Kreml zaskočily nepokoje na Urale. Jedny z největších od začátku války

Protesty, kam by přišlo více než pár lidí, se daří režimu Vladimira Putina dlouhodobě potírat. Masové nepokoje, které vypukly ve středu v Baškirsku po odsouzení tamního aktivisty Faila Alsynova, tak zaskočily nejen místní složky, ale i Kreml.

Podle nezávislého serveru Vjorstka přišly k budově soudu protestovat asi tři tisíce lidí, organizátoři akce mluví o pěti tisících demonstrantů. List Agenstvo pak označuje demonstraci za jednu z největších od začátku invaze na Ukrajinu.

Policie zasahovala proti demonstrantům obušky, slzným plynem i zábleskovými granáty. Demonstranti skandovali „Svobodu!“ a požadovali odvolání baškirského gubernátora Radije Chabirova, který měl podle nich požadovat zatčení nepohodlného aktivisty.

Úřady po protestech podle exilového serveru Meduza uvedly, že při střetech bylo zraněno několik policistů a že účastníky demonstrace vyšetřují kvůli použití násilí vůči pořádkovým silám a rozpoutávání masových nepokojů.

„Protesty vznikly kvůli místním problémům, ale mají celostátní význam. Demonstrace je určitě trnem v oku Putinovi, protože lidé z oblasti za Uralem vysílají do Moskvy signál, že jsou schopni protestovat,“ napsal pro Deustche Welle novinář Juri Rescheto, který dlouhodobě žil v Rusku.

Velké protesty jsou v současnosti mimořádně vzácné kvůli riziku zatčení za účast na shromážděních, která nemají povolení od úřadů. Od začátku války byly v souvislosti s tím zadrženy tisíce lidí.

Šéf Baškirska pak ve čtvrtek podle listu Izvestija uvedl, že nepokoje vyvolali zrádci a extrémisté, kteří usilují o odtržení od Ruska.

Případ, který vedl k protestům, přitom není v dnešním Rusku ničím ojedinělý. Alsynov, který dlouhodobě bojuje za práva Baškirců, měl podle úřadů vyvolávat svými aktivitami nenávist mezi etniky a nabádat spoluobčany k tomu, aby neválčili na Ukrajině. Soud mu za to uložil čtyři roky v trestanecké kolonii.

„Svou vinu neuznávám,“ řekl Alsynov po vynesení verdiktu a dodal, že se proti rozhodnutí soudu odvolá. „Vždy jsem bojoval za spravedlnost, za svůj národ, za svou republiku.“

Alsynov se dlouhodobě snažil bránit místní přírodu před těžaři. Právě při loňském protestu proti ilegální těžbě zlata, která v Baškirsku ničí půdu a způsobuje znečištění vod, Alsynov mluvil o tom, že zatímco místní bojují na Ukrajině, jejich zem je drancována.

Mezi Baškirci se Alsynov těší díky svým aktivitám velké popularitě. „Kvůli žádnému politikovi v Ufě nebo Moskvě nepřišlo před soud tolik lidí. Kolik lidí přišlo podpořit ruského nacionalistu Strelkova? Pár stovek, ale ne tisíce. To vše naznačuje nejen to, že Fail Alsynov má u baškirského lidu autoritu, ale také to, že Baškirsko má velký protestní potenciál,“ popsal pro Meduzu jeho kolega Ruslan Gabbasov, který žije v litevském exilu.

Jeho stoupenci věří, že jej úřady pronásledují, aby se mu pomstily za to, že před lety překazil plány na těžbu z hory Kuštau. Z místa se později stala přírodní rezervace.

Alsynov je mimo to jedním z nejznámějších vůdců baškirských nacionalistů. Stál také u založení Baškirského národního hnutí, které usiluje o větší suverenitu uralské republiky a ruské úřady jej tak v roce 2020 označily za extremistické.

Přes diskriminaci Baškirců kritizoval také válku na Ukrajině. Několik dní po vyhlášení mobilizace v roce 2022 označil nábor v jeho republice za genocidu baškirského lidu a napsal, že válka Ruska s Ukrajinou „není naše válka“. Úřady mu pak uložily pokutu 10 tisíc rublů a v březnu u něj proběhla domovní prohlídka.

V Baškirsku nejde v poslední době o první případ odsouzeného aktivisty. Loni v prosinci soud v Ufě poslal na pět let do vězeňského tábora Ramilu Saitovovou za to, že natočila video, ve kterém vyzývala mobilizované rezervisty, aby neválčili proti Ukrajině.