Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Cestu, při které vzal na nebezpečnou misi poprvé svou dceru, si třicátník Jeremias pamatuje velmi dobře, jak vyprávěl serveru Infoamazonia. Bylo 20. července 2021 a na hranicích Brazílie, Kolumbie a Peru právě probíhal festival tří národů.
Jeremiase tehdy při plánování cesty po pašerácké trase na trojmezí, kde dlouhodobě bují nelegální obchod s drogami, přepadly obavy. Věděl, že kvůli festivalu budou na kontrolních stanovištích na Amazonce policejní i armádní posily, a také, že je přesně typ člověka, kterého by mohli strážci zákona zastavit.
Zároveň ale cestu nemohl zrušit. Musel doručit náklad, tedy pastu z koky (polotovar pro výrobu kokainu), kterou vyrobil na své farmě, do města Tabatinga v brazilském státě Amazonas. Nákupčí totiž nemohli čekat.
Rozhodl se proto, že bázi pro výrobu kokainu doručí jako vždy na plechové loďce, ale tentokrát v doprovodu devítileté dcery. Řekl si, že ho nikdo nebude podezřívat z pašování pasty z koky, když bude projíždět v době festivalu s dítětem.
Strategie se mu vyplatila, jak později popsal serveru Infoamazonia při rozhovoru ze svého domova - peruánské provincie Mariscal Ramón Castilla. Z této oblasti se pasta z koky dostává zejména přes Brazílii do světa. Často přes zmíněnou Tabatingu do Manaus a pak do přístavů.
Jeremias do své práce začal dceru zapojovat pravidelně. Od onoho dne se stala jeho partnerkou, která ho při cestách začala krýt.
„Jednou, když jsme se vraceli domů po předání balíků, jsem musel převést zpět 100 tisíc brazilských realů v hotovosti… Skoro celá částka byla určena na zaplacení lidí, co koku sklízejí, a na nákup zásob na další sezonu. I s tím mi pomohla - peníze převezla připevněné k tělu,“ popisuje.
Více o nebezpečích spojených s kokainem
V Česku se rozproudila debata o tom, jak přijatelné je užívání tvrdých drog, jako je kokain. Má pověst bezpečnější drogy, to ale zastírá jeho nebezpečnost pro společnosti, kde se vyrábí či užívá, říká expert Miroslav Nožina.
Jeremias dokonce doufá, že dcera půjde v jeho šlépějích, stejně jako on následoval svého otce - také pašeráka polotovaru z koky.
Nejníže v řetězci
Lidé jako Jeremias jsou podle reportáže Infoamazonia prvním a zároveň nejhůř placeným článkem v celém dodavatelském řetězci kokainu od jeho výroby až po koncového zákazníka.
Jeremias, místní šéf obchodníků s drogami zvaný „patron“, vlastní plantáže s kokou, dohlíží na pole na cizích farmách, nakupuje koku od dalších zemědělců a koordinuje zpracování listů do pasty, která se následně rafinuje v jeho laboratoři.
Polotovar pak prodává dalším překupníkům, často za zlomek ceny, za kterou se později finální kokain nabízí na cílových trzích - v Evropě a USA. Tam se cena za kilogram může vyšplhat i k 80 tisícům dolarů za kilogram.
Cena polotovaru z koky na trojmezí v Amazonii se přitom pohybuje kolem jednoho tisíce dolarů. Kilogram samotného kokainu pak mezi 500 a 3000 dolary, konkrétně to závisí na kvalitě materiálu nebo aktuálních bezpečnostních podmínkách.
Podle Infoamazonia si sběrem jednoho kilogramu koky místní sběrači vydělají 0,21 až 0,27 dolaru. Za pracovní den, který může trvat i 15 hodin, dokážou nasbírat i 150 kilogramů. To vše se ale děje v tvrdých pracovních podmínkách a ve vedrech typických pro tropické pásmo.
Například osmnáctiletý Carmelo začal sbírat listy koky v 16 letech. Základní školu nedokončil a nemá ani žádnou konkrétní představu o své budoucnosti. Ví ale, jak moc člověka bolí puchýře poté, co nasbírá nespočetné množství pytlů s kokou, jaké to je zkolabovat vyčerpáním nebo když vás pokouše hmyz. Ví také, že mu za sběr koky hrozí vězení.
Pašeráci v Amazonii často nutí k zapojení do celého řetězce i tamní původní obyvatelstvo. Zatímco muži sbírají listy koky, ženy pracují především v barech.
Pěstováním koky se navíc místní chytají do spárů organizovaného zločinu, který provází vraždění, obchod s lidmi nebo sexuální násilí na ženách. Pokud na to lídři tamních komunit upozorní, často čelí ze strany pašeráků výhrůžkám. Členové komunity se kvůli svému zapojení do řetězce také často sami stanou závislými na drogách.
Alternativa není
Ačkoli si pěstitelé, dělníci, kteří drtí listy s jedovatými chemikáliemi, nebo nosiči, kteří těžké balíky s polotovarem přenáší přes hranice, vydělají jen velmi málo, lepší alternativu často nemají.
Kdyby Jeremias a ostatní pěstovali například kakao, vydělali by si méně, jak pěstitel sám potvrzuje. Skutečnost, že z multimiliardového byznysu s kokainem získá jen nepatrné množství, si dobře uvědomuje.
Kdyby měl možnost se věnovat něčemu jinému, prý by to udělal. Sní o tom stát se vojákem.
