Článek
„Jsou tací, kteří říkají, že summit bude historický v každém případě. Jedinou otázkou je, zda bude historický kvůli dosaženým úspěchům, nebo zda bude historický kvůli promarněným příležitostem,“ prohlásil v úterý litevský ministr zahraničních věcí Gabrielius Landsbergis.
Právě litevská metropole bude 11. a 12. července hostit summit Severoatlantické aliance. Hlavním bodem je přístup spojenců k Ukrajině.
Zelenskyj: Čekáme na odvahu vůdců Aliance
Kyjev si přitom neklade malé cíle. „Chceme do NATO vstoupit podle stejného scénáře jako Švédsko,“ řekl v pondělním rozhovoru pro list Ukrajinská pravda předseda ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk.
Podle Stefančuka je pro Ukrajinu vstup do Aliance prioritou. „Západním kolegům vysvětluji, že ukrajinské ozbrojené síly bojují se zbraněmi NATO, bojují podle standardů NATO a dodržují zásady a hodnoty NATO,“ uvedl.
O hrozbě použití jaderných zbraní na Ukrajině
Podle amerického prezidenta Joea Bidena existuje „reálná“ hrozba, že jeho ruský protějšek Vladimir Putin sáhne v souvislosti s válkou na Ukrajině k využití jaderných zbraní.
Podobně ve středu mluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Ukrajina už brání svobodu NATO a čeká na odvahu vůdců Aliance, aby to uznali,“ pronesl. „Kyjev žádá po summitu NATO bezpečnostní záruky, v konečném důsledku je ale jeho cílem členství v obranné alianci,“ uvedl Zelenskyj.
Stefančuk zároveň vidí Ukrajinu jako uchazeče o členství, který do Aliance vstoupí podobně rychle jako vstoupily Helsinky a chystá se Stockholm.
„Chceme se stát 33. členem NATO a chceme jít cestou jako Finsko a Švédsko. (…) Proléváním naší krve chráníme všechny země NATO před invazí Ruské federace. A to je hlavní funkce NATO,“ dodal předseda ukrajinského parlamentu.
Švédové čekají na Turky a Maďary
Švédsko by teoreticky mohlo alianční řady rozšířit ještě před vilniuským summitem. Stále se čeká, až jeho vstup odsouhlasí poslanci v Maďarsku a v Turecku.
V Budapešti se bude hlasovat pravděpodobně před 7. červencem během mimořádné letní parlamentní schůze. Vládě Viktora Orbána dosud vadilo, že ji Stockholm kritizuje kvůli porušování principů demokracie a právního státu.
Parlamentní prázdniny zřejmě kvůli hlasování o Švédsku odsunuli i turečtí poslanci. Zda Švédům vstup stvrdí, ale není jasné. Ankara dala Stockholmu řadu podmínek s odůvodněním, že prý Švédi podporují kurdské radikály. Švédsko kvůli tomu mimo jiné zavedlo nové protiteroristické zákony a změnilo ústavu.
K hlasování vyzval Turky ve středu švédský ministr zahraničí Tobias Billström. Na Ankaru apeloval ve čtvrtek také německý kancléř Olaf Scholz. Podle agentury AFP Turecko blokuje vstup Švédska do Aliance už 13 měsíců.
Dorazí Zelenskyj do Vilniusu?
Jenže cesta Ukrajiny zřejmě tak „snadná“ nebude. Nasvědčují tomu vyjádření státníků před summitem.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg už totiž prohlásil, že Kyjev přímou pozvánku ke vstupu do Aliance nedostane. Členské státy by se ale mohly dohodnout na způsobu přiblížení Ukrajiny k NATO.
Kvůli nejistému plánu členství země v Alianci panují podle litevského serveru LRT pochybnosti o tom, zda se do Vilniusu osobně dostaví prezident Zelenskyj. „Doufám, že se zúčastní. Je to samozřejmě důležité,“ komentoval to šéf litevské diplomacie Gabrielius Landsbergis.
Le Monde: Francie otočila
Přístup k „pozvánce“ pro Ukrajinu se navíc v Alianci liší. Zejména Polsko, Litva, Lotyšsko a Estonsko naléhaly na to, aby summit ve Vilniusu dal Kyjevu příslib, kdy a za jakých podmínek bude moci vstoupit do NATO.
Spojené státy, Německo a Francie ovšem mluvily o potřebě poskytnout Kyjevu nespecifikované bezpečnostní záruky, ale ne příslib členství v organizaci.
„Nadále zdůrazňujeme, že každá země má svou vlastní cestu ke vstupu do NATO. Určitě je povzbudivé to, co vidíme se Švédskem, a pokud jde o Ukrajinu, ta bude mít vlastní cestu ke vstupu do Aliance,“ uvedla v úterý mluvčí amerického Pentagonu Sabrina Singhová.
Svůj postoj teď korigovala Paříž – tedy alespoň podle informací listu Le Monde, jenž se odkazuje na zdroje z okolí prezidenta Emmanuela Macrona. Francouzi teď mají, pod vlivem východních členů, hájit perspektivu vstupu Ukrajiny do NATO.
Cílem takové otočky má být pokus přivést Moskvu a Kyjev k jednacímu stolu.
Změně francouzského postoje podle Le Monde předcházelo jednání výmarského trojúhelníku, tedy francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, německého kancléře Olafa Scholze a polského prezidenta Andrzeje Dudy, a také údajná tajná schůzka „obranné rady“ v Elysejském paláci.
Francouzi teď mají za to, že eventuální vstup Ukrajiny by mohl odradit Rusko od dalšího pokračování v invazi, zamrznutí konfliktu nebo nového útoku.
Podle postoje českého Černínského paláce by měly výstupy summitu ideálně nasměrovat Ukrajinu ke členství v Alianci a vytyčit sled kroků, které k tomu povedou.
„Vztah Ukrajiny s NATO by měl spočívat ve vytvoření inkluzivního formátu, který by nečinil čáru 31+1 (mezi 31 členy a Ukrajinou), ale o formát 32 nebo 33 podle toho, jak se vyvine situace kolem vstupu Švédska,“ citovala ČTK ředitele bezpečnostní sekce Ministerstva zahraničních věcí Martina Povejšila. Podle něj taková myšlenka začíná získávat v rámci NATO podporu.
Na litevském summitu se zřejmě bude rozhodovat i o Stoltenbergovi. Bývalý norský premiér je generálním tajemníkem Aliance už od roku 2014 a jeho funkční období už se mu třikrát prodloužilo a skončit má letos v září.
Není ovšem vyloučené, že ho členské státy požádají ještě o další rok ve funkci. Na nástupci či nástupkyni se totiž partneři zatím neshodli.
Podle spekulací agentur je mezi vážnými kandidáty na Stoltenbergův post dánská premiérka Mette Frederiksenová. Skloňuje se také jméno britského ministra obrany Bena Wallace a estonské premiérky Kajy Kallasové. Loni na podzim západní média zmínila také slovenskou prezidentku Zuzanu Čaputovou.
