Kyjev provedl dosud nejhlubší útok. Zaskočil nejen Rusko, ale celý svět

Ruské úřady v úterý ohlásily již třetí útok ukrajinského dronu na vojenská letiště na vlastním území. V pondělí měli Ukrajinci zasáhnout ruskou základnu Engels (přes 600 km daleko od ukrajinských pozic) a letiště Ďagilevo (přes 500 km), v úterý o dalším útoku informovaly ruské úřady nedaleko Kursku (100 km).

Letiště Engels leží nedaleko města Saratov, Ďagilevo u Rjazaně:

Kyjev se k útokům otevřeně nepřiznal. To ale není nikterak překvapivé, protože Ukrajina se k útokům na území Ruska nebo na Krymu oficiálně (i přes to, že za nimi zjevně stála) nepřiznala opakovaně.

Z ověřených videí je patrné, že na daných místech došlo minimálně k explozím, nebo požárům. Například následující video z bezpečností kamery bylo geolokalizováno 6,2 kilometru od letiště Engels:

Nepřímo se k útokům navíc hlásí i ukrajinští představitelé: „Pokud něco vypouštíte do vzdušného prostoru cizích zemí, dřív nebo později se vám na místo vzletu (letiště, odkud vzlétají ruské bombardéry posílající rakety na Ukrajinu *pozn. red.) vrátí neznámé létající objekty,“ vzkázal v pondělí Kremlu zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak.

Pro americký deník The New York Times (NYT) účast Kyjeva potvrdil i anonymní ukrajinský zdroj. Drony podle něj byly odpáleny z ukrajinského území a minimálně při jednom z útoků měly být poblíž letiště fyzicky přítomné speciální síly, které „pomohly navést dron na cíl“.

Když to shrneme, máme spolehlivé důkazy, že se útoky na letiště odehrály, a žádný důvod pochybovat, že by za ním nestála Ukrajina.

Teď ještě najít odpovědi na otázky, jaké škody byly napáchány a jak se Kyjevu tak hluboký zásah podařil.

Ruské úřady v pondělí oznámily „drobné poškození“ dvou letadel na letišti Engels a smrt tří vojáků a výbuch cisterny na Ďagelivu, načež v úterý měl podle místního gubernátora u Kursku po útoku vypuknout požár zásobníku ropy. Skutečný rozsah škod zatím nicméně zůstává neznámý.

Cílem útoku na letištích Engels a Ďagilevo byly pravděpodobně ruské bombardéry Tupolev (různých typů, včetně nadzvukových), jejichž přítomnost na letištích před útokem i po něm už potvrzují satelitní snímky (Engels před, Ďagilevo po).

Z veřejných zdrojů ale zatím nejsou k dispozici snímky s dostatečným rozlišením, aby na nich byly dobře vidět následky útoku. Na těch nejlepších jsou vidět maximálně skvrny na ranveji a pravděpodobně hasičská technika.

Objevují se i fotky údajně pocházející přímo z ranveje základny Ďagilevo, které mají ukazovat poničený bombardér Tupolev Tu-22M. Jejich pravost ale nelze potvrdit.

Jinými slovy, dosud dostupné satelitní snímky nasvědčují, že se na letištích odehrály exploze, důkazy o rozsáhlém poškození ruských letadel nicméně neposkytují.

Druhá nezodpovězená otázka, tedy čím Ukrajina pálila, je možná ještě důležitější.

I kdyby byla totiž pravdivá ruská verze, že základny zasáhly jen trosky sestřeleného ukrajinského dronu a nedošlo tak k větším škodám, pořád by šlo o velký úspěch pro Ukrajinu, problém pro Moskvu a překvapení pro svět.

Dosud se totiž nepředpokládalo, že by Ukrajinci měli v arzenálu zbraň schopnou dostřelit tak daleko a vyhnout se protivzdušné obraně.

Rusko tvrdí, že Ukrajinci použili bezpilotní, tryskovými motory poháněný letoun sovětské výroby. Podle západních odborníků a médií to není vyloučené.

Ukrajina teoreticky mohla využít průzkumný dron/y Tupolev Tu-141, který má dolet až 1000 kilometrů, s přidanou výbušninou. Dron vyráběný v 80. letech je ovšem na dnešní poměry velmi nepřesný a analytici nechápou, jak se mohl vyhnout ruské protivzdušné obraně a doletět až na letiště s nesmírně drahými bombardéry. Spekuluje se ale, že Ukrajinci mohli starý dron zmodernizovat a k vyhnutí se protivzdušné obraně využít transpondérů získaných ze sestřelených ruských letadel.

Jeden Tupolev Tu-141 se letos v březnu záhadně zatoulal a havaroval v Chorvatsku. Takhle vypadá:

Druhou možností je použití neznámého a nově vyvinutého dronu přímo Ukrajinou.

NYT připomíná, že v říjnu státem vlastněná ukrajinská zbrojařská firma Ukroboronprom uvedla, že „dokončuje vývoj“ dronu schopného nést 75kg bojovou hlavici s doletem asi tisíc kilometrů. Zrovna v neděli přitom ve státní televizi mluvčí firmy Natalia Sadová oznámila, že zbraň už prošla testy a společnost „doufá, že ji bude moct otestovat v bojovém nasazení“.

Ať už Ukrajinci zaútočili čímkoliv, už jen samotná demonstrace schopnosti zasáhnout cíle hluboko uvnitř Ruska Kyjevu přináší několik výhod.

„Rusko dostalo vzkaz, že pokračování ve válce není zadarmo. Už to není jen Ukrajina, kdo je zranitelný vůči dronům a raketám odpáleným z velké dálky, už je to i Rusko,“ popsal pro NYT symbolický význam bývalý americký diplomat a expert Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) Max Bergmann.

Druhým benefitem pro Kyjev může podle Begmanna být případná lepší pozice při vyjednávání – ukrajinská záruka zastavení útoků na ruském území bude mít větší váhu.

Nakonec samozřejmě nelze pominout přímé vojenské důsledky. Ty se ale v tuto chvíli nedají odhadnout. Kromě toho, že nejsou známy škody způsobené nedávnými útoky, se totiž také zatím vůbec neví, jestli má Kyjev kapacitu podobné akce zopakovat.

Jestli Ukrajina dokázala či dokáže vyrábět drony s dostřelem vyšších stovek kilometrů ve velkém, má Moskva velký problém. Nemusí tomu ale tak být.