Čína rozdělila manžele na 15 let. Jeho nechala zmizet, ona mezitím zemřela

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

„Nikdy jsem si nedokázala představit, že by čínské úřady byly schopny takové nelidské krutosti – nechat ho pod zámkem, když se můj život chýlí ke konci,“ řekla v prosinci minulého roku Čang Čching, manželka významného čínského aktivisty za lidská práva Kuo Fej-siunga, jen měsíc před svou smrtí. S manželem se rozloučit nestihla. Čínská vláda jí 15 let nedovolila ho vidět.

Čang Čching zemřela 10. ledna v nemocnici ve Spojených státech. Pozdní stadium rakoviny tlustého střeva jí diagnostikovali minulý rok v lednu. Spolu s diagnózou zintenzivnil i boj jejího manžela s čínskými úřady. Toho už třicet let Čína trestá za účast na demonstracích, včetně nepokojů na náměstí Nebeského klidu v roce 1989, a jeho lidskoprávní aktivity.

Kuo Fej-siung, známý i pod pseudonymem Jang Mao-tung, je 55letý spisovatel, vydavatel, právník a laureát ceny pro bojovníky za lidská práva Front Line Defenders Award za rok 2015. Proslavil se přelomovým rozkrytím korupce a obranou práv vesničanů proti zkorumpovaným úředníkům ve vesnici Tchaj-š‘ v roce 2005. Volal po ústavní reformě, bojoval za větší demokracii a ochranu práv politických vězňů a vystupoval proti mučení vězňů.

Po propuštění z vězení v roce 2005 byl pod neustálým dohledem, nevyžádaný kontakt s úředníky a policií pro něj představoval i obtěžování a kruté bití.

Znovu byl zadržen v září roku 2006, o rok později ho soud odsoudil k pěti letům vězení za „nezákonnou obchodní činnost“ po vydání knihy dokumentující politický skandál v severovýchodní čínské provincii Liao-ning.

Po propuštění v září 2011 Kuo uvedl, že zacházení ve vězení jde „za hranu lidské fantazie“. Údajně byl na 42 dní připoután k dřevěné posteli a nahý visel za ruce u stropu, zatímco ho policie bila elektrickým obuškem. V průběhu let podnikl pět hladovek na podporu lidských práv. Nejdelší vydržel 75 dní.

Obtěžování ze strany úřadů zažívala i Kuova manželka Čang Čching. V roce 2009 tak se svými dvěma malými dětmi emigrovala do amerického Marylandu.

V době, kdy Čang podlehla rakovině, to bylo i 15 let od chvíle, kdy svého manžela viděla naposled. Čínské úřady je od sebe držely od Kuova zatčení v roce 2006, a to i ve chvílích, kdy měl být na svobodě, píše organizace Human Rights Watch.

Kuo se i v minulém roce opakovaně snažil za svou ženou odcestovat a starat se o ni. Čínské úřady jeho žádosti pokaždé zamítly s odkazem na obavy o národní bezpečnost. V lednu minulého roku Kua zadrželi celníci na letišti v Šanghaji a zakázali mu odcestovat, přestože měl veškeré dokumenty, včetně platného víza. Podle celníků i v tomto případě ostřílený aktivista „ohrožoval národní bezpečnost“.

„Nyní zahájím hladovku na dobu neurčitou a doufám, že mi čínský lid, vlády a lidé po celém světě poskytnou pomoc,“ stálo v Kuově prohlášení adresovaném uživatelům sociálních sítí s prosbou, aby šířili příběh v mezinárodní komunitě. „Neopustím letiště, pokud nepřijdou a nezbaví se mě násilím,“ napsal aktivista. Byla to poslední zpráva, kterou vyslal. Od té doby o něm nikdo neslyšel.

Než ztratil kontakt s vnějším světem, Kuo neúspěšně apeloval i na čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, premiéra Li Kche-čchianga a další vysoce postavené vládní úředníky.

V dopise premiérovi a ministrovi veřejné bezpečnosti v lednu 2021 Kuo prosil: „Vy úředníci jste také manželé, požehnáni manželskou láskou, musíte mít také empatii k obyčejným lidem.“ Všechna snaha byla marná - úřady ho nechaly zmizet.

V den jeho zmizení vydala skupina aktivistů a vědců, kteří se zaměřují na lidská práva a právní stát v Číně, společné prohlášení, v němž vyzvala čínskou vládu, aby Kua propustila a nechala ho odjet do USA, aby se postaral o manželku. „Jsme velmi znepokojeni obtížnou situací, které čelí čínský občan Jang Mao-tung (aka Kuo Fej-siung) a Čang Čching,“ napsali v prohlášení.

Zdůraznili, že jako čínský občan by měl mít právo na svobodu pohybu a cestování, a kritizovali způsob, jakým některé čínské vládní agentury s rodinou zacházejí. Prohlášení podepsalo několik prominentních osobností, včetně čínského právníka v oblasti lidských práv Wang Jüha nebo čínského disidentského umělce Aj Wej-weje.

Čínský advokát přes lidská práva Tcheng Piao, který prohlášení také podepsal, pro Asia News uvedl, že způsob, jakým čínská vláda zakázala Kuovi opustit Čínu, odráží krutou a nahodilou povahu zacházení Číny s disidenty.

„V Číně, i když neexistuje zákaz vycestování, vláda stále může zadržovaným disidentům zakázat shledání s rodinnými příslušníky, i když jsou nevyléčitelně nemocní,“ řekl Tcheng Piao.

„Stejně tak ho chce vidět jeho 80letá matka Chuang Čchi, a to dřív, než sama zemře, ale úřady to nedovolují. Tato situace také ukazuje, že čínská vláda je velmi nehumánní a vše se děje z politických důvodů, bez jakéhokoli ohledu na lidskou důstojnost a základní lidskost,“ dodal.

Tcheng Piao věří, že jedním z důvodů, proč čínská vláda odmítá dovolovat konkrétním disidentům opustit zemi, je těžší kontrola pohybu v zámoří. Jakmile jsou drženi v Číně, vláda je může kdykoli zatknout a odsoudit je.

„Čínské úřady mohou zmírnit napáchanou krutost na této rodině jedině tím, že Kua propustí, umožní mu opustit Čínu, aby se mohl zúčastnit pohřbu,“ napsala výzkumnice Human Rights Watch Ja-čchiou Wang. „Krutost čínských úřadů vůči páru je symbolem chování vládnoucí Komunistické strany Číny ke svým kritikům a jejich rodinám.“