Článek
V lednu 2023 obletěly brazilská i světová média zprávy a fotografie zbídačeného domorodého kmene Janomamů obývajícího brazilskou část Amazonského pralesa. Příběhy umírajících novorozeňat, dětí a zoufalých dospělých ukazovaly, jak bující nelegální těžba a ignorace vlády bývalého prezidenta Jaira Bolsonara přivedla tento národ na pokraj smrti, média psala o genocidě.
Federální vláda v čele se současným prezidentem Luizem Ináciem Lulou da Silvou vyhlásila stav nouze a do regionu v blízkosti hranic s Venezuelou začala směřovat humanitární pomoc i zdravotnické týmy. Po více než dvou měsících však zůstává situace nadále vážná.
„Situace je stále kritická. Lékařským týmům se zatím nepodařilo dostat ke všem komunitám. Ještě se musí vyřešit strašně moc věcí. Pomoc je teprve na začátku,“ popsal Ivo Macuxi, právní poradce Rady původních obyvatel Roraimy (CIR), pro brazilskou mutaci německého serveru Deutsche Welle.
Nadále přibývá dětských úmrtí v důsledku podvýživy. Podle dat CIR pouze za leden umíralo v průměru 1,8 dětí za den, a to pouze v kategorii do pěti let. Celkem jich během prvního měsíce roku zemřelo 56.
Genocida Janomamů
Katastrofální stav kmene Janomamů má podle brazilského prezidenta Luly da Silvy jasnou příčinu – jde o důsledek nelegální těžby a politiky jeho předchůdce Jaira Bolsonara. Ten odpovědnost odmítá a mluví o levicové frašce.
„Scénář je vážnější, než si dokážete představit. Hlad je velmi vážným problémem a hodně se rozšířila malárie. Nedávno také propukla pandemie covidu-19,“ popsal situaci Ricardo Affonso Ferreira, zakladatel organizace (EDS – Excepedicionários da Saúde), která poskytuje původním obyvatelům zdravotní pomoc.
Humanitární pomoc především v podobě potravin, léků, zdravotnického materiálu a dobrovolníků sice do Amazonie míří, neznamená to však, že se dostane ke všem potřebným. Přes devadesát procent Janomamů totiž žije v místech, která jsou přístupná pouze letecky.
Podle zdravotníků brání rychlejší pomoci nedostatečná podpora armády. „Armádě se zatím nepodařilo obnovit vzletovou a přistávací dráhu. Kdyby byla bývala hotová, mohla by na ní přistávat velká letadla, a to by velmi pomohlo při poskytování pomoci Janomamům, protože by na ní mohlo přistávat více balíčků zásob,“ kritizuje armádní složky Macuxi s odkazem na letiště Surucucu.
To se nachází asi 300 kilometrů od Boa Vista, hlavního města státu Roraíma. Je jedinou možnou cestou, jak se k Janomamům dostat. Nachází se zde nicméně také jedna z vojenských základen.
„Domníváme se, že opravdu nechtějí (vojáci, pozn. red.), aby se vláda na místo dostala, postarala se o naše lidi a vyhnala nelegální těžaře. Víme, že armáda podporovala Bolsonara, a zdá se, že nás skutečně bojkotuje,“ přibližuje situaci Macuxi.
Brazilské ministerstvo obrany, pod které armáda spadá, namítá, že na nouzově opravené dráze určité typy letounů přistávat mohou.
Pro dobrovolné zdravotníky je nicméně zprovoznění této jediné přístupové cesty k přes 30tisícovém národu jedinou možností, jak co nejrychleji vystavět plánovanou polní nemocnici.
Naděje pro brazilskou Amazonii?
Marina Silva je zkušená politička, environmentalistka, dlouholetá aktivistka a možnou už podruhé. Čeká ji ale řada nelehkých úkolů.
Teritorium těžařů
Lulova vláda za tragický stav jedné z mnoha zanedbávaných komunit původních obyvatel viní exprezidenta Jaira Bolsonara, který klíčovým úřadům zabývajícím se ochranou životního prostředí a původních obyvatel snížil přísun peněz. A naopak – podporoval snahy otevřít území obývaná původními obyvateli těžařům a zemědělským firmám.
Právě nelegální těžaři v posledních letech cílili – kvůli velké koncentraci nerostného bohatství – na chráněná území Janomamů. Satelitní snímky z prostředí tohoto domorodého kmene ukazují, že ze čtyř dolů v roce 2015 jich na konci roku 2021 přibylo 1556, uvádí americká CNN.
Nelegální těžaři také stojí za rozsáhlým šířením nemocí, proti kterým izolovaní Janomamové často nemají protilátky.
S příchozí vlnou nelegálních těžařů, která se v roce 2019 ještě zhoršila, vzrostla nemocnost mezi domorodci o více než 300 %, uvádí dále DW.
Příklad z praxe pak pro americkou CNN popsala Fiona Watsonová, ředitelka pro výzkum a obhajobu práv domorodých obyvatel z organizace Survival International. Rozsáhlé šíření malárie, ke kterému ilegální těžba silně přispěla, zanechalo mnoho dospělých Janomamů ve stavu, kdy jim bylo příliš špatně na to, aby mohli lovit nebo rybařit. Přitom právě na les a řeky se při hledání potravy spoléhají nejvíce, vysvětlila. „To znamená, že jídlo není, a proto dochází k tak velké podvýživě, která vedla k této strašné katastrofě,“ dodala.
Nelegální těžaři teď mají území Janomamů vyklidit. Pokud tak do 6. května učiní dobrovolně, bude to bez postihů, rozhodla podle brazilské stanice Globo Lulova vláda. Mnozí kriminálníci se však odchodu brání, uchylují se i k násilí.
Pomoc nepřišla
Postojem Bolsonarovy vlády k Janomamům se začal v lednu 2023 zabývat federální nejvyšší soud v souvislosti s možnou genocidou.
Brazilský server A Pública v polovině března uvedl, že v prosinci 2021 – v době vlády Jaira Bolsonara – disponovala ministerstva informacemi o možných případech dětské podvýživy u Janomamů, o vysoké úmrtnosti a výskytu malárie na několika územích v Roraimě. Pomoc ze strany vlády nikdy nepřišla.
„Za čtyři roky Bolsonarovy vlády jsem jen já sám podal asi sto žádostí o pomoc na ministerstvo zdravotnictví a Funai (vládní organizace pro původní obyvatele – pozn. red.) a stížností na úřad federálního prokurátora. Žádná z nich nebyla vyslyšena. Když jsem přivedl tým novinářů, aby se seznámili se situací Janomamů, Funai mi vyhrožovala, že mě zažaluje,“ popsal pro DW předseda okresní rady pro zdraví původních obyvatel Janomamů a Yek'wanů Junior Hekurari Yanomami.
