Kyberútok na Mexiko. Hackeři získali i data o chátrajícím zdraví prezidenta

Hackerská skupina Guacamaya ukradla mexické vládě mnoho dat. Podle některých zdrojů, jako je novinář Carlos Loret de Mola, šlo o zhruba šest terabajtů, některé hovoří až o deseti. Únik dat na tiskové konferenci potvrdil mexický prezident Andrés Manuel López Obrador, podle nějž hackeři získali přístup k serverům místního ministerstva obrany.

Ukradená data obsahovala mimo jiné informace o zdravotním stavu prezidenta a řadě bezpečnostních otázek, uvedl zpravodajský portál Latinus. V uniklém balíku také byly podrobnosti o osobách z kriminálního prostředí, přepisy z oficiálních komunikačních kanálů nebo popis sledování velvyslance USA v Mexiku Kena Salazara.

Hackeři se mimo jiné dostali i ke zprávě o zdravotním stavu mexického prezidenta Andrése Manuela Lópeze Obradora, podle níž má prezident zdravotní problémy, které byly vážné zejména na začátku letošního roku. Tehdy měl prezidentovi podle nově zveřejněných údajů hrozit infarkt. To přitom vláda dosud tajila, napsal španělský web Marca.

Na tiskové konferenci, kterou prezident Obrador v pátek kvůli úniku dat svolal, své zdravotní problémy potvrdil a prohlásil, že informace zveřejněné v místních médiích jsou pravdivé. „Je pravda, že došlo ke kybernetickému útoku. Byli to velmi specializovaní lidé, ne jen tak někdo,“ řekl López Obrador.

„Mám několik nemocí. Jen jednu věc nemám, a to je problém s alkoholem,“ řekl prezident s tím, že jeho zdravotní stav je ve skutečnosti dobrý. „Na noc beru koktejl léků na několik onemocnění včetně vysokého krevního tlaku a problémů se štítnou žlázou, ale jsem na tom velmi dobře, … každé tři nebo čtyři měsíce chodím na kontrolu,“ dodal López Obrador.

Hackeři také odhalili, že 68letý Obrador za první polovinu ledna podstoupil hned deset návštěv u lékaře. Agentura Reuters uvedla, že 2. ledna letošního roku byl Obrador urgentně převezen ze svého odpočinkového sídla v Palenque do Ústřední vojenské nemocnice v Mexico City, aby se léčil s rizikovým srdečním onemocněním angina pectoris.

Vláda tehdy jeho zdravotní potíže bagatelizovala. Obrador, který v roce 2013 prodělal infarkt, dříve tvrdil, že do nemocnice byl převezen kvůli riziku, že by mohl prodělat další. „Prezident se stejně jako nikdo jiný z jeho vlády nezmínil o nouzovém převozu do nemocnice ani o závažné diagnóze,“ řekl novinář Loret.

Další zveřejněné dokumenty se zabývaly podrobnostmi o neúspěšné vojenské operaci z roku 2019, jejímž cílem bylo zatknout syna drogového barona Joaquína „El Chapa“ Guzmana. Tehdy prezident velel vojenské operaci proti kartelu Sinaloa, který je obecně považován za nejmocnější světovou organizaci pašující drogy.

Armáda nejmladšího syna „El Chapa“, Ovidia Guzmána, dopadla. Poté, co byl Ovidio Guzmán dopaden, kartel se začal násilně mstít a dokonce obsadil město Culiacán. Tam příslušníci kartelu zastrašovali občany a stříleli na ně. Členové gangu také tvořili blokády na silnicích. To vše s požadavkem na propuštění Ovidia Guzmána.

Údajně se na protiofenzívě vůči armádě podílelo více než 700 ozbrojenců kartelu. Ti hrozili hromadným zabíjením civilistů, včetně útoku na bytový komplex, v němž žili příbuzní místního vojenského personálu. Po několika hodinách prezident López Obrador požadavkům kartelu vyhověl a oficiálně nařídil armádě, aby Ovidia Guzmána Lópeze propustili.

Uniklá data rovněž zahrnují konverzaci v podobě e-mailů, která proběhla mezi ministrem národní obrany Luisem Crescenciem Sandovalem a Rafaelem Ojedou Duránem, šéfem námořnictva.

Vztahy začaly být nejprve napjaté a posléze mezi veliteli došlo i ke konfrontacím. A to proto, že prezident López Obrador dával armádě a námořnictvu stále více pravomocí a rozpočtu a přiděloval jim civilní povinnosti a úkoly, které jim neodpovídaly ani ze zákona, ani z ústavy, napsal web Periódico Correo.

Roztržku podnítily zejména stížnosti a připomínky admirála Ojedy, jenž začal zpochybňovat skutečnost, že armáda dostává větší podporu a rozpočet než námořnictvo.

Carlos Loret, mexický novinář a známý kritik vlády, který o úniku dat informoval jako první, uvedl, že data ministerstva obrany ukazují, jak velkou moc ozbrojené síly za vlády Lopeze Obradora získaly. Prezident podle něj armádu pověřil takřka vším, od budování infrastruktury až po dohled nad celními úřady.

Loret uvedl, že úspěšný průnik do armádních serverů byl „nejzávažnějším narušením“ kybernetické bezpečnosti vlády v historii. „Tisíce důvěrných dokumentů ukazují, v čem prezident lhal, od svého zdraví až po vojenské operace,“ napsal.

Guillermo Valdés Castellanos, bývalý ředitel Centra pro vyšetřování a národní bezpečnost, uvedl, že mexický prezident Andrés Manuel López Obrador neví nic o národní bezpečnosti a úspěšný hackerský útok je toho důkazem.

Valdés Castellanos na svém účtu na Twitteru prohlásil, že López Obrador nyní „sklízí, co zasel“, a potvrdil, že jeho hlavní spojenec, mexická armáda, se ukázal jako zranitelný. Dodal, že López Obrador ani neví, zda jeho vláda disponuje kybernetickými bezpečnostními experty. „Je pravděpodobné, že se dnes dozvěděl o existenci tohoto slova,“ rýpl si.

Rozsah hackerského útoku naznačuje, že jej útočníci pečlivě naplánovali předem. Uvedl to Francisco Solano, vedoucí pracovník společnosti Logicalis, která se zabývá IT službami a poradenstvím. „Nestalo se to náhodou,“ řekl.

Podle Solana a dalších analytiků oslovených agenturou Reuters vycházela chyba, jíž hackeři využili, ze slabého místa v serveru Microsoftu, známého jako ProxyShell.

Obrador uvedl, že hackerská skupina Guacamaya byla pravděpodobně zahraničního původu. Podle databáze Distributed Denial of Secrets, která se úniky dat zabývá, skupina Guacamaya provedla řadu hackerských útoků, které byly zaměřeny převážně na bezpečnostní složky v Latinské Americe.

Mezi cíle těchto hackerů v minulosti patřily armády Chile, Peru, Kolumbie a Salvadoru. Zaměřila se také na regionální těžební a ropné společnosti. Hackeři zveřejnili manifest ve španělštině, ve kterém obviňují Spojené státy a západní korporace z nadměrného využívání přírodních zdrojů v regionu.

Terčem agresivní kybernetické kriminality se v posledních letech stále častěji stávají vlády a státní instituce po celém světě. Přestože mexická vláda na kybernetickou bezpečnost dává stále více prostředků, podle odborníků tyto investice nejsou dostatečné.