Kreml našel způsob jak nahradit vagnerovce, tvrdí Britové

Rusko se snaží rozvíjet podobné soukromé armády, jako je ta Vagnerova. Jde mu o to, aby už skupina založená Jevgenijem Prigožinem nebyla pro další vedení „zvláštní vojenské operace“ nezbytná. Ve své pravidelné zprávě o válce na Ukrajině to píší britské tajné služby.

„Rusko se pravděpodobně snaží sponzorovat a rozvíjet alternativní soukromé vojenské společnosti, aby nakonec nahradily Vagnerovu skupinu v její klíčové roli v bojích na Ukrajině,“ píše se ve zprávě zveřejněné na webu britského ministerstva obrany.

Vzhledem k napětí, které podle mnoha zdrojů panuje mezi vagnerovci a některými složkami ruské armády, nevypadá tato zpráva až tak překvapivě. I britští zpravodajci upozorňují na kontext, kterým jsou spory mezi vagnerovci a ministerstvem obrany vedeným Sergejem Šojguem.

Zakladatel žoldnéřské skupiny Prigožin se k armádě opakovaně kriticky vyjadřoval, například k její neschopnosti dodat jeho mužům více munice. Napjaté vztahy pak panují i mezi vagnerovci a separatistickými bojovníky v takzvané Luhanské a Doněcké lidové republice.

Letos v únoru šel Prigožin až tak daleko, že obvinil vedení ruské armády ze zrady: „Náčelník generálního štábu a ministr obrany za každou cenu rozdávají rozkazy, ve kterých nejen že nedávají munici polovojenské Vagnerově skupině, ale také jí nepomáhají s leteckou dopravou,“ stěžoval si na Telegramu.

Právě kvůli neschopnosti ruského velení se nedaří další postup v oblasti Bachmutu, dodal tehdy Prigožin s tím, že kvůli chybějícímu materiálu denně umírají stovky lidí.

O Vagnerově skupině se dlouho hovořilo jako o „skryté Putinově armádě“, po invazi na Ukrajinu se už ale Kreml přestal od vagnerovců distancovat a ti se s 20 tisíci žoldnéři stali jednou z nejefektivnějších částí ruských sil. Právě oni jsou pověřeni dobytím města Bachmut, o nějž svádějí obě strany už několik týdnů těžké boje.

Jedním z důvodů rozvíjení podobných žoldnéřských skupin může být pro Rusko i veřejné mínění – jak zmiňují britští zpravodajci, ruská veřejnost lépe přijme zprávy o ztrátách mezi těmito skupinami, než kdyby šlo o úmrtí běžných branců.

V současné době se ale žádná z dalších žoldnéřských skupin síle vagnerovců ani neblíží. Nejvíce se v poslední době mluví o Konvoji, který založil šéf okupační správy Krymu Sergej Aksjonov. Podle jeho vyjádření jde o „útočný a průzkumný prapor složený výhradně z dobrovolníků“. Těch je na 300, mají ale spíš blízko k vagnerovcům než k regulérní ruské armádě.

Zakladatel skupiny Aksjonov před časem volal po tvrdých trestech pro představitele ministerstva, kteří odmítali poslat vagnerovcům munici. Velitel skupiny Konstantin Pikalov se dobře zná s Prigožinem, zmínil ve své analýze Konvoje investigativní server Bellingcat.

Vagnerovci tak zůstávají pro ruskou agresi na Ukrajině zásadní. Ruské zájmy ale hájí i v dalších zemích, zvláště v Africe a na Blízkém východě. Po angažmá v Sýrii a Libyi, kde byli žoldnéři obviněni z válečných zvěrstev, se vydali i do Středoafrické republiky a Mali. Když je do posledně jmenované země pozvala tamní vláda, aby jí zajistili bezpečnost, reagovala na to stažením francouzská armáda, která při své saharské misi Barkhane bojovala s džihádisty.