Článek
V úřadu ruského prezidenta se začali zabývat možnými protikandidáty Vladimira Putina v prezidentských volbách, které jsou naplánované na březen příštího roku. Podle dvou nejmenovaných zdrojů ruskojazyčného zpravodajského webu Meduza, které jsou blízké Kremlu, hraje důležitou roli věk.
Cílem je, aby proti Putinovi, kterému bude v říjnu 71 let, kandidovali aspoň padesátníci nebo ještě starší politici. Prezidentovo okolí chce tímto způsobem předejít úvahám, že Putin už není dostatečně razantní.
Nejde přitom o obavy, že by některý z protikandidátů, kteří budou k volbám připuštěni, Putina ohrozil. Všichni jsou podle Meduzy považováni spíše za jeho „sparingpartnery“, pouze formální soupeře, kteří mají posloužit jako doklad regulérních voleb.
Papírově nejsilnějším Putinovým protikandidátem by měl být vůdce komunistů, již 79letý Gennadij Zjuganov. Ten se o post hlavy státu ucházel už několikrát, v roce 2012 dostal 18 procent hlasů. V nadcházejících volbách by se však k takovému výsledku neměl přiblížit, podle posledních průzkumů moskevského výzkumného centra Levada se jeho podpora pohybuje kolem tří procent.
Zjuganov vyhovuje tím, že je předvídatelný. Nemělo by se tak přihodit něco podobného jako ve volbách v roce 2018, kdy tehdejší kandidát komunistů bezpartijní podnikatel Pavel Grudinin začal nečekaně nabírat na popularitě a Kreml musel sáhnout k podpásové kampani, aby jeho šance omezil (Grudinin nakonec skončil druhý za Putinem se ziskem necelých 12 procent hlasů).
Předem daný vítěz
Málokdo pochybuje, že Vladimir Putin nevyhraje s velkým náskokem i příští prezidentské volby v březnu 2024. Kreml si údajně vytyčil cíl, aby získal aspoň 75 procent hlasů. Po vzpouře Vagnerovy skupiny se však začalo hovořit o hrozbě ze strany nacionalistů.
„S nudným Zjuganovem takové excesy nehrozí,“ citovala svůj zdroj Meduza, která sídlí v Lotyšsku.
Dalším prezidentským kandidátem, se kterým se najisto počítá, má být Leonid Sluckij (55), předseda Liberálně demokratické strany Ruska, která je navzdory svému názvu spíš krajně pravicovou a populistickou formací. Sluckij je nástupcem mnohem známějšího Vladimira Žirinovského, který loni zemřel. V současnosti se snaží zapracovat na zvýšení své popularity, nevybočuje však z role faktického spojence Kremlu.
Asi jediný politik z ruské parlamentní sféry, který může lidem v okolí Putina dělat trochu starosti, je podle zdrojů zpravodajského webu pouze 39letý místopředseda Státní dumy Vladislav Davankov. Ten zastupuje stranu Noví lidé, která sama sebe označuje jako liberální nebo středopravicovou.
V Kremlu by byli raději, aby v prezidentských volbách kandidoval předseda strany, podnikatel Alexej Něčajev (56). „Logika je stejná jako u Sluckého: vážný muž v saku, sympatický, spořádaný. Ale málo známý a málo charismatický,“ uvedl zdroj Meduzy.
Místopředseda ruské Státní dumy Vladislav Davankov ze strany Noví lidé.
Něčajev však zřejmě nestojí o výsledek v řádu pár procent a chce se soustředit na volby do Státní dumy. Obává se, že nechvalný výsledek v těch prezidentských by mohl ohrozit jeho cíl, aby se Noví lidé stali třetí nejsilnější parlamentní stranou. Proto místo sebe navrhuje právě Davankova.
Ani tento mladý a aktivní politik, který umí vystupovat na veřejnosti a v současnosti kandiduje na primátora Moskvy, proti Putinovi nemá šanci uspět. Může nicméně podnítit úvahy o vysokém věku stávajícího prezidenta.
Podle zdrojů Meduzy se Putinovým věkem zabývají i někteří představitelé jeho strany Jednotné Rusko v regionech. Po překročení sedmdesátky pak o prezidentovi začali v rozhovorech jinak mluvit i lidé z jeho okolí – zatímco dříve ho označovali jako „prvního“, „náčelníka“ nebo „nejvyššího“, nyní mu prý nejčastěji říkají „děda“.
