Článek
Ruské vedení se domnívá, že po likvidaci šéfa Vagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina existuje hrozba nové vojenské vzpoury. Napsal to zpravodajský web Moscow Times s odvoláním na tři nejmenované zdroje – dva lidi blízké Kremlu a jednoho vládního úředníka, který dříve sloužil v silových složkách.
Bezpečnostní služby už podle těchto zdrojů pracují na tom, aby zabránily podobné povstalecké akci, jakou koncem června podnikl Prigožin, když se svými žoldnéři vytáhl na Moskvu.
Zakladatel soukromé armády sice minulý týden zemřel spolu s některými veliteli na palubě letadla, Kreml se nicméně domnívá, že ze strany vagnerovců, kteří stále disponují početnými jednotkami, zkušenostmi z bojů na Ukrajině, v Africe nebo Sýrii a také vlastním mediálním impériem na sociálních sítích, hrozí nebezpečí dál.
„Mnozí členové ‚Vagnera‘ si myslí, že za smrtí (Prigožina) mohou být úřady. A úřady nemohou taková rizika ignorovat,“ uvedl analytik Oleg Ignatov z organizace International Crisis Group.
Moscow Times připomněly, že prezident Vladimir Putin dva dny po Prigožinově smrti podepsal dekret, který vagnerovcům nařizuje přísahat věrnost. Všichni příslušníci nestátních vojenských milicí, včetně dobrovolnických praporů a územní obrany, jsou povinni složit přísahu před státní vlajkou a zavázat se k obraně „ústavního pořádku“.
„Putin chce mít vagnerovce pevněji pod kontrolou, aby se ujistil, že v budoucnu nebude čelit další krizi,“ řekla Natia Seskuriaová z Royal United Services Institute v Londýně. Podle ní se mezi Prigožinovými příznivci s největší pravděpodobností najdou i tací, kteří přísahu nesloží. „To by mohlo Putinovi v dlouhodobém horizontu způsobit problémy,“ dodala.
Připomeňte si, jak Prigožin táhl na Moskvu
Jevgenij Prigožin se svými žoldáky na konci června táhl na Moskvu a žádal, aby ruský ministr obrany Sergej Šojgu a šéf generálního štábu ruské armády Valerij Gerasimov opustili své funkce. Situaci tehdy podcast 5:59 analyzoval s odborníkem na Rusko a Ukrajinu a komentátorem zahraniční redakce Českého rozhlasu Ondřejem Soukupem. Připomeňte si v článku.
Podle politologa Abbase Galljamova považuje Putin hrozbu nové vzpoury nebo spiknutí za celkem realistickou. Svědčí o tom přinejmenším likvidace Prigožina, provedená i za cenu ohrožení množství „projektů“. „Zdá se, že Putinovou prioritou je spíš zachování moci než vnější expanze,“ poznamenal Galljamov.
„Putinův problém je v tom, že jeho image vybledla. Přestal reagovat na ruskou poptávku po silném a rozhodném vůdci, který dosáhne cílů rychle, s minimálními náklady a oběťmi. Došlo k tomu po neúspěšné operaci na obsazení Ukrajiny a přechodu války do vleklé fáze,“ poznamenal Ignatov z International Crisis Group.
„Bylo zjevné, že Putin ztrácí vůči takovým charismatickým postavám, jako je Prigožin, které jsou připraveny říkat pravdu a přijímat věci takové, jaké jsou,“ dodal expert pro Moscow Times.
