá raketové systémy, které by zasáhly cíle tak daleko od ukrajinských hranic. Není jasné, zda k naplnění Zelenského plánů došlo, nicméně rafinerie v regionu se už několikrát za poslední rok stala terčem možných útoků bezpilotních strojů.

Západní představitelé útoky na cíle přímo na území Ruska ve velké míře veřejně nepodporují z obavy z další eskalace ze strany agresora. Jedněmi z nejhlasitějších kritiků byli Američané. Ti například dodávky zbraní podmiňují tím, že je Ukrajinci nepoužijí k útoku na území Ruska. To, co říkají v kuloárech, je však odlišné. V mnoha případech jsou toho názoru, že přeshraniční útoky jsou chytrou vojenskou strategií, která by mohla pomoc Ukrajině oslabit ruskou obranyschopnost před blížící se protiofenzivou.

Přenesení bojů na ruské území v úterý v rozhovoru s novináři podpořil britský ministr zahraničí James Cleverly. „Ukrajina má právo použít sílu na ruském území v případě, že to oslabí ruskou schopnost uplatnit svou sílu na Ukrajině,“ řekl pro CNN. Ukrajinu veřejně podpořil také francouzský viceadmirál a náčelník generálního štábu Nicolas Vaujour. Podle něj jsou útoky nástrojem, jak vyslat ruskému obyvatelstvu vzkaz: „Je tu válka, která by vás měla zajímat.“