Kreml zvyšuje tlak na Západ. Putinovi žoldnéři skončili na sankčním listě

Rusko v pondělí oznámilo, jaká bude jeho reakce na „plány Severoatlantické aliance (NATO) rozmístit v Evropě jaderné zbraně středního doletu“.

Náměstek šéfa ruské diplomacie Sergej Rjabkov v rozhovoru pro ruskou tiskovou agenturu RIA uvedl, že Moskva bude nucena učinit totéž. Své rakety začne přemisťovat, pokud s ní NATO nebude chtít jednat o tom, jak další eskalaci předejít.

Jde o rétorické cvičení, protože situaci eskaluje Rusko, které přesouvá stále další jednotky a techniku k hranicím svrchované Ukrajiny.

A nadto: NATO v prohlášení uvedlo, že v Evropě žádné nové americké rakety nebudou. Na případné nové ruské rakety hodlá aliance odpovědět „uvážlivou reakcí“, která by zahrnovala pouze konvenční zbraně.

Rjabkov však prohlásil, že Rusko má k NATO „naprostou nedůvěru“.

Agentuře Ria Novosti popsal, že Severoatlantická aliance podle něj plánuje rozmístit v Evropě zbraňové systémy, které dříve zakazovala smlouva o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF). K tomu připodobnil i listopadové obnovení 56. dělostřeleckého velitelství, které během studené války provozovalo rakety Pershing schopné nést jaderné zbraně.

Obojí podle něj povede ke konfrontaci a Moskva bude muset „vojensky“ reagovat.

Agentura Reuters jeho slova vyložila tak, že Rusko může být podle Rjabkova přinuceno rozmístit v evropské části země jaderné rakety středního doletu.

Smlouvu o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) podepsali v roce 1987 za USA a Rusko tehdejší lídři zemí Ronald Reagan a Michail Gorbačov, přičemž dohoda byla v té době považována za významný krok k uvolnění napětí Studené války.

Washington od smlouvy odstoupil v roce 2019 po několika letech stížností, že Moskva úmluvu porušuje. Rusko od ní následně také odstoupilo.

Sedmadvacítka nedávno pohrozila Moskvě tvrdými ekonomickými sankcemi, pokud Rusko využije vojáky a techniku shromážděnou u ukrajinských hranic, aby sedm let po anexi poloostrova Krym opět vpadlo do sousední země.

V pondělí ministři zahraničí zemí EU debatovali o tom, jak Rusko ke zmírnění současného napětí u hranic s Ukrajinou přesvědčit. Shodli se, že na jakoukoli ruskou agresi vůči Ukrajině zareagují ekonomickými sankcemi, oznámil šéf unijní diplomacie Josep Borrell.

„Evropská unie jednotně podporuje ukrajinskou suverenitu a územní celistvost. Ministři, a to všichni, se dnes jasně vyjádřili, že jakákoli agrese proti Ukrajině bude mít pro Rusko politické i ekonomické důsledky,“ uvedl Borrell.

Na své první jednání s kolegy z ostatních členských států dorazila nová šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková, která chce vůči Moskvě nastolit ráznější přístup než její předchůdce. Předsedkyně Zelených je například otevřenější k zablokování projektu plynovodu Nord Stream 2, ačkoli jej nová vláda v Berlíně – stejně jako ta exkancléřky Angely Merkelové – oficiálně podporuje.

EU dále v pondělí uvalila sankce na osm lidí a tři subjekty spojené s ruskými žoldnéři známými jako Vagnerova skupina, která je podle řady západních činitelů napojena na osoby z blízkosti ruského prezidenta Vladimira Putina.

Vagnerovu skupinu podle těchto zdrojů financuje ruský miliardář Jevgenij Prigožin, který je Putinovým blízkým spolupracovníkem.

Kreml napojení na skupinu odmítá, a unijní diplomaté proto čekají, že ruská reakce na sankce nebude tak ostrá, jako v případě přímého potrestání ruských činitelů.

Šéfové diplomacií schválili zákaz vstupu žoldnéřům na území Unie a zmrazení majetku.

Unie se shodla na tom, že Vagnerovci mají na svědomí mimo jiné mučení, svévolné zabíjení či mimosoudní popravy. Vedle Ukrajiny, kde podporují proruské separatisty, působili či působí také v konfliktech v Sýrii, Libyi, ve Středoafrické republice či v Súdánu.

Ministři schválili sankce proti skupině „zapojené do závažného porušování lidských práv a destabilizačních aktivit“, uvedl na Twitteru šéf nizozemské diplomacie Ben Knapen, podle něhož s návrhem přišla jeho země spolu s Francií a Českem. Seznam potrestaných chtějí členské státy zveřejnit ještě dnes.

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová minulý týden prohlásila, že Unie na Rusko uvalí další sankce, pokud ruské síly napadnou Ukrajinu.

Kromě toho někteří unijní politici viní Moskvu, že podporuje běloruského autoritářského vládce Alexandra Lukašenka v jeho pokusech destabilizovat EU pomocí migrantů přesouvaných k vnějším hranicím EU.

Rusko má podle nich i vliv na vysoké ceny energií, neboť nedodává tolik plynu, kolik by mohlo. Rusko v roce 2014 anektovalo ukrajinský Krym a Západ i Kyjev viní Moskvu z podpory separatistů, kteří ovládají území na východní Ukrajině. Moskva všechna tato tvrzení popírá.

V posledních týdnech západní rozvědky a také Kyjev upozorňují na masivní koncentraci ruských jednotek u ukrajinských hranic. Spojené státy své evropské spojence kvůli tomu upozornily na možnost ruské ozbrojené operace na Ukrajině na počátku příštího roku. Moskva už dříve takový scénář popřela a naopak obvinila Kyjev, že se chystá konflikt v Donbasu vyřešit násilím.