Kůň Kremlu. Kdo je muž, kterého prý chtějí Rusové v čele Ukrajiny

Do konce ledna se na Ukrajině očekávají silné mrazy, sněžení… a možná také invaze ruských vojsk, která se shromažďují podél hranic.

Podle aktuálního průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu považuje invazi za reálnou zhruba polovina Ukrajinců (48 %). Naopak bezmála 40 % dotázaných má za to, že k žádnému ozbrojenému konfliktu nedojde. Je to zhruba stejný poměr jako loni v prosinci.

V blízkosti ukrajinského území je podle odhadů více než 100 tisíc ruských vojáků a další se rozmisťují na bělorusko-ukrajinské hranici, údajně v rámci vojenského cvičení. To má skončit ve stejný den jako zimní olympijské hry v Pekingu.

Právě neděle 20. února je podle ukrajinských ozbrojených sil jedním z možných dat začátku případné invaze ruských vojsk, se kterou se v posledních týdnech pracuje jako s reálným scénářem vývoje. V rozhovoru pro britské noviny The Times ho zmínil Oleksandr Pavljuk, který velí ukrajinským Společným operačním silám (JOF) v boji proti uzurpátorům části Donbasu.

Moskva opakovaně odmítá, že by ozbrojený vpád plánovala, a naopak obviňuje z eskalace napětí Západ.

Optimistickým scénářem války, která dál visí ve vzduchu, je podle Pavljuka dobytí ztraceného území na východě. Nejčernějším naopak útok Ruska z několika směrů a dobytí osmi klíčových regionů na východě včetně velkých měst jako jsou Dnipro, Oděsa a Charkov, což by znamenalo ztrátu průmyslových oblastí i přístupu k moři, píšou The Times.

Napjatá mezinárodní situace se vyvíjí rychle. Americké ministerstvo zahraničí v pondělí nařídilo stáhnout ze své ambasády rodinné příslušníky zaměstnanců. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zas na odpoledne neplánovaně svolal jednání bezpečnostní rady.

NATO se v reakci na aktivity Ruska rozhodlo vyslat další lodě a letadla k posílení obrany svých východoevropských členů. Na to už reagoval i Kreml, mluvčí prezidenta Vladimira Putina označil krok za „zvyšování napětí“.

Mluvčí Kremlu v pondělí označil informace přicházející ze Západu za „plné hysterie“ a „protkané lží“. Na mysli měl zřejmě mimo jiné zprávu, která se objevila o víkendu.

Britská vláda totiž uvedla, že Moskva plánuje v souvislosti s invazí a okupací instalovat na Ukrajině proruskou loutkovou vládu a „rozvrátit tak Ukrajinu“. Do jejího čela podle Londýna Rusové zvažují dosazení bývalého ukrajinského poslance Jevhena Murajeva. Podle CNN takové informace potvrdily i americké zpravodajské služby.

Ukrajinští pozorovatelé podle serveru The Kyiv Independent výběr Murajeva zpochybňují kvůli jeho „neklapajícímu“ vztahu s Moskvou.

Pětačtyřicetiletý mediální magnát Murajev patří k otevřeně proruským ukrajinským politikům a opakuje názory Kremlu: Kritizoval prozápadní revoluci z roku 2014 jako státní převrat a válku na východě země označil za „občanskou“. Zároveň se ale jeho byznys, respektive byznys psaný na jeho otce, v roce 2018 ocitl na ruském sankčním seznamu.

Důvodem je zřejmě to, že Murajev odmítl politické spojenectví s dalším proruským ukrajinským politikem Viktorem Medvedčukem a jeho Opozičním blokem.

Poprvé se dostal Murajev do parlamentu v roce 2012 za stranu dnes sesazeného prezidenta Viktora Janukovyče. Podruhé obhájil mandát v roce 2014 za Opoziční blok, tedy trosky Janukovyčovy strany. Po dvou letech z bloku vystoupil a založil si vlastní stranu na podobných politických základech. O dva roky později vytvořil novou stranu Naši, se kterou ale ve volbách 2019 neuspěl.

Teď by jeho stranu podle aktuálního průzkumu volilo 5,5 %. Znamená to, že by měla šanci do parlamentu skočit, ale že zároveň zaostává za hlavní prokremelskou silou, Medvedčukovou Opoziční platformou s 11,6 %.

Murajevovo jméno se objevuje i v průzkumu prezidentských preferencí. V lednu ho za svého kandidáta označilo 6,8 % rozhodnutých voličů, což ho řadí na šesté místo.

Loni v listopadu Murajev představil svůj program pro Ukrajinu pod názvem „Tohle je naše země. Nový plán pro zemi“. Podle serveru nv.ua šlo o sérii veřejných projevů šířících „xenofobii, odpor proti očkování a konspirační teorie o Ukrajině a Evropě“.

Sám Murajev ze zavedení ruských sankcí vůči své osobě viní Medvedčuka. Označil ho za „pošťáka“ mezi ruským prezidentem Putinem a někdejším ukrajinským prezidentem Petro Porošenkem. Ten od loňského prosince čelí obvinění z vlastizrady právě kvůli údajnému spolčování s Medvedčukem a nákupům uhlí z okupovaného území v Donbasu v letech 2014 až 2015. Exprezident a bohatý podnikatel Porošenko za obviněním vidí Zelenského snahu o jeho diskreditaci.

Medvedčuk je od minulého května v domácím vězení, Porošenko zůstává na svobodě. A také politicky sílí, protože by ho podle aktuálního průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu volilo za prezidenta bezmála 20 % lidí, tedy o několik procentních bodů víc než před měsícem.

Prezidentu Zelenskému by teď dalo hlas 23,5 % rozhodnutých voličů. Zároveň si bezmála 63 % respondentů nepřeje, aby znovu kandidoval v prezidentských volbách. V parlamentních volbách by Porošenkova strana tu Zelenského dokonce porazila.

Podle poradce prezidenta Zelenského Mychajla Podoljaka je třeba zprávu o „loutkové vládě“ brát vážně. Pochybnosti o pravosti informací podle něj panují kvůli tomu, že je Murajev „směšnou postavou“. Moskva ale podle Zelenského poradce už dříve na případu Krymu a Donbasu ukázala, že trpí personálními nedostatky, píše server nv.ua.

Jistou úroveň Murajevovy popularity pomáhá udržet jeho televizní síť Nash, kterou založil v roce 2018. Na Ukrajině funguje jako jeden z proruských zpravodajských kanálů a její sledovanost stoupla, když úřady nechaly vypnout Medvedčukova média.

Sám Murajev označil britské ministerstvo zahraničí za zmatené a obvinění za nelogické. „Není to moc logické. Mám zákaz vstupu do Ruska a rovněž tam zabavili peníze z firmy mého otce,“ dodal. Na facebooku později napsal, že Ukrajina potřebuje nové politiky, kteří nebudou ani proruští, ani prozápadní, ale budou politiku tvořit jen v zájmu Ukrajiny a Ukrajinců.

Kreml označil tvrzení Britů za dezinformace a provokaci.

Podle provládního ukrajinského politologa Volodymyra Fesenka jsou zprávy o Murajevovi „záměrným únikem z Ruska“. „V každém případě je prohlášení ministerstva zahraničí dobrým důvodem pro bezpečnostní službu, aby se pustila do Murajeva, jeho spojenců a jeho médií, která jsou téměř rok hlavní hlásnou troubou proruské propagandy na Ukrajině,“ cituje Fesenka The Kyiv Independent.