Článek
Kuvajtská vláda pobouřila část tamních žen. Zatímco loni v říjnu rozhodla o tom, že se ženy mohou zapojit do armádních bojových složek, nově k tomu dodala, že nemůžou držet zbraň. Pokud chtějí do armády, musí k tomu navíc dostat svolení svého mužského opatrovníka. Pro kuvajtské vojačky také platí povinnost nosit hidžáb.
Kuvajťanky se přitom na poměry Arabského poloostrova jinak těší poměrně volným pravidlům. Volební právo mají od roku 2005, zasedají v parlamentu i ve vládě a civilistky pokrývku hlavy nosit nemusí.
Bojovníci za práva žen rozhodnutí považují za „jeden krok vpřed a dva vzad“. „Netuším, proč tyhle restrikce v armádě existují,“ cituje slova učitelky a členky výboru ženské fotbalové asociace Ghadeer al-Khashtiové britský The Guardian. „Ženy pracují ve všech možných oborech včetně policejních jednotek,“ vysvětluje.
Mají podle ní navíc v boji tradici. Al-Khashtiová přibližuje, jak se její matka podílela na odporu, když zemi v roce 1990 na sedm měsíců obsadil irácký diktátor Saddám Husajn.
„Má matka během irácké invaze schovávala zbraně pod své šaty a přepravovala je členům kuvajtského odboje. Můj otec to podporoval,“ tvrdí. „Nechápu, na základě čeho ženy považují za slabé,“ dodává.
Zapojení žen do armádních bojových rolí odsouhlasilo kuvajtské ministerstvo obrany loni v říjnu. Ne všichni to ale přijali s nadšením. Například konzervativní zákonodárce Hamdan al-Azmi s odkazem na fatvu, tedy stanovisko islámských duchovních, uvedl, že účast žen na boji „neodpovídá jejich přirozenosti“.
S tím nesouhlasí Lulwa Saleh al-Mullaová z kuvajtské ženské kulturní a společenské asociace. „Máme ženy mučednice, které bránily svou zemi z vlastní vůle,“ říká. „Nikdo jim to nepřikázal, jen láska ke své zemi. Jsme muslimská země, to je pravda, ale požadujeme, aby zákony nepodléhaly fatvě. Osobní svoboda stojí na ústavě. Na ní jsou založeny zákony země,“ dodává.
Poslanec Hamdan al-Azmi v poslední době část kuvajtské společnosti nepobouřil poprvé. Na začátku února například vyzval ministra vnitra, aby zrušil první festival jógy v zemi, píše kuvajtský server Kuwait Times. „Považuji ho za nebezpečnou záležitost a kulturní zásah do naší konzervativní společnosti,“ citovala jeho slova další kuvajtská média. Ostře se také vymezuje například proti homosexuálům nebo pořádání hudebních koncertů.
