„Střely promluví samy za sebe.“ Kyjev už nemusí bojovat s rukou za zády

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Americký prezident Joe Biden necelé dva měsíce před koncem mandátu vyslyšel prosby Kyjeva. Podle informací několika amerických médií uvolnil restrikce na použití amerických raket dlouhého doletu na ruském území. Týká se to zejména střel ATACMS, které už má Ukrajina k dispozici.

Dosud je mohla Ukrajina nasazovat jen na svém mezinárodně uznaném území a v bezprostřední blízkosti hranic.

Washington ani Kyjev změnu zatím oficiálně nepotvrdily. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ale vyjádřil výmluvně: „Teď se v médiích hodně mluví o tom, že jsme získali povolení k příslušným akcím. Údery se ale nedělají slovy. Takové věci se neoznamují předem. Střely promluví samy za sebe.“

Rusko dopředu varovalo, že bude rozhodnutí vnímat jako eskalaci.

Seznam Zprávy připravily odpovědi na nejdůležitější otázky spojené s Bidenovým rozhodnutím.

Ne příliš. Rusko v posledních měsících postupuje na frontě nejrychleji od roku 2022, pomalu, ale soustavně si připisuje úspěchy zejména v Doněcké oblasti, na které Kremlu nejvíc záleží.

Tento vývoj se Ukrajině jen těžko podaří zvrátit. Zvlášť proto, že ona sama se potýká s jinými problémy, jako je stále nedotažená mobilizace nových sil, které by vystřídaly vyčerpané ukrajinské jednotky na frontě. A pokud už je má, tak nejsou dost vycvičené. Podrobněji jsme hlavní ukrajinské potíže popisovali v tomto textu.

„Odstranění restrikcí na tyto cíle umožní Ukrajincům přestat bojovat s jednou rukou svázanou za zády,“ domnívá se výzkumník Alex Plitsas z think tanku Atlantic Council. Ukrajina může získat především čas –⁠⁠⁠ údery na nové cíle mohou Rusům zkomplikovat logistiku.

„Otázkou samozřejmě je, kolik střel mají k dispozici. Pentagon se nechal slyšet, že nemá k dispozici moc střel, jež by mohl Ukrajině poskytnout,“ podotkla pro britskou BBC analytička Evelyn Farkasová, která před lety pracovala ve vedení amerického ministerstva obrany. Zmiňuje ještě pozitivní psychologický efekt na bojující Ukrajince.

„Myslím ale, že historie řekne, že i toto rozhodnutí přišlo příliš pozdě. Jako ATACMS, HIMARS, bojová vozidla Bradley, tanky Abrams a F-16, všechno bylo potřeba mnohem dřív,“ dodává Plitsas pro agenturu Reuters.

Zvlášť velký zájem může Kyjev mít o letecké základny a odpalovací zařízení. Rusko ostatně i o víkendu masivním útokem na ukrajinská energetická zařízení potvrdilo, že nemá v úmyslu válku omezit.

Ukrajina sice na většinu cílů v třísetkilometrovém okruhu, kam dosáhnou americké rakety ATACMS, útočila s pomocí dronů a raket domácí výroby, ale teď získává další nástroj. Zajímat ji mohou i vojenské sklady a další cíle, kterých je v této oblasti bezpočet.

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov představil Spojeným státům seznam cílů na ruském území, na které by se chtěli zaměřit, už v srpnu. Soupiska zůstala pochopitelně utajená. Americký Institut pro studium války (ISW) ale identifikoval okolo 245 ruských vojenských a polovojenských objektů, na které by Ukrajina mohla zaútočit.

Podle serveru The Kyiv Independent by mezi možnými cíli mohlo být několik míst, která se v minulosti stala terčem dronovových útoků.

Mezi nimi například letecká základna Lipeck, na kterou ukrajinské bezpilotní letouny zaútočily v srpnu, vojenské letiště Millerovo v Rostovu nad Donem, poškozené při červencovém útoku, i vojenské letiště Jejsk v Krasnodarském kraji, na které drony udeřily v červnu a dubnu.

Cílem útoků by se mohla stát i letecká základna Šatalovo, logistické a řídicí centrum v Rostově na Donu, které se stalo ústředním velitelstvím ruské invaze na Ukrajinu, i letecká základna Primorsko-Achtarsk v Krasnodarském kraji, odkud ruská armáda vysílá nad Ukrajinu drony Šáhid.

Moskva dopředu avizovala, že uvolnění restrikcí bude považovat za eskalaci, ale co přesně chystá, se těžko předvídá. Prezident Vladimir Putin dříve prohlásil, že tento krok bude považovat za přímé zapojení zemí NATO do války, mluvil o změně „samotné podstaty konfliktu“.

V podobném duchu v pondělí pokračoval jeho mluvčí Dmitrij Peskov. „Pokud bylo přijato takové rozhodnutí, znamená to celou novou spirálu napětí a zcela novou situaci…“ Rusko už v minulosti stanovilo Západu řadu „červených linií“, například pro případ dodávek západních tanků.

V Rusku se sice ozývají i hlasy volající po demonstrativním jaderném útoku, ale zatím není důvod je považovat za relevantní. Na ukrajinské frontě nemá Rusko mnoho dalších možností, jak situaci rychle a dramaticky změnit, jinak už by to nejspíš udělalo. Ve vztahu k Západu se nabízí například možnost posílení hybridních operací a sabotážních útoků proti infrastruktuře.

Může to souviset se zapojením severokorejských vojáků do konfliktu na straně Ruska. Jeden z amerických představitelů se pro deník The Washington Post nechal slyšet, že zelená k použití systému ATACMS má částečně za cíl odradit Pchjongjang od vyslání dalších vojáků.

„Kim Čong-un musí pochopit, že počáteční nasazení bylo ‚nákladnou‘ chybou,“ řekl pod podmínkou anonymity. „V Bidenových očích jde o eskalaci, která je odpovědí na eskalaci,“ podotýká bezpečnostní korespondent americké CNN Nick Paton Walsh.

Severokorejští vojáci se podle zpravodajských zdrojů z USA i Ukrajiny chystají pomoci Moskvě získat zpět území v ruské Kurské oblasti zabrané Kyjevem.

Ostatně média, která o uvolnění restrikcí informovala jako první, očekávají, že právě v této oblasti Ukrajina americké střely ATACMS použije nejdřív. Podle informací serveru Axios se dokonce uvolnění týká jen tohoto regionu. V posledních týdnech i tam začalo Rusko ukrajinské jednotky zatlačovat.

Dalším faktorem, který mohl podkopat Bidenovo odhodlání vzdorovat dlouhodobým prosbám Kyjeva, je blížící se návrat Donalda Trumpa do Bílého domu.

Republikán dal najevo, že by mohl pomoc Ukrajině omezit a chce se soustředit na jednání s Ruskem a dosažení míru. Biden oproti tomu už po vyhlášení výsledků amerických voleb slíbil, že do konce mandátu učiní vše, co bude moct, aby Kyjevu pomohl.

Do 20. ledna v podstatě nic. Než Donald Trump složí prezidentský slib a vrátí se do Oválné pracovny, zůstává veškerá prezidentská moc v rukou Joea Bidena. Že ji bude používat s rozvahou s ohledem na končící mandát, je pouze zvyklost.

Co si zvolený prezident o rozhodnutí svého předchůdce myslí, se těžko odhaduje. Někteří republikáni, včetně těch z Trumpova blízkého okolí, Bidena v minulosti kritizovali za to, že s uvolněním restrikcí otálel. Jiní ho nešetří zase teď.

„Zdá se, že vojensko-průmyslový komplex chce zajistit, aby třetí světová válka začala, ještě než dostane můj otec šanci zajistit mír a zachránit životy,“ komentoval zprávy o Bidenově rozhodnutí Donald Trump mladší.

I zmíněný Walsh naznačuje, že Bidenův „provokativní krok“ může zkomplikovat Trumpovy plány. „Zvolený prezident Donald Trump si může myslet, že může mluvit o míru, ale zdědí válku, v níž se sázky právě výrazně zvýšily.“

Republikánský kongresman Mike Turner, předseda výboru pro zpravodajské služby, naopak Bidena v kontextu Trumpových plánů ukončit válku chválí, mluví o „prvním kroku, který zvýší tlak na Vladimira Putina“.