Kyjev vyhlíží zbraň, která láme obranné linie. Západ už ji takřka chystá

V posledních dnech přibývá signálů, že dozrál čas a odhodlání spojenců Ukrajiny k dodání moderních tanků. Konkrétně by se mělo jednat o německé Leopardy 2 a britské tanky Challenger 2. Nic zatím není jisté, ale prohlášení Polska, Velké Británie a německých politiků i výroky nejmenovaných vysoce postavených úředníků z NATO pro média naznačují, že by mohlo dojít na koordinovanou akci několika evropských zemí.

A to by mělo zásadní vliv na další vývoj bojů.

Dosud totiž na Ukrajinu z kategorie hlavních bojových tanků ze zahraničí putovaly „jen“ starší stroje sovětské výroby, které se i přes modernizace nemohou těm novějším rovnat. Západ samozřejmě poslal i mnoho samohybných houfnic, nedávno navíc také Německo, USA a Francie slíbily dokonce i množství obrněných vozidel. Tyto stroje ale, ač se to tak laikovi na první pohled může zdát, nejsou s tanky srovnatelné.

Proč? U samohybných houfnic je to jednoduché. Jde totiž v podstatě o děla na kolech nebo pásech, která ani nejsou primárně určena pro přímý střet s nepřítelem.

Pokud jde o obrněná bojová vozidla pěchoty (BVP), jako například americká vozidla Bradley nebo německé Mardery, které Ukrajina brzy dostane, ta slouží hlavně k přepravě pěchoty a následně její podpoře na bojišti a také se s tankem nedají srovnávat.

Zatímco tanky mají zpravidla 120mm kanon, zmiňovaná obrněná vozidla mají kanony ráže 20 a 25 mm (s přídavným raketovým systémem mohou pálit i protitankové střely, ale jen omezené množství) a podobně propastný je i rozdíl v pancéřování.

Ukázka amerických M2 Bradley:

Zvláštní kategorií jsou pak obrněná vozidla poslaná Francií AMX-10 RC, která někteří odborníci označují jako lehký tank. „Mají podvozek a celkovou konstrukci podobnou BVP, jsou tedy lehká, rychlá, ale slabě pancéřovaná. Zároveň ale mají skoro stejně těžkou výzbroj jako tank,“ popsal tato vozidla Seznam Zprávám expert Jiří Vojáček.

Pořád ale podle něj platí, že v případném střetu s tankem budou tahat za kratší konec a jsou to primárně průzkumná vozidla.

Takhle vypadají německé Mardery:

USA uvedly, že pošlou 50 kusů M2 Bradley, Německo zřejmě pošle 40 Marderů a Francie sice počet nespecifikovala, ale vzhledem k jejím kapacitám se dají předpokládat alespoň vyšší desítky kusů. Taková dodávka podle Vojáčka Ukrajině určitě pomůže, ale není to podle něj něco, s čím by se dala prorazit obranná linie. „Se slabým pancéřováním se ofenziva dělá těžko,“ řekl.

To bychom tedy měli k otázce, v čem spočívá nenahraditelná role tanků ve srovnání s lehčími obrněnci. Jak si ale například německé Leopardy stojí ve srovnání s většinou tanků, které Ukrajině dosud poslaly země bývalého východního bloku, potažmo i většinou tanků ruské armády?

Leopardy jsou spolu s americkými Abramsy podle Vojáčka dva nejúspěšnější tanky takzvané západní tankové školy a mají oproti většině ruských tanků značné výhody. Jsou sice větší a pomalejší, ale mají lepší pozorovací vybavení, termovizi, přesnější munici a v neposlední řadě i pancéřování. A to podle Vojáčka platí i v případě, že se bavíme o starších verzích těchto tanků.

„Dá se říct, že když postavíte proti tanku Leopard nebo Abrams ruský T-72, budete jich muset poslat několik, abyste srovnali síly,“ řekl Vojáček. Zároveň ale dodal, že poměr sil tank proti tanku by neměl být jediným měřítkem, protože velmi často tanky nebojují proti tankům. Podle studií vycházejících z druhé světové války k boji tank versus tank docházelo jen ve 13 % případů a tanky většinou bojovaly proti pěchotě, opevněným pozicím a tak dále.

Podle nejmenovaného západního vojenského představitele citovaného deníkem The New York Times (NYT) může být nicméně poslání západních tanků Ukrajině řešením aktuální patové situace, kdy se ani jedné straně nedaří postupovat. Kyjev podle něj bez západních tanků Rusko zatlačit zpět nedokáže.

Ukrajinská armáda uvádí, že k vítězství nad Ruskem potřebuje 300 západních tanků a žádá o ně už od brzkého jara, kdy se dala do protiútoku. Že by prosba mohla být alespoň částečně vyslyšena, naznačují až poslední dny.

Ve středu o plánu Polska poslat na Ukrajinu rotu (zřejmě 14 kusů) Leopardů promluvil prezident Andrzej Duda. Podobný signál poslala i Velká Británie, když tamní premiér Rishi Sunak médiím oznámil, že pověřil ministra obrany Bena Wallace, aby „spolupracoval s partnery“ a v následujících týdnech zajistil „prohloubení a zrychlení naší podpory Ukrajiny zahrnující i poskytnutí tanků“.

Už v předešlých dnech se přitom v britských médiích spekulovalo, že Londýn zvažuje poslání tanků Challenger 2. Očekává se, že oficiálně Británie zásilku potvrdí 20. ledna na setkání západních armádních představitelů v Německu.

Jak píše deník Financial Times (FT), Challenger 2 je vysoce kvalitní hlavní bojový tank, a pokud by si Londýn pospíšil, stal by se prvním moderním západním tankem poslaným Ukrajině. Té by se ale podstatně víc hodily Leopardy 2, protože těch může hypoteticky dostat víc a méně starostí by bylo i s dodáváním náhradních dílů.

Třináct evropských zemí jich podle FT má k dispozici dohromady asi dva tisíce. A to je poměrně dost na to, aby se Ukrajině dalo poslat značné množství, aniž by nějaký stát musel ztratit významnou část. Challengerů má Británie podle NYT 227.

Momentálně je velkou otázkou, zda výroky a postoje Varšavy a Londýna lze chápat jako náznak toho, že už se společná dohoda blíží, nebo jen jako nástroj zvýšení tlaku na ostatní.

Svou ochotu podílet se na dodávce tanků už dřív naznačilo Finsko a Francie je zase připravená poslat některým dárcům na výměnu své tanky Leclerc (ty se přímo pro Ukrajinu moc nehodí kvůli nedostatku náhradních dílů).

Záležet ale bude hlavně na postoji Německa.

Berlín podle médií musí ostatním zemím k poslání tanků dát souhlas a zatím jen uvedl, že o nic takového ho zatím nikdo oficiálně nepožádal. Co se týče ochoty poslat vlastní Leopardy, tamní kancléř Olaf Scholz to podmiňuje tím, aby šlo o společný krok NATO.

Mluvčí Scholze podle serveru Politico přitom řekl, že ani poslání britských Challengerů na postoji Německa nic nezmění. Už v pondělí ostatně Scholz řekl, že dodávky těžkých zbraní musí být diskutovány společně s přáteli Německa a „zejména s USA“.

Washington přitom uznává, že Ukrajina tanky potřebuje, ale nezdá se, že by byl v blízké době připraven poslat své tanky Abrams, což zdůvodňuje hlavně problematickou údržbou těchto strojů na ukrajinském bojišti. Podle pátečního článku NYT se ale dá očekávat, že na zmiňovaném setkání 20. ledna na letecké základně Ramstein Washington na Německo zatlačí, aby Leopardy poslalo.

Zároveň je patrné, že Scholz není jen pod tlakem zahraničí.

„Po Marderech musí následovat Leopardy, aby se Ukrajina mohla úspěšně bránit před brutální ruskou válečnou agresí,“ citovalo Politico vyjádření šéfky německého parlamentního výboru pro obranu a poslankyně koaliční FDP Marie-Agnes Strackové-Zimmermannové.

Ve čtvrtek se k věci vyjádřil i vicekancléř a ministr hospodářství Robert Habeck ze strany Spojenectví 90/Zelení. Berlín by se podle něj „neměl stavět do cesty jiným zemím, které se rozhodnou podpořit Ukrajinu“, bez ohledu na to, jestli se sám rozhodne Kyjevu tanky poslat.

Jak píše NYT, poslední týdny přinesly Ukrajině přísliby zbraní, o kterých její spojenci měsíce tvrdili, že už budou příliš provokovat Rusko (obrněnce a protivzdušný systém Patriot).

Rozpad tabu s posláním tanků by tak byl jen dalším krokem stejným směrem. A Ukrajina tomu alespoň podle oficiálních výroků věří. „I když má Německo jisté racionální argumenty pro to, neposlat tanky, stejně to později udělá. Už jsme to viděli se samohybnými houfnicemi, protivzdušným systémem IRIS-T a naposledy s Mardery a systémem Patriot,“ řekl televizi ARD ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.