Hlavní obsah

Putin se bojí, co v zemi provedou vracející se vojáci

Foto: Profimedia.cz

Ruští vojáci při nacvičování první pomoci. Ilustrační snímek.

Návrat vojáků, z nichž někteří byli trestanci, považuje ruský režim za největší riziko současné Putinovy éry.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ruský vůdce Vladimir Putin vyzval válečné veterány, aby se stali novou elitou země. Realita je však dramaticky jiná a prezidentův tým si dobře uvědomuje rizika, která navrátilci představují. Mnozí z nich se už dopustili zločinů.

Kreml se proto obává, že návrat vojáků z ukrajinské fronty bude „největším politickým a sociálním rizikovým faktorem během současného Putinova mandátu“. Zástupcům ruských gubernátorů to na začátku července řekl Sergej Kirijenko, první náměstek šéfa ruské prezidentské administrativy a Putinův blízký spolupracovník.

Kirijenko podle zdrojů serveru Meduza na setkání zdůraznil, že se vracející vojáci jen špatně přizpůsobují civilnímu životu. Připomněl také, že se mnoho Rusů přihlásilo do armády během pobytu ve vězení a někteří z nich spáchali po návratu z fronty další zločiny, včetně vražd a znásilnění.

Nezávislý server Verska spočítal, že k 25. dubnu letošního roku zemřelo v Rusku rukou navrátivších se vojáků 107 lidí. Soudní a policejní záznamy ukazují na celkem 55 zločinů vraždy, při nichž zemřelo 76 lidí. Za dalších 18 úmrtí může těžké ublížení na zdraví způsobené vojákem, a 11 lidí bylo zabito při autonehodách, které mají na svědomí navrátilci z fronty. Poslední dvě oběti tvoří děti, které zemřely po požití drogy, k čemuž je jeden z vojáků nabádal.

Většina z výše zmíněných pachatelů byli omilostnění vězni, kteří šli do války rovnou z trestaneckých kolonií. Nejméně 24 bývalých vězňů, kteří po návratu z války vraždili, byli recidivisté.

Vrah a násilník objíždí besedy s dětmi

V březnu informovala Meduza o 35letém Nikitovi Semjonovovi, který se vrátil z války letos v únoru. Muž z Novosibirsku byl před nástupem do armády odsouzen k devítiletému vězení za vraždu svého tchána, jehož uškrtil a poté zakopal. Kromě toho hned několik žen Semjonova obvinilo ze sexuálních útoků vůči nezletilým dívkám.

Protože ale Putinův režim využívá navrátilce z fronty při různých vlasteneckých akcích pro děti, začal i Semjonov objíždět školy a besedovat jako válečný veterán s dětmi. Například v novosibirské knihovně se účastnil akce nazvané „Věnováno obráncům vlasti“, kde besedoval s dětmi a poté zasedl v porotě vyhodnocující soutěž v recitaci.

Nárůst kriminality je v očích Putinova ideologa Kirijenka problémem zejména proto, že by lidé mohli začít pociťovat agresi vůči armádě a kvůli zločincům ji vnímat jako jednolitou skupinu. Kirijenko podle jednoho zdroje srovnával nynější situaci s návratem Rusů z Afghánistánu a také s druhou světovou válkou. V prvním případě ale nebylo tolik zraněných a mrtvých, z druhé světové války se pak ruští vojáci vraceli do zbídačené země, na jejíž rekonstrukci se podíleli. Lidé věděli, co je válka a za co vojáci bojovali, a proto si jich vážili. Nyní se vojáci vracejí do země, kde znají lidé válku jen z televize, mají přitom za sebou extrémní zkušenosti. „Společnost není připravená je pochopit a přijmout,“ varoval Kirijenko.

Putin a „mír“

Z Kremlu zní opakovaná prohlášení, že je Rusko připraveno jednat. Dává si ale podmínky, které se zdaleka neslučují s postojem Ukrajiny. Navíc své dohody v minulosti několikrát porušilo.

Problémem při začleňování vojáků je i fakt, že v Rusku panuje kritický nedostatek odborníků, již by navrátilcům z fronty pomohli se vyrovnat s posttraumatickým syndromem. Podle náměstkyně ruského ministra obrany Anny Civilevové přitom posttraumatickým syndromem trpí každý pátý vracející se voják. Pomoc psychologů ale dostane jen 15 procent z nich - někteří to odmítají, na jiné se nedostane, část mužů s touto diagnózou se dokonce vrací na frontu.

Někteří ruští představitelé už v soukromí hovoří o vracejících se vojácích jako o „nových Afgháncích“ a obávají se, že by vojáci mohli časem přijít o iluze a vytvářet si vlastní zločinecké skupiny.

Účastníci schůzky reportérovi Meduzy řekli, že z Kirijenkových prohlášení došli k závěru, že ruské úřady plně nechápou rozsah rizik, kterým může země po válce čelit. Zdroj blízký Putinově administrativě pak přiznal, že širší porozumění této situaci je jedním z hlavních cílů Kremlu pro první rok nového prezidentova funkčního období.

Doporučované