Kvůli protestům chybí pitná voda. Na Haiti se začala šířit cholera

Haiti. Nejchudší země západní polokoule. Čelí bezpečnostní krizi a trpí obrovskou inflací, která tvrdě dopadá na místní obyvatelstvo. Ostrovním státem už řadu týdnů zmítají protesty, trpí nedostatkem pohonných hmot, a vázne tak zásobování základním zbožím, potravinami i pitnou vodou.

„Haiti se ocitlo v naprostém chaosu,“ řekl agentuře AP Alex Dupuy, sociolog narozený na Haiti a působící na Wesleyan University. „Gangy si v podstatě dělají, co chtějí, kde chtějí a kdy chtějí, a to zcela beztrestně, protože policie není schopna dostat je pod kontrolu.“

Gangy už od září blokují Varreux, hlavní ropný terminál v zemi, čímž prohlubují nedostatek pohonných hmot. Generální tajemník OSN António Guterres žádá o rozmístění mezinárodních ozbrojených sil na Haiti.

Vyhrocená situace místním znovu ztížila už tak nesnadný život. Společnost Culligan, největší dodavatel ošetřené vody v zemi, zastavila kvůli nedostatku paliva svou činnost. Stovky Haiťanů teď tráví každý den hodiny ve frontách, aby si mohly koupit kbelíky s vodou.

I kvůli nedostatku ošetřené vody, kterou by bylo bezpečné pít, se na karibském ostrově začala opět, po dlouhých třech letech, šířit cholera. V posledních dnech na tuto nebezpečnou nemoc zemřelo nejméně osm lidí.

„Mnohé z nejchudších haitských rodin nemají jinou možnost než pít a používat závadnou vodu,“ uvedl Bruno Maes, zástupce UNICEF na Haiti. „Rodiny si nemohou koupit mýdlo na mytí rukou, na ulicích se vrství odpadky, nemocnice jsou zavřené nebo nemohou fungovat. Všechny tyto faktory způsobily, že se Haiti stalo časovanou bombou pro choleru. Ta nyní explodovala.“

Jedenáctimilionovému Haiti podle tamního ministerstva zdravotnictví skutečně hrozí epidemie. Haitská pobočka humanitární organizace UNICEF uvedla, že aktuální výskyt cholery ohrožuje „blaho a zdraví 1,2 milionu dětí v hlavním městě Port-au-Prince, kde žijí přibližně tři miliony lidí“.

Organizace Lékaři bez hranic (MSF) dodala, že v posledních dnech na choleru zemřelo osm Haiťanů, včetně tříletého dítěte. Podezření na výskyt cholery se pak objevilo u dalších 60 případů.

Světová zdravotnická organizace (WHO) se přitom obává, že počet obětí této nemoci bude vyšší, než kolik tvrdí úřady. „Je pravděpodobné, že skutečný počet případů je výrazně vyšší. Tato epidemie je obzvlášť nepříjemná, protože Haiti mělo ještě letos získat certifikát, že je zcela bez výskytu cholery,“ řekl šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus.

WHO očekává, že se cholera na Haiti bude dál šířit. Požádala proto Mezinárodní koordinační skupinu pro poskytování očkovacích látek (ICG), aby vakcíny dodala. Vzhledem k rostoucímu počtu případů cholery na celém světě však hrozí, že dostatek vakcín k dispozici nebude.

Pod záštitou MSF tak podle webu Le Nouvelliste alespoň vznikají dočasná řešení v podobě „jednotek pro léčbu cholery“. Ty jsou zatím na Haiti tři. Všechny se nacházejí v hlavním městě Port-au-Prince a mají kapacitu zhruba 80 lůžek.

Organizace MSF uvedla, že s akutním průjmem, což je častý příznak cholery, léčila nejméně 70 lidí. Všechny dosud potvrzené případy cholery se vyskytly ve slumech Cité Soleil a Carrefour Feuilles, tedy v oblastech ovládaných ozbrojenými gangy.

„Cholera se může snadno rozšířit po celém Haiti, pokud lidé nebudou mít přístup k základním zdravotnickým, vodohospodářským a hygienickým službám,“ uvedl Maes. „Abychom snížili riziko vypuknutí velké epidemie, je nutné nejen nakoupit a dodat bezpečnou vodu, chlor a mýdlo,“ dodal.

Cholera se na Haiti vrací v době, kdy Haiťané pijí takřka jakoukoliv vodu. Na výběr totiž příliš nemají. „V některých oblastech je situace kvůli střetům mezi gangy značně nestabilní. Civilisté nemohou riskovat a hledat přístup k pitné vodě, když okolo létají kulky,“ uvedl pro Seznam Zprávy zástupce organizace UNICEF na Haiti Ndiaga Seck.

„To značně komplikuje schopnost humanitárních organizací reagovat,“ potvrdil složitost situace mluvčí WHO Christian Lindmeier.

„Je velmi obtížné obyvatelům Port-au-Prince zajistit přístup k pitné vodě. Kvůli násilným protestům proti zvyšování cen je zde mnoho blokád silnic. Dochází také k rabování skladů včetně těch s humanitárním zbožím,“ připomíná Ndiaga Seck. „Kromě toho je hlavní přístav blokován gangy a dochází k přerušení dodávek pohonných hmot. Pitná voda je vzácná a dopravit vodu k lidem cisternami je kvůli blokádám silnic prakticky nemožné nebo velmi obtížné.“

Zatím se nejedná o epidemii, jaká se objevila v říjnu 2010 a zabila přes deset tisíc lidí a postihla více než osm set tisíc dalších.

Představitelé Haiti minulý týden oznámili, že v boji proti aktivitám zločineckých gangů a blokádě ropného terminálu požádají mezinárodní společenství o pomoc, informovala agentura Reuters.

Šéf OSN António Guterres na základě této žádosti vyzval v neděli k rozmístění mezinárodních ozbrojených sil na Haiti. V dopise předloženém Radě bezpečnosti OSN Guterres kritizoval „zločinecké gangy, které ovládly strategickou infrastrukturu“.

Podle dopisu by měly být na Haiti vyslány jednotky rychlého nasazení z jednoho nebo více členských států OSN, které by pomáhaly haitské policii. Kromě ochrany infrastruktury a služeb by měly jednotky za úkol zabezpečit volný pohyb vody, paliva, potravin a léků z hlavních přístavů a letišť k občanům.

Guterres zároveň uvedl, že je „extrémně znepokojen novým výskytem případů cholery na Haiti v souvislosti s dramatickým zhoršením bezpečnosti“.

Největší obavy mezi Haiťany vzbuzuje nová vlna násilí, která se v posledních dnech stupňuje. Nemocnice, banky a obchody s potravinami se snaží udržet v provozu. Některým se to s obtíži daří, někteří již museli svou činnost přerušit.

Protestující v posledních dnech zaútočili dokonce i na sklady Světového potravinového programu OSN, kde ukradli potraviny a vodu v hodnotě milionů amerických dolarů.

Lidé tak kvůli násilnostem, které se na Haiti odehrávají, mají značný problém dostat se k zásobám humanitární pomoci. Místní si na internetu navíc stěžují, že řada demonstrantů protivládní protesty využívá pouze jako záminku k rabování a nestydatému ničení majetku veřejného i osobního.

„Moje země prochází krizí, jejíž důsledky ohrožují demokracii a samotné základy právního státu,“ řekl k současným protestům premiér Ariel Henry. Odsoudil rozsáhlé rabování a násilí a řekl, že ti, kdo jsou za ně zodpovědní, „se budou muset zodpovídat ze svých zločinů před historií a před soudy“.

Lidé se kvůli blokádám nemohou mnohdy dostat ani z jednoho konce města na druhý. To ztěžuje dopravování humanitární pomoci i zjišťování opravdového počtu případů cholery.

„Některé dodávky humanitární pomoci již dorazily do hlavního přístavu v Port-au-Prince. K lidem je ale nelze dopravit, protože přístav blokují gangy. UNICEF využívá své zásoby v zemi, aby mohl reagovat na naléhavé potřeby obyvatelstva, a zároveň zvažuje alternativní způsoby, jak zásoby do země dostat,“ uvedl pro Seznam Zprávy Seck.

„Do našeho vlastního skladu vzhledem k situaci nemáme pravidelný přístup. To brání možnosti rychlé reakce. Často se hledají nákladné alternativy včetně využití bezpečnostních eskort, což činí náklady na naše působení na Haiti velmi vysokými,“ dodal Seck.

Kvůli krizi, která je z velké části způsobená značným nárůstem cen paliv, nejsou tři čtvrtiny velkých nemocnic na Haiti schopny poskytovat služby v běžném režimu. Podle organizace UNICEF hrozí, že v příštích týdnech adekvátní lékařskou péči nedostane až 50 tisíc dětí a novorozenců.

„Obyvatelé Haiti se nejvíce obávají, že nebudou mít přístup k základním službám, jako jsou školy, nemocnice a obchody. Že nebudou moci žít normální životy. V důsledku pandemie onemocnění covid-19, zemětřesení, násilí páchaného gangy a nyní i v důsledku nárůstu případů cholery obyvatelé ekonomicky trpí,“ dodal Seck.

Nová a obnovená vlna intenzivních protestů začala na konci srpna, do současné podoby vyeskalovala na začátku září. Od 13. září jsou pak uzavřeny i hranice, jak popsal na twitteru šéf hlavní telekomunikační společnosti na Haiti Maarten Boute.

Od té doby se demonstrace ještě více rozrostly.

Podle OSN gangy ovládají zhruba 40 procent hlavního města Haiti Port-au-Prince. Bojuje se tam i o malé části území, při přestřelkách podle nepotvrzených odhadů od začátku září zemřely stovky obyvatel města.

Rozsah současného zoufalství je bezprecedentní, napsala agentura AP. Nejmocnější místní gang zablokoval přístup k největšímu ropnému terminálu v zemi, a prohlásil, že nebude znovu otevřen, dokud premiér Ariel Henry neodstoupí a dokud neklesnou ceny pohonných hmot a zboží.

„19 dní a Haiti je stále téměř zcela ochromeno. Od 13. září se oficiálně nedovážejí žádné potraviny (přístavy a hranice jsou uzavřeny). Sklady potravin jsou prázdné nebo téměř prázdné. Není zde žádné palivo a téměř žádný provoz. Nemocnice jsou zavřené nebo mají omezený příděl energie. První zprávy o choleře,“ napsal Maarten Boute.

U moci je na Haiti v současnosti premiér Ariel Henry. Ten zemi vede od atentátu v červenci 2021, při kterém najatí ozbrojenci zastřelili prezidenta Jovenela Moïseho. Vražda Moïseho uvrhla zemi do ještě hlubší politické krize.

Řada protestujících teď volá právě po Henryho odstoupení. Na veřejnost se totiž dostaly informace, podle nichž mohl být Henry do vraždy Moïseho zapleten.

V noci, kdy k atentátu došlo, například Henry podle NYT telefonoval s bývalým ministrem spravedlnosti Josephem Felixem Badiem, který se pohyboval v okolí prezidentovy rezidence.

Henry jakýkoli díl viny popírá, k informacím o telefonátech s podezřelým se však nevyjádřil.

„Zdá se, že Henryho vládu tento chaos vůbec nerozhodil. Ta z chaosu naopak pravděpodobně těží; situace Henrymu umožňuje udržet se u moci a co nejvíce oddálit konání nových voleb,“ odhadl již dříve citovaný sociolog Dupuy.

Francie a Španělsko v reakci na tyto události uzavřely svá velvyslanectví, došlo také k uzavření bank v hlavním městě Port-au-Prince. „Za vlády Ariela je to čím dál horší,“ svěřila se zahraničním agenturám Merlay Saint-Pierreová, 28letá nezaměstnaná matka.

Ostrov, na němž stát Haiti leží, objevil na konci 15. století při své výpravě do domnělé Indie mořeplavec Kryštof Kolumbus. Ostrov byl poté nejprve španělskou kolonií, později se rozdělil a území, kde leží Haiti, se stalo kolonií francouzskou.

Francouzi na ostrov začali přivážet otroky z Afriky, kteří se v roce 1791 vzbouřili a po dlouhých bojích, při nichž došlo k vyvraždění bělošského obyvatelstva, země získala na Francii v roce 1804 nezávislost. Haiti se tak stalo jediným státem, který získal nezávislost po úspěšném povstání otroků.

První demokratické volby Haiti uspořádalo v roce 1991, zvolený prezident Jean-Bertrand Aristide úřad však tehdy zastával jen zhruba sedm měsíců. Tehdy jeho panování přerušil vojenský převrat. I v následujících letech se Haiti potýkalo s vlnou násilí, boji o moc nebo manipulací voleb.