Hlavní obsah

Kritika i žaloba. Biden doplácí na tvrdé migrační opatření

Foto: Shutterstock.com

„Nezastaví je to,“ říká k běžencům na mexicko-americké hranici Adriana Palomaresová z Lékařů bez hranic.

Nové nařízení Joea Bidena, které má pomoci s migrační krizí, přinese hromadění lidí na hranicích s Mexikem. Tam již dnes žijí lidé ve „strašlivých“ podmínkách a jejich životy nyní ohrožují i vysoké teploty.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Devětadvacetiletý Reison Daniel Peñuela pochází z Venezuely, momentálně se ale nachází v mexickém městě Reynosa, které je jedním z hlavních přechodů, kterými se migranti dostávají do Spojených států.

Zatímco tři jeho kamarádi už dříve uspěli, jemu se cesta za „americkým snem“ po změnách ze začátku června protáhla na neurčito.

„Mám pocit, že jsem tu uvázl,“ cituje mladého muže americký list The New York Times. „Nevím, kdy budu moci přejít do USA, nemůžu se vrátit s prázdnýma rukama,“ dodává Peñuela, na jehož překročení hranic spoléhá manželka a sedm dětí.

Obavy a pocit nejistoty mezi migranty zasel americký prezident Joe Biden. Před necelými dvěma týdny podepsal exekutivní příkaz, který umožňuje úřadům odmítat žadatele o azyl přicházející z Mexika, pokud bude jižní hranice země přetížena, tedy pokud počty migrantů zachycených mimo hraniční přechody vystoupají na více než 2500 denně.

V poslední době se tato čísla pohybují kolem hranice tří tisíc. Loni v prosinci úřady zaznamenaly dokonce 10 000 lidí za jediný den, šlo nicméně o dobu, kdy Spojené státy ve spojení s migranty přicházejícími k hranicím zažívaly své historické maximum.

„Migrační“ novinky z USA

Přestože se Joe Biden začátkem června uchýlil ke svému nejtvrdšímu opatření vůči migrantům na hranicích Spojených států, v úterý naopak přišel s jedním z nejvýznamnějších opatření na ochranu přistěhovalců za poslední roky.

V rámci nové politiky bude přibližně 500 tisíc manželů a manželek, kteří jsou bez dokladů, ale vzali si amerického občana, chráněno před deportací. Dále jim pak bude umožněno také získat občanství a legálně pracovat ve Spojených státech.

„Toto nové pravidlo je špatná zpráva. Špatná zpráva pro lidi, jako jsme my, kteří všechno opustili, aby se dostali na hranice,“ svěřila se The New York Times čtyřicetiletá Cintia Patricia Medinová, která opustila rodný Honduras s manželem a čtyřmi dcerami. „Je to bolestné, když jste tak blízko a řeknou vám, že nesmíte vstoupit.“

Omezení by mělo platit, dokud počet migrantů neklesne na průměr 1500 zadržení denně v průběhu jednoho týdne.

Poprvé v historii

Migranti, kteří se do Spojených států vydávají nelegálně, praktikují jednoduchý vzorec: překročit hranice, vydat se pohraniční stráži a požádat o azyl. Úřady je následně zaevidují a propustí do Spojených států, kde čekají na soudní slyšení. Jde ovšem o proces, který může trvat i několik let, během nichž si v nové zemi vybudují zázemí.

Právě tyto praktiky nyní chce prezident Biden omezit, což někteří označují za odbočení od jeho slibů, že migrační situaci bude řešit více humánním přístupem než jeho předchůdce. Za 40 let od vytvoření azylového systému v USA navíc žádný demokrat nepozastavil možnost lidí hledat v USA útočiště a je to i poprvé, co byl pro žadatele takto stanoven početní limit.

Výjimka z exekutivního příkazu platí pro ty, kteří hranici překračují legálně za pomoci speciální aplikace, ve které si zažádají o schůzku s pracovníkem federálního úřadu, kde oficiálně požádají o azyl. Na udělení tohoto pohovoru ovšem lidé čekají klidně i několik měsíců.

Mezi další výjimky patří také děti bez doprovodu nebo oběti obchodování s lidmi. Nařízení se pak samozřejmě bude jen těžko uplatňovat také na ty, kteří se po přechodu hranic neplánují vydávat úřadům.

Život na hranicích

Bidenovo omezení vyvolává obavy, jak bude situace u hranic vypadat v nadcházejících týdnech a zda založené tábory dokážou unést možný nápor přicházejících migrantů, kteří by nakonec mohli skončit v mexických ulicích. Mnozí z nich totiž již dnes čekají ve vnitrozemí Mexika, nypříklad v Mexico City, aby zjistili, co se bude dít.

Podmínky, ve kterých žijí migranti v přeplněných kempech u hranic, přitom již dnes nejsou zrovna vlídné a někteří je označují přímo za strašlivé. Problémem je nejen nedostatek jídla, pitné vody nebo léků, ale také riziko obchodu s lidmi nebo vystavení sexuálnímu násilí.

Na cestě do Evropy

Severoafrické země se podle neziskových organizací mění v detenční centrum. Důvodem jsou prý dohody o hraničních kontrolách podepsané s Evropskou unií. Podívejte se na reportáž fotografa agentury AFP Fethiho Belaida.

Jak Seznam Zprávám řekla Adriana Palomaresová, vedoucí Lékařů bez hranic pro misi v Mexiku a Střední Americe, velkým problémem jsou nyní i vysoké teploty, které šplhají klidně přes 40 stupňů.

Právě vedro má za posledních několik dní na svědomí nejméně čtyři lidské životy z řad migrantů, kteří zemřeli při pokusu o přechod hranic blízko Texasu.

„To, co vidíme my tady v terénu, je, že tato opatření, která mají za úkol eliminovat migraci, akorát více ohrožují migranty, kteří se snaží o nový život. Nezastaví je to,“ uvedla v rozhovoru Palomaresová s tím, že Lékaři bez hranic nyní připravují pohotovostní plán, aby dokázali na nově vzniklou situaci dostatečně reagovat.

„Víme, že se lidé budou na severní hranici hromadit, a je tak potřeba mít jasný program, abychom se pokusili monitorovat všechny body,“ dodala.

Nevděční republikáni?

Nejen humanitární pracovníci na Bidenův příkaz nahlížejí s nevolí; například Americká unie pro občanské svobody podala u federálního soudu žalobu proti novým opatřením Bidenovy administrativy. Prezidentův krok je podle ní „naprosto nezákonný“ a v rozporu s azylovými zákony, které Kongres před desetiletími přijal.

Kritiku Bílý dům schytává i za to, že se jeho nový přístup příliš podobá tomu, který před ním uplatňoval Donald Trump. Opírá se totiž o stejný zákon, který exprezident v minulosti opakovaně použil a který dává prezidentovi široký prostor k blokaci vstupu některých imigrantů do USA, pokud by opak měl „poškodit“ národní zájem země.

Trumpovi sloužil třeba v případě kontroverzního zákazu vstupu cestujícím z muslimských zemí, který Biden zrušil hned první den v úřadu. I z toho důvodu tak jeho nynější kroky působí jako drastický odklon od obrazu prezidenta, který v kampani sliboval, že přebuduje azylový systém a přijme humánnější imigrační postupy.

Zajímavé je, že Bidenovu snahu neoceňují ani ti, kteří po větších omezeních na hranicích volají dlouhodobě. Jedním z nich je například republikánský předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson, který exekutivní příkaz nazval předvolební šarádou.

„Není to nic jiného než zoufalý politický trik, kterým se snaží stabilizovat svá klesající čísla v průzkumech veřejného mínění,“ napsal politik na platformě X. „Kdyby mu skutečně šlo o naši široce otevřenou hranici, jednal by už dávno.“

Podobná obvinění z Republikánské strany Biden nenechává bez odezvy a její členy v Kongresu již obvinil z toho, že nedokázali schválit dříve navržené „smysluplné politické reformy“, čímž ho k tomuto postupu donutili.

Volby za dveřmi

Pravdou nicméně zůstává, že blížící se prezidentské volby na Bidena v tomto směru tlak vytvářejí. Téma migrace bude jedním z těch, které v kampani sehrají důležitou roli, a úřadující prezident v něm zatím nemá příliš dobré skóre. Náladě v jeho týmu pak jistě nepomáhá ani fakt, že z průzkumů opravdu nevychází jako favorit.

Podle projektu FiveThirtyEight (538), který je předním agregátorem volebních průzkumů různých agentur, na svého pravděpodobného republikánského soupeře Donalda Trumpa momentálně ztrácí celý jeden procentní bod.

Bidenův boj o Bílý dům

O tom, kdo na další čtyři roky usedne v Bílém domě, v konečném důsledku rozhodne šest až sedm z 50 amerických států. Joe Biden v nich zatím zaostává.

Že se volby v USA odrážejí na situaci na hranicích země, Seznam Zprávám řekla i Palomaresová z Lékařů bez hranic, která situaci sleduje přímo v Mexiku. Podobná rozhodnutí obvykle vídají právě před volbami a v ruku v ruce s nimi přichází i zhoršení migrační situace.

Bidenovu politiku ale přesto vnímá lépe než možnost toho, že by v Bílém domě opět usedl jeho předchůdce.

„Donald Trump byl ve své migrační politice mnohem přísnější. Bojíme se toho, ale není to v našich rukou,“ řekla. „Můžeme tak jen čekat, co se stane, a přizpůsobit se výsledku.“

Doporučované