Krize britského zdravotnictví. Každý sedmý Brit čeká na zahájení léčby

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Třiasedmdesátiletý Steve Westover z Walesu si jednoho dne všiml zvětšující se bulky na hlavě. Lékaři mu pak, jak vyprávěl BBC, sdělili smutný odhad – pravděpodobně se jedná o rakovinu.

Na výsledky biopsie, které měly diagnózu potvrdit, ale Westover čekal přes dva měsíce. Přestože ho lékaři ujišťovali, že jeho případ má vysokou prioritu a že čekání na výsledky by mělo trvat maximálně čtyři týdny.

Vládní cíle dokonce určují, že by zdravotníci až u 85 procent pacientů nejpozději dva měsíce poté, co jim to doporučí praktický lékař, měli už zahájit léčbu.

„Nevíte, jestli jste odsouzeni ke smrti, nebo ne. Můžete po takové době dostat diagnózu nutnou k zahájení léčby, nebo se dozvíte, že už vám moc času na život nezbývá. Je to velmi stresující,“ stěžoval si Westover.

Jeho případ dokresluje zhoršující se situaci britského veřejného zdravotnického systému NHS. Dlouhé čekací doby jsou spíš pravidlem než výjimkou a právě u pacientů s rakovinou je situace vůbec nejhorší.

Čtyři z deseti pacientů musí na zahájení léčby, jako je chemoterapie nebo případná operace, čekat déle než dva měsíce, jak vyplývá ze statistik zveřejněných deníkem The Times. To značně snižuje jejich šance na přežití. Takových pacientů s rakovinou bylo letos ve Velké Británii téměř 40 000. 

Ani v jiných ohledech se NHS v oblasti léčby rakoviny příliš nedaří – až 95 000 Britů s podezřením na rakovinu dokonce muselo v letošním roce podle nově zveřejněných dat čekat na konzultaci s lékařem déle než dva týdny.

Analýza Cancer Research UK, jedné z největších světových organizací pro výzkum rakoviny, ukazuje, že letošní rok byl v oblasti péče o pacienty s rakovinou nejhorší v historii, přičemž „výkonnost NHS se zhoršila ve všech klíčových cílech“.

Naser Turabi z této britské organizace uvedl, že se kvalita léčby zhoršuje již pět let. „Včasná diagnostika a léčba rakoviny jsou nesmírně důležité a mohou mít velký vliv na úspěšnost léčby. Jsme svědky opravdu znepokojivých zpoždění,“ řekl pro The Times a dodal, že podle výzkumu každé čtyřtýdenní zpoždění operace rakoviny zvyšuje riziko úmrtí až o osm procent.

Zdaleka ale nejde jen o onkologickou péči. Podle oficiálních údajů NHS čekalo na konci června ve Velké Británii na zahájení různých typů léčby 7,6 milionu lidí. To je o 100 tisíc více než v předchozím měsíci a znamená to, že téměř každý sedmý Brit je v současné době na nemocniční čekací listině.

Počet pacientů čekajících na urgentní příjem déle než 12 hodin vzrostl loni v prosinci na 54 000, před pandemií k takovým případům prakticky nedocházelo. Prodlužuje se také doba odezvy záchranné služby – týmům trvá dorazit k pacientovi mnohem déle než dříve.

Často je pro obyvatele Velké Británie složité se vůbec dovolat na tísňové linky. Podle webu televize Sky News během prvních šesti měsíců letošního roku operátoři ve Skotsku nezvládli zareagovat na téměř 150 000 hovorů na tísňovou linku NHS 24, skrze niž mají Britové mít nepřetržitý přístup ke konzultacím na dálku v oblasti urgentní péče a podpoře v oblasti duševního zdraví.

Volající čekali v průměru 13 minut, ale jeden člověk čekal na operátora bezúspěšně více než dvě hodiny a 45 minut. Průměrná doba čekání na odpověď v lednu, kdy byla situace nejhorší, činila 19 minut a 51 sekund.

Ve zbytku Británie je situace ještě horší – průměrná doba přijetí hovoru se loni v prosinci protáhla až na 25 minut. NHS England loni podle The Times odmítla téměř 3,7 milionu hovorů, což je v přepočtu na obyvatele o 19 procent více než ve Skotsku.

Data ukazují, že nemocnice jsou přetížené. To podle webu The Guardian v mnoha případech vede k tomu, že jsou pacienti ošetřováni v netradičních prostorách, třeba na nemocničních chodbách. Zaměstnanci NHS jsou i v důsledku toho na pokraji vyhoření.

Není divu, že britská média píšou o krizi zdravotnictví. Používají slova jako bezprecedentní či alarmující a apelují na změny.

To, jak kvalitní a rychlý přístup ke zdravotnickým úkonům lidé mají, se přitom ve Velké Británii značně liší region od regionu. Co se týče výše zmíněného čekání na zahájení léčby rakoviny, ve Velkém Manchesteru, regionu s nejlepšími výsledky, muselo déle než dva měsíce čekat 8,9 % pacientů.

Nejdéle pak pacienti na léčbu čekají v regionu West Midlands a v Londýně, kde podle dat citovaných serverem Daily Mail na zahájení léčby čekalo alespoň dva měsíce přes 20 procent onkologických pacientů.

Problémy jsou přitom daleko menší ve Skotsku, kde hranici 20 procent pacientů nepřekonal ani jeden region. Podle Jana Čulíka z University of Glasgow, jehož oslovily Seznam Zprávy, je příčinou kratší čekací doby i to, že skotská vláda peníze spravuje sama, přestože celkový rozpočet určuje vláda v Londýně.

Situaci v britském zdravotnictví také komplikuje fakt, že v posledních měsících se lékaři a jiní zaměstnanci zdravotnického sektoru opakovaně uchylují ke stávkám.

Od dubna se jich kvůli pracovním podmínkám – zejména výši platů – konalo hned několik a účastnily se jich desítky tisíc mladých lékařů. Ta dubnová byla dosud největší, zaměstnanci NHS ale v Británii s přestávkami stávkují dodnes.

Naposledy od minulé soboty mladí lékaři znovu čtyři dny stávkovali za vyšší platy. A nevypadá to, že by protesty v blízké budoucnosti ustaly. Mohou se dokonce stupňovat – hrozí, že se ke stávkám budou kromě mladých lékařů přidávat i ti seniorní.

Představitelé Britské lékařské asociace (BMA) oznámili, že od 2. října budou tři dny stávkovat takzvaní „konzultanti“, což jsou seniorní nemocniční lékaři nebo chirurgové, kteří dokončili veškerou odbornou přípravu. Pokud tato stávka skutečně proběhne, jednalo by se o dosud historicky nejdelší stávku „konzultantů“.

BMA uvedla, že by se v případě, že se platové a pracovní podmínky nezlepší, ke stávkám mohli přidat i specializovaní lékaři (SAS).

Časově by se stávka měla shodovat s konferencí vládnoucí Konzervativní strany, která se koná v Manchesteru od 1. do 4. října. Vedoucí představitelé zdravotnictví podle The Times uvedli, že to zasadí „knokaut slibům premiéra Rishiho Sunaka“.

A důsledky nespokojenosti zdravotníků jsou hrozivé. Téměř 80 procent jich uvažuje o úplném odchodu ze zaměstnání. Jako důvod uvádějí stres, vyhoření či úzkosti, vyplývá z průzkumu, o němž napsal server Sky News.

Závěry šetření potvrzuje i Čulík. „Doktoři jsou absolutně vyčerpaní, lidí je prostě málo. Ze zdravotnictví v Anglii ve velkém odchází například řidiči sanitek, protože už dále nemohou,“ řekl pro Seznam Zprávy.

Mladší lékaři, kteří tvoří téměř polovinu lékařské pracovní síly, během stávek vůbec nepracují – nefunguje tak ani pohotovostní péče, ani plánované operace. Kvůli stávkám zaměstnanců NHS muselo být podle BBC od prosince dosud odloženo téměř 780 tisíc termínů operací a jiných zdravotnických úkonů.

NHS England uvádí, že to je jeden z velmi důležitých faktorů, který se podílí na rostoucím počtu lidí čekajících na ošetření. To tvrdí i premiér Rishi Sunak. Na začátku srpna obvinil lékaře, že vláda není schopna svým závazkům dostát právě kvůli jejich stávkám.

Podle Čulíka ve Velké Británii dochází ke střetu dvou zcela opačných názorových táborů. „Sunakova vláda v podstatě nechce ustoupit žádným požadavkům stávkujících, argumentují, že by takové navýšení platů posílilo inflaci. Celá řada ekonomů ale tvrdí pravý opak – že to zvýšení platů lékařů inflaci nerozhýbe,“ prohlásil Čulík.

Současný žalostný stav britského zdravotnictví tak způsobila kombinace několika faktorů: dlouholetého neřešení narůstajících problémů a současných stávek nedostatečně placených – zejména mladších, juniorních – lékařů. Co s tím ale britská vláda může dělat?

V červenci oznámila zvýšení platů mladých lékařů o šest procent. To jim ale nestačí – BMA v minulosti požadovala zvýšení platů až o 35 procent.

Vláda také slibuje investice do NHS ve výši 250 milionů liber (asi sedm miliard korun), čímž se vytvoří 900 nových lůžek urgentní a pohotovostní péče. „Těchto 900 nových lůžek bude znamenat, že více lidí bude moci být rychle ošetřeno, což urychlí průchod nemocnicemi a zkrátí nepříjemně dlouhé čekání na ošetření,“ řekl Sunak na tiskové konferenci.

NHS očekává, že většina projektů na rozšíření urgentní léčby a jednodenní pohotovostní péče bude dokončena do ledna. V zimních měsících se systém obyčejně dostává ještě pod větší tlak.

Určité dlouhodobější problémy však ještě bude nutné vyřešit, upozornila podle The Times Miriam Deakinová, ředitelka pro politiku a strategii ve společnosti NHS Providers. „Základní problémy, včetně nedostatku pracovních sil, nedostatečných investic a zoufalé potřeby reformy sociální péče, stále rozumnému pokroku brání,“ řekla.

Způsob, jakým se s krizí zdravotnictví kabinet vypořádává, silně kritizuje i opozice. Labouristé označili Sunakovo oznámení o navýšení počtu lůžek za „náplast“ a vyzvali ho, aby se „omluvil za vandalismus vůči NHS“.

„Rishi Sunak nyní nabízí náplast, která se ani zdaleka nepřibližuje 12 000 lůžek, jež konzervativci za posledních 13 let zrušili,“ řekl stínový ministr zdravotnictví za labouristy Wes Streeting.