Článek
Turecké bezpečnostní síly dávají Lidovým obranným jednotkám (YPG) za vinu řadu nedávných útoků, ministerstvo obrany proto v neděli uvedlo, že započalo nálety v severních oblastech Sýrie a Iráku.
Cílem byly právě kurdské skupiny, jež Ankara považuje za odpovědné za smrtící bombový útok na rušné ulici v Istanbulu z minulého měsíce, kdy zahynulo šest lidí a přes 80 dalších bylo zraněno.
Ankara je rovněž obviňuje z napojení na Stranu kurdských pracujících (PKK), která působí v Turecku. Po ostřelování pozic YPG jsou nyní turecké síly připraveny vytvořit 30 km hluboký bezpečnostní koridor uvnitř Sýrie.
Mesut Casin, poradce prezidenta na istanbulské univerzitě Yeditepe, tvrdí, že přípravy na vpád jsou téměř dokončeny. Turecko podle něj nemá na výběr.
YPG nařčení urputně popírají. Kvůli turecké hrozbě prý milice naopak musely pozastavit některé operace proti takzvanému Islámskému státu.
Z Turecka
Istanbulský starosta Ekrem Imamoglu byl ve středu odsouzen za urážku volební komise ke dvěma rokům a sedmi měsícům vězení. Otevírá to cestu k jeho sesazení, pokud rozsudek potvrdí soud vyšší instance, píše agentura Reuters.
Washington vyzývá Ankaru, aby ustoupila, a tento postoj zastává i Moskva, která kontroluje část Sýrie, na niž Turci cílí. Rusko rovněž kontroluje přístup do syrského vzdušného prostoru, který by podle analytiků turecké síly pro případnou pozemní operaci potřebovaly.
Íránem podporované milice v Sýrii rovněž avizovaly, že se budou bránit jakémukoli tureckému vpádu.
Ať už Ankara udělá cokoli, jen málokdo předpovídá, že turecká armáda v příštích měsících v útocích na YPG poleví, napsal web Rádia Svobodná Evropa (RFE/RL).
V Sýrii se opět zdvihla vlna migrace
Útoky, které Turecko nyní bude směřovat na syrské území, vyvolávají ale úplně jiné problémy, a to s migrací. Nedávné události na severovýchodě Sýrie daly jejím obyvatelům další podnět k odchodu.
Podle údajů pohraniční agentury Evropské unie Frontex překročilo v roce 2022 Středozemní moře z Alžírska a Maroka do Španělska nejméně 591 Syřanů, což je šestkrát více než loni.
Jedním z těch, jimž se to podařilo, byl Baran Ramadan Mesko, který se spolu s dalšími migranty několik týdnů ukrýval v pobřežním alžírském městě Oran a čekal na příležitost dostat se lodí přes Středozemní moře do Evropy.
Připomeňte si
Lídři evropské sedmadvacítky se s protějšky ze zemí západního Balkánu sešli v Tiraně a řešili energetickou spolupráci i ilegální migraci.
Několik dní předtím, než se měl 38letý syrský Kurd vydat na cestu, obdržel zprávu, že se pašerácká loď s několika jeho přáteli potopila krátce poté, co opustila alžírské pobřeží. Většina cestujících se utopila.
Byl to pro něj šok. Zejména poté, co strávil týdny cestou ze Sýrie do Alžírska a pak měsíc čekal, až ho převaděč naloží na loď.
Jelikož však do cesty vložil tisíce dolarů a jeho žena s dcerami spoléhaly na to, že si zajistí život v bezpečí před konfliktem, nalodil se na malou rybářskou loď s tuctem dalších mužů a pořídil si skupinové selfie, které všichni poslali svým rodinám, než se odpojili od internetu.
Do Evropy přes Alžírsko i Maroko
Podle Mezinárodní organizace pro migraci se v roce 2022 na moři ztratilo nejméně 246 migrantů, kteří se snažili dostat do Evropy.
„Viděl jsem svou matku, jak se třese strachy a drží mou čtyřletou sestru, aby byla klidná,“ vzpomíná na turecký nálet z minulého měsíce Bozan Šahin, inženýr z Kobani. Nyní se chce připojit k proudu Kurdů mířících ze Sýrie do Evropy.
„Mám několik přátel, kteří našli způsob, jak se dostat do Libanonu přes převaděče a jít někam přes Libyi. Neznám všechny podrobnosti, ale snažím se zjistit, jak bych mohl tuto cestu bezpečně podniknout,“ řekl.
Ze Sýrie
Násilné protesty, při nichž lidé zapálili vládní budovu a strhávali portréty diktátora Bašára Asada, propukly i v jinak poklidné provincii Suvajda, kde žijí syrští drúzové.
Operace, která trvá týdny a stojí tisíce dolarů, je řízena sítí převaděčů, kteří podplácejí syrské vojáky, aby dostali lidi přes kontrolní stanoviště, kde by mohli být zadrženi za odchod k odvodu nebo protivládní aktivismus, a pak přes děravou hranici do Libanonu, uvedli migranti a převaděči.
Tam migranti obvykle zůstávají v přeplněných bytech v Bejrútu asi týden, zatímco čekají na urychlené vydání pasu ze syrského velvyslanectví prostřednictvím převaděčského prostředníka.
S pasy v ruce odlétají do Egypta, kam mohou Syřané vstoupit bez víz, dalším letem do Benghází ve válkou zmítané Libyi a teprve poté se vydávají na cestu do Alžírska přes další síť převaděčů.
„Jeli jsme v dodávkách a džípech, které nás vezly napříč Libyí přes Tripolis a pobřežní silnici, a každých asi 500 kilometrů jsme měnili auta,“ řekl Mesko.
Během cesty přes poušť museli překonávat kontrolní stanoviště, která provozovala řada různých libyjských ozbrojených skupin. „Někteří strážci na kontrolních stanovištích se k nám chovali hrozně, když viděli, že jsme Syřané, brali nám peníze a telefony nebo nás nutili stát venku v horku celé hodiny,“ vylíčil.
Mohlo by vás zajímat
Ruské údery v posledních měsících způsobily rozsáhlé škody na ukrajinské energetice. Výpadky elektřiny či dodávek tepla jsou ve velké části země na denním pořádku. Existuje několik výhod, které to Moskvě přináší.
„Nemohli jsme se po Oranu volně pohybovat, protože všude jsou bezpečnostní složky a my jsme do země nepřešli legálně,“ popsal situaci pro AP Mesko. Ve městě, nebo dokonce na pobřeží se podle něj také pohybovaly gangy, které se snažily migranty přepadnout a sebrat jim peníze.
Navzdory úlevě, že se bezpečně dostal do Německa a má možnost přivést tam svou ženu a dcery, cítí Mesko výčitky svědomí, že opustil Kobani. „Vždycky jsem byl proti myšlence migrace. Kdykoli jsme se museli kvůli válce přestěhovat do jiné oblasti, vraceli jsme se do Kobani, jakmile jsme mohli,“ řekl.
Desítky Kurdů každý týden
Skupiny pro lidská práva obvinily alžírské úřady ze zatýkání migrantů a v některých případech z jejich vyhánění přes pozemní hranice. Podle agentury OSN pro uprchlíky Alžírsko v první polovině roku 2021 vyhostilo přes 13 000 migrantů do sousedního Nigeru na jihu země.
Jeden ze syrských kurdských převaděčů v Alžírsku uvedl, že do alžírského Oranu každý týden připlouvají desítky Kurdů ze Sýrie, aby se vydali na cestu po moři. „Nikdy předtím jsem neviděl tak vysoké počty,“ řekl pašerák agentuře AP, který hovořil pod podmínkou anonymity z obavy před zatčením.
Roky konfliktů a hospodářských otřesů poznamenaly severní oblasti Sýrie, kde žijí přibližně tři miliony lidí, kteří jsou de facto pod kurdskou kontrolou. Region se stal terčem útoků bojovníků skupiny Islámský stát, tureckých sil a syrských opozičních skupin z povstalecké enklávy na severozápadě země. Změna klimatu a zhoršující se chudoba podnítily v posledních měsících vypuknutí epidemie cholery.
Stejně jako Mesko pochází mnoho migrantů ze syrského města Kobani, které se dostalo na titulní stránky novin před sedmi lety, když kurdští bojovníci odolali brutálnímu obléhání ze strany Islámského státu.
Město zůstalo v troskách a od té doby „se toho moc nestalo“, aby se pokusilo o obnovu, řekl Joseph Daher, profesor na Evropském univerzitním institutu v italské Florencii, a dodal, že většina finančních prostředků na rozvoj směřovala do měst dále na východě.
