Článek
Dokumenty se datují k létu a podzimu 2021, kdy se Rusko už aktivně připravovalo na invazi na Ukrajinu. Údajně vznikly přímo v úřadu prezidenta Vladimira Putina.
Jsou to samostatné plány cílící na Litvu, Lotyšsko a Estonsko, které mají za cíl v zemích sousedících s Ruskem posílit vliv Moskvy a oslabit „prozápadní“ nálady.
Ruština, pomníky, NATO
Součástí plánů je například udržení ruštiny ve školách, zakládání proruských organizací i koordinované protestní akce proti odstraňování sovětských pomníků. Velký důraz pak Kreml klade na akce, které mají v pobaltských zemích oslabit vliv Severoatlantické aliance. V Estonsku a Lotyšsku se Kreml dál spoléhá na tamní početnou ruskou menšinu.
O dokumentech Kremlu ve středu informovala mezinárodní investigativní skupina, do které jsou zapojena média jako estonská agentura Delfi, litevské LRT, polský server Frontstory, německé Süddeutsche Zeitung či WDR a NRD a několik dalších, včetně středoevropského projektu Vsquare.
Už letos v únoru a březnu novináři informovali o plánech Kremlu na postupnou anexi Běloruska a převzetí vlivu v Moldavsku.
Ruský zálusk na Moldavsko
Krátce poté, co uniklé dokumenty odhalily, že Kreml plánuje do roku 2030 ovládnout sousední Bělorusko, novináři přišli s tím, že podobné záměry má Rusko také s Moldavskem.
Tentokrát odhalují plány Moskvy týkající se třech pobaltských republik, jež jsou členy EU i NATO. Každého státu se týkají dva dokumenty: jeden o „hrozbách pro Rusko“ a druhý o tom, jak je vyřešit – čili plán „strategických zájmů Ruské federace“.
Cíle do roku 2030
Druhý dokument o ruských cílech má kapitoly například o vojensko-technických a bezpečnostních cílech, hospodářských nebo společenských cílech. A počítá i se třemi časovými rámci: krátkodobým do roku 2022, střednědobým do roku 2025 a dlouhodobým do roku 2030.
Mezi krátkodobými cíli týkajícími se Estonska je například vyvolávání proruských nálad ve společnosti a mezi elitami, omezování vlivu nacionalistických sil a vytváření nových spolků a organizací podporujících spolupráci s Ruskem. Tomu má pomoci i udržování vlivových skupin mezi estonskými podnikateli.
Ruské cíle do roku 2025 počítají například s „ovlivňováním estonského veřejného mínění o nežádoucí přítomnosti NATO“ nebo s vytvářením „proruských nátlakových skupin“.
Dokument zmiňuje i utváření pozitivního obrazu Ruska, oslabení „rusofobních nálad“ a posílení euroskepticismu. Mezi dlouhodobými cíli je posilování ruských médií v Estonsku nebo „společný přístup k výkladu historie“.
Ruské uši na ambasádách v Evropě
Mezinárodní investigace projektu Espiomats v dubnu upozornila na to, že ruské diplomatické budovy v Evropě dlouhodobě slouží jako „hnízda“ pro ruskou špionážní techniku. Seznam Zprávy potvrdily, že podezřelé přístřešky, které odpovídají pozorováním z Varšavy, Stockholmu a dalších evropských měst, jsou i na střeše ruského velvyslanectví v Praze.
„Estonsko a naši spojenci a partneři jsou si dlouhodobě vědomi plánů Ruska týkajících se hybridní taktiky,“ komentovala věc estonská premiérka Kaja Kallasová. „Známe našeho souseda. Naším úkolem je, abychom trvale sdíleli informace o aktivitách Ruska, zlepšovali odolnost a stavěli se proti bezprostředním i nepřímým pokusům o nátlak Moskvy,“ dodala.
Stopka základnám NATO
Podobné mety jako v Estonsku si Rusko podle dokumentů stanovilo i v Lotyšsku. Jedním z cílů Kremlu tam má být prosazení ruštiny jako úředního jazyka. Toho se má docílit prostřednictvím nátlaku přes regionální iniciativy, jako je například Rada států Baltského moře.
V případech Lotyška a Litvy jde Moskvě také o to, aby v zemích nevznikly stálé základny NATO. V Litvě chtějí Rusové zabránit zejména rozmístění systému protiletecké a protiraketové obrany středního doletu.
Dokument počítá také s tlakem na oslabení litevské pomoci ruské opozici a disidentům a také „agresivní politiky“ Vilniusu vůči Moskvě. Za hrozbu ze strany Litvy považuje Rusko možnou izolaci, nebo dokonce blokádu Kaliningradské oblasti.
Ruský vliv ve Střední Asii
Zatímco se Rusko soustředí na Ukrajinu, kterou napadlo mimo jiné ve snaze zamezit odklonu země od Moskvy na Západ, ubývá mu sil k udržení vlivu v dalších postsovětských státech.
Rusko pracuje i se zájmy v oblasti energetiky. Jeho cílem má být zastavení odchodu pobaltských republik z elektrické rozvodné soustavy BRELL, která je synchronizovaná s Ruskem a Běloruskem.
Odpojení od soustavy BRELL a napojení na evropskou elektrickou soustavu přes Polsko plánují státy do roku 2025.
Litevský veřejnoprávní server LRT upozorňuje, že za dokumenty stojí Rada pro meziregionální a kulturní vztahy se zahraničím, kterou vede zástupce šéfa Putinovy prezidentské kanceláře Dmitrij Kozak. Toho LRT popisuje jako člena Putinova nejbližšího okruhu.
Není přitom jasné, zda autoři plánů na podzim 2021 už počítali s válkou proti Ukrajině. Kvůli tomu mohl Kreml nakonec řadu cílů týkajících se baltských zemí přehodnotit.
