Článek
O nutnosti mírových jednání se v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, která bude brzy trvat již 10 měsíců, v poslední době mluví zase stále častěji. Naposledy v pondělí vyzval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj Rusko, aby stáhlo z fronty své vojáky. Ideální termín by podle něj byly Vánoce.
Kreml v úterý požadavek smetl ze stolu a vzkázal do Kyjeva, že se musí smířit s novou územní realitou. Ta podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova počítá s připojením čtyř ukrajinských oblastí k Rusku.
„Ukrajinská strana musí vzít v potaz realitu, která se za celou tu dobu vyvinula. Tato realita je taková, že v Ruské federaci se objevily nové subjekty, které se připojily v důsledku referend, jež se konala na těchto územích,“ pronesl podle ruské státní agentury RIA Novosti Peskov.
Moskva na podzim vyhlásila anexi Doněcké, Záporožské, Luhanské a Chersonské oblasti na základě zinscenovaných protizákonných referend. Většina zemí OSN krok Ruska odsoudila a neuznala ho.
Ruské síly navíc od té doby na východě a jihu Ukrajiny přišly o značná území, která původně okupovaly. Moskva tak kvůli svým neúspěchům na frontě stále častěji hovoří o ochotě vést mírové rozhovory, podotkla agentura Reuters.
Pokud Kyjev novou územní realitu nepřijme, nebude jakýkoliv posun v mírových jednáních možný, řekl Peskov. O stažení vojáků z ukrajinské fronty do konce letošního roku nemůže být podle něj ani řeč.
Příliš vzdálený mír. Střet názorů na Západě ukazuje, jak k sobě mají Rusko a Ukrajina daleko
Na Západě se znovu řeší dilema, zda dál podporovat Kyjev a dodávat Ukrajině zbraně, nebo vsadit na diplomacii a pokusit se dohodnout s Ruskem. Odborníci z východní Evropy ovšem míní, že jde o nepochopení ruského myšlení. Přečtěte si analýzu Tomáše Perglera.
Ruský prezident Vladimir Putin minulý týden přiznal, že Moskva bude muset v souvislosti s Ukrajinou nejspíše v budoucnu uzavřít dohodu. Z Kremlu ovšem opakovaně zaznívá, že Ukrajina není k jednání připravená. Západ pak podle něj blokuje rozhovory, když dodává Kyjevu další zbraně.
Někteří představitelé Ukrajiny i Západu navíc Moskvu podezřívají z toho, že chce využít mírová jednání k plánování další vojenské akce a přeskupení sil. Kreml to odmítá.
Ukrajina dlouhodobě tvrdí, že přistoupí k jednání s Ruskem jen v případě, pokud agresor zastaví své útoky a stáhne se ze všech obsazených území.
Die unerschütterliche Solidarität mit der 🇺🇦 zieht sich wie ein roter Faden durch unsere G7-Präsidentschaft. Gegenüber @ZelenskyyUa haben wir diese heute erneut bekräftigt. Einig und entschlossen haben die #G7 auf Putins Krieg geantwortet. pic.twitter.com/HJMY3ZOdMV
— Bundeskanzler Olaf Scholz (@Bundeskanzler) December 12, 2022
Zelenskyj nedávno také vyzval vedoucí představitele G7 ke svolání globálního mírového summitu, který by se zaměřil na naplnění kyjevského desetibodového mírového plánu. Ten mimo jiné předpokládá, že Kyjev nebude dělat žádné územní ústupky, připomněla agentura Reuters.
„Bez ohledu na to, co má agresor v úmyslu udělat, když je svět skutečně jednotný, je to pak svět, a ne agresor, kdo určuje, jak se budou události vyvíjet,“ uvedl Zelenskyj v noci z neděle na pondělí ve svém videoposelství.
