Článek
Kosovská vláda kvůli napětí na kosovsko-srbské hranici o měsíc odložila plánovaná pravidla pro srbské registrační značky a doklady totožnosti potřebné pro vstup nebo odchod ze země. Nařízení platí od dnešního dne. O odkladu dnes na twitteru informoval kosovský premiér Albin Kurti. Etničtí Srbové večer odstranili barikády a blokády, kterými od neděle protestovali proti původním plánům kosovské vlády.
„Ve spolupráci s našimi zahraničími partnery se zavazujeme odložit účinnost rozhodnutí o registračních značkách a vstupních a výstupních dokladech na hraničních přechodech se Srbskem o 30 dní. Podmínkou je, že budou odstraněny všechny barikády a plně obnovena svoboda pohybu,“ napsal Kurti. Podle něj jsou demonstrace řízené z Bělehradu, což srbská vláda odmítá. Nařízení mají nově vstoupit v platnost 1. září.
Etničtí Srbové v neděli večer na severu Kosova zablokovali silnice poblíž dvou klíčových hraničních přechodů Jarinje a Brnjak se Srbskem. Podle agentury Reuters také stříleli na policisty. Kosovský ministr vnitra Xhelal Sveçla uvedl, že při nočních střetech na severu Kosova bylo zraněno 11 lidí a poškozeno několik policejních a jiných automobilů.
Sveçla později večer oznámil, že barikády byly odstraněny a provoz na hraničních přechodech Jarinje a Brnjak obnoven. „Jak jsme v noci (na dnešek) oznámili, po odstranění barikád a zajištění svobody pohybu pro naše občany jsme posunuli realizaci rozhodnutí na datum 1. září 2022,“ napsal ministr.
„Vítáme rozhodnutí Kosova nařízení odložit na 1. září. Očekáváme, že všechny blokády budou okamžitě odstraněny,“ napsal na twitteru šéf unijní diplomacie Joseph Borrell a uvedl, že podobné problémy mají být vyřešeny skrze dialog zprostředkovaný EU.
„Celková bezpečnostní situace je v obcích v severním Kosovu napjatá,“ uvedla v prohlášení mise KFOR vedená Severoatlantickou aliancí. Mise čítá asi 3770 vojáků ze tří desítek zemí a jejím úkolem je zmírňovat přetrvávající napětí mezi většinovými kosovskými Albánci a menšinovými Srby. KFOR podle agentury DPA také uvedla, že je v případě ohrožení stability připravena zasáhnout. Její příslušníci podle Reuters dohlíželi na rozebírání barikád.
Současné spory se točí kolem původně na pondělí plánovaného požadavku. Cestujícím přijíždějícím ze Srbska měly být vyměněny srbské doklady za nové identifikační průkazy vydané Prištinou s platností na tři měsíce, které by sloužili ke vstupu a odjezdu ze země. Kromě toho mělo v platnost vstoupit nové nařízení týkající se registračních značek.
Tato politika odpovídá dlouhodobé praxi, kterou Bělehrad uplatňuje vůči kosovským občanům navštěvujícím Srbsko. Podle Prištiny jde o reciproční opatření, protože vozy s kosovskou značkou si při příjezdu na srbské území také musí značku změnit.
Na hraničním přechodu Merdare dnes kosovské úřady začaly vydávat Srbům při vstupu do Kosova tříměsíční identifikační průkazy, bez nichž jsou jejich srbské občanky na kosovském území neplatné. Provoz je tu podle RTS plynulý. Přechod Merdare ve východním Kosovu leží - na rozdíl od Brnjaku a Jarinje - mimo oblast obývanou kosovskými Srby, kteří tak nemají možnost opatření blokovat barikádami.
Priština už v minulosti nakrátko přestala na kosovské území pouštět automobily se srbskou registrační značkou, což loni na přelomu září a srpna vyvolalo několikadenní srbskou blokádu na hraničních přechodech s Kosovem.
Srbsko neuznává nezávislost Kosova a s tím i například jeho právo na registraci aut. Bělehrad proto již od vyhlášení kosovské nezávislosti v roce 2008 nepouští vozidla s kosovskou značkou na území Srbska a vyžaduje po řidičích, aby si ji vyměnili.
Většina zemí Evropské unie Kosovo uznává, avšak Rusko a Čína, kteří jsou spojenci Srbska, nikoli. EU se snaží zprostředkovat dialog mezi oběma balkánskými sousedy již více než deset let, ale zatím se jí nepodařilo dosáhnout normalizace vztahů. Premiér Kurti uvedl, že Kosovo formálně požádá o členství v Evropské unii do konce roku 2022, a to navzdory obavám z napětí se Srbskem, které o členství v EU rovněž usiluje.
Moskva v neděli večer Kosovo obvinila z „provokací“, píše DPA. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová uvedla, že vývoj na kosovsko-srbských hranicích je jen „dalším důkazem selhání zprostředkovatelské mise EU“.
