Královská rodina zažila turbulentní rok: Karel III. už zavedl nová pravidla

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Vyvrcholení kauzy prince Andrewa, úmrtí královny Alžběty II. nebo osobní zpověď prince Harryho a jeho manželky Meghan pro platformu Netflix. O výživné dění v britské královské rodině letos opět nebyla nouze, tentokrát si však asi nejznámější rodina světa vyžádala větší pozornost než jindy.

„Tento rok byl pro královskou rodinu turbulentní, většina z těch turbulencí se ale dala očekávat, jelikož například královnino zdraví již bylo podlomené a dlouho se říkalo, že v dohledné době nejspíše zemře,“ okomentovala uplynulý rok v rozhovoru pro Seznam Zprávy historička Johana Kłusek z Katedry evropských studií při FSV UK.

O královnině zdraví se debaty opravdu vedly již déle, panika se ale zvedla v momentě, kdy Buckinghamský palác zveřejnil prohlášení jejích lékařů, kteří měli být znepokojeni jejím zdravím a doporučili jí zůstat pod lékařským dohledem. Vzhledem k tomu, že informace o zdraví monarchů jindy bývají drženy pod pokličkou, lidé zbystřili.

Prohlášení opravdu nevěstilo nic dobrého a jen o několik hodin později již následovalo oznámení, že šestadevadesátiletá královna Alžběta 8. září zemřela na svém skotském sídle Balmoral, kam se v průběhu dne sjeli její nejbližší.

Británie se na následujících deset dní ponořila do smutku a lidé z celé země i zahraničí se vydali do Londýna, kde chtěli uctít památku panovnice, která na trůnu strávila dlouhých 70 let. „Máme velké štěstí, že jsme ji tu měli tak dlouho, úžasná žena,“ sdělila našim reportérům, kteří tehdy na ostrovy také odletěli, u Buckinghamského paláce Irka Anne.

Smrt Alžběty II. přinesla vůbec největší změnu, kterou si královská rodina v roce 2022 musela projít. Po královně totiž žezlo připadlo jejímu nejstaršímu synu Karlovi, který dnes v čele rodiny stojí s manželkou Camillou, tedy královnou chotí,  kterou si třiasedmdesátiletý král vzal po rozvodu s princeznou Dianou.

Ke Karlovi se ovšem vážou skandály – ať už jde právě o jeho vztah s Dianou, který za uplynulé roky obklopily nejrůznější teorie i pomluvy, nebo kauza, podle níž mu katarský expremiér šejk Hamad bin Jasín bin Džábar Sání měl darovat tři miliony eur v hotovosti v době, kdy Katar nejspíše financoval syrskou odnož teroristické sítě al-Káida.

Předávky peněz měly probíhat v letech 2011 až 2015 a finance měly dále putovat do charitativních organizací. Novináři nicméně spekulovali o tom, že v princově sídle mohl fungovat mechanismus „peníze za přístup“ k Charlesovi. Předmětem debaty se v návaznosti na odhalení samozřejmě stala i obecná otázka princovy nestrannosti.

Přesto se ale Karel mezi lidmi těší oblibě a spousta z nich vyhlíží jeho květnovou korunovaci. Ta by prý měla proběhnout v civilnějším duchu než korunovace předchozí.

„Myslím, že přesun moci zvládli důstojně a poklidně. Karel se na roli krále připravoval celý život a zhostil se jí velmi dobře. V podstatě pokračuje v tom, co dělal jako princ z Walesu,“ zhodnotila situaci historička Kłusek.

S novým panovníkem ale přesto přicházejí určité změny, které sám Karel avizoval již dříve. Nový britský král se nikdy netajil například tím, že má zájem monarchii zeštíhlit, liberalizovat a více ji otevřít nejen Britům, ale i celému světu. Nyní, když je hlavou rodiny, se mu k těmto činům otevírá cesta.

„Řada prvních změn již byla oznámena a týkají se zejména vánočních oslav královské rodiny. Je například zvykem, že panovník dopředu nahraje vánoční projev, který pak 24. prosince odvysílá BBC, a celá rodina, která se sjede do sídla Sandringham House, se seskupí kolem televize a projev sleduje. Karel ale nyní oznámil, že takhle už to nechce,“ sdělila Kłusek.

„Myslím si, že král se jednoduše snaží rozvolnit povinnost nejužší rodiny a jejím členům se snaží dát více prostoru. K tomu se váže třeba i to, že Palác již poslal zprávu do médií o tom, že část rodiny se Karlovi nově nebude muset klanět, tedy že některé oficiality nebudou muset být v soukromí vyjadřovány,“ dodala historička. Podotkla, že novinky jsou spíše kosmetickými úpravami.

„Podle mého názoru jsou to jen velmi povrchní změny, které nejdou dostatečně do hloubky. V porovnání s tím, co jsme se dozvěděli v dokumentu Harryho a Meghan, je to skoro až úsměvné, jelikož jde o něco, co nezmění, jak královská rodina funguje. Nezlepší to vztahy s těmi, se kterými nejsou v kontaktu, a ani pro veřejnost to nic neznamená,“ rozvedla myšlenku Kłusek.

Právě vévodové ze Sussexu jsou možná nejprobíranějším tématem posledních let, které se s královskou rodinou pojí. V letošním roce však jejich jména rezonovala především v prosinci, kdy na platformě Netflix vyšel dokument zabývající se tím, jaký pro ně byl život uvnitř královského kruhu.

V celkem šesti epizodách dvojice vzpomínala na své začátky, chladné prostředí v řadách monarchie a především na to, jak negativní pozornost médií poznamenala jejich životy až do takové míry, že se v roce 2020 vzdali oficiálních královských povinností a ze Spojeného království odešli. Opět navíc byla na světlo vytažena i problematika rasismu.

„Myslím si, že tento dokument byl velmi zásadní a vzhledem k tomu, že ho viděly už miliony lidí, by mohl mít daleko větší dopad než cokoliv, co se Karel bude snažit měnit. Jde vlastně o poukázání na imperiální historii britské monarchie, kolonialismus a celou rasovou otázku, která je s tím spojena,“ popsala dokument Kłusek, podle které jsou kroky páru obzvláště po zhlédnutí nejnovější zpovědi více pochopitelné.

„Historici, kteří v dokumentu promlouvají, byli velmi dobře zvoleni. Ve chvíli, kdy komentáře médií s lehkým rasistickým nádechem zasadíte do kontextu, o kterém se v Británii příliš nemluví, tedy o staletích vykořisťování rasových minorit, se příběh Harryho a Meghan stává daleko pochopitelnější a to, co na nich bylo napácháno, závažnější,“ dodala dále historička.

S rasismem královskou rodinu dvojice spojila již dříve, když v rozhovoru s Oprah Winfreyovou zmínila, že nejmenovaný člen Harryho rodiny se ještě před porodem strachoval o barvu pleti jejich prvorozeného potomka Archieho. Například nedávno pak kvůli nevhodným poznámkám o rase musela Buckinghamský palác opustit někdejší dvorní dáma bývalé královny.

V příběhu Harryho a Meghan jsou však podle Kłusek pocity křivdy na obou stranách. Pár, jenž nyní žije ve Spojených státech, vlivem událostí, na které zůstal sám, nabyl dojmu, že na prvním místě stojí zájem monarchie a zachování jejího dobrého obrazu. Královskou rodinu pak pochopitelně nepotěšilo následné poškození jejího pečlivě budovaného obrazu.

I když Harry s Meghan tento obraz perfektní královské rodiny zásadně narušují, v britské monarchii se ukrývá ještě další příběh, který se svého prozatímního rozuzlení dočkal začátkem letošního roku. Na rodinu totiž nepříjemný stín kvůli svému přátelství s Jeffreym Epsteinem a jeho přítelkyní Ghislaine Maxwellovou vrhl i princ Andrew.

Epstein jakožto registrovaný sexuální delikvent, který čelil sérii skandálů a obvinění, sice v srpnu 2019 spáchal sebevraždu, jeho příběh ale žije dál. Tomu dopomohl právě i Andrew, druhý syn královny Alžběty, který čelil obviněním, že se do finančníkových praktik přímo zapojoval.

V srpnu minulého roku totiž na královnina syna kvůli sexuálnímu napadení podala žalobu jedna z údajných Epsteinových obětí Virginia Giuffreová. Spor nakonec po několika měsících skončil letos v únoru, kdy se obě strany dohodly na finančním vyrovnání, na jehož vyplacení se podílela i královna.

„Není náhoda, že britský tisk o tom příliš nemluví a že nedochází ke srovnání kauzy Andrewa se situací okolo Harryho a Meghan. Závažnost Andrewových provinění je ale nesrovnatelná, jelikož vévodové ze Sussexu se ničím neprovinili a na rozdíl od prince kvůli své činnosti nestáli před soudem,“ upozornila na paradox Kłusek.

„Je těžko pochopitelné, kolik nenávisti a špatných emocí se váže k Harrymu a Meghan, zatímco na aféru prince Andrewa se vůbec nevzpomíná,“ dodala dále historička.

I když je dnes princova kauza spíše upozaděna, reputační škody napáchány byly. Andrew byl „odstraněn“ z veřejného života již v době, kdy celá kauza s finančníkem vyšla najevo, a v návaznosti na to se vzdal i pracovních povinností předního člena královské rodiny. V lednu tohoto roku pak přišel také o královské záštity a významná vojenská uznání.

Zatímco se královská rodina stále sžívá s událostmi, které jí tento rok přinesl, z veřejné debaty nemizí otázka, zda monarchie ve 21. století není spíše přežitkem. Tato diskuze ožila zejména po smrti královny, jelikož hodnota královské rodiny se významně pojila právě k její osobnosti. Alžběta totiž mnohdy byla tím jediným, co dnešní Britové na trůnu zažili.

Podle Kłusek s námi britská monarchie ale ještě nějakou dobu zůstane, jelikož lidé ve Spojeném království řeší závažnější problémy. Například jen za poslední půlrok se na pozici premiéra vystřídali tři lidé, země stejně jako jiné svádí boj s vysokou inflací a v prosinci se přidaly třeba rozsáhlé stávky zaměstnanců, kteří žádají navýšení platů.

„Myslím si ale, že otázka rozpuštění monarchie se nyní bude vracet daleko častěji. Je to něco, co se bude řešit za dalších třeba 20 let, tedy až tu nebude Karel,“ podotkla nicméně česká historička. „Pozice královské rodiny se odvíjí především od veřejného mínění.“

Náladou ve společnosti by však mohla zahýbat změna v nejvyšších patrech vedení země. K té by mohlo dojít již v roce 2024, kdy jsou plánované řádné parlamentní volby. Pro nyní vládnoucí konzervativce zatím vyhlídky nejsou příliš dobré – v posledním průzkumu z dílny tandemu Opinium Research / The Observer nad nimi labouristé měli náskok 15 procentních bodů.

Jaký postoj pod vládou levice pak převládne mezi Brity, se ukáže později. Pokud by však například přišla vlna kritiky nebo nespokojenosti, mohli bychom se ještě za našich životů dočkat referenda o tom, jestli by monarchie neměla být zrušena. Už nyní se ostatně ozývají hlasy nespokojených daňových poplatníků, z jejichž kapes královská rodina žije.

Samostatnou kapitolou je ovšem i budoucnost takzvaného Commonwealthu, tedy sdružení Spojeného království a jeho bývalých dominií a kolonií, které bylo životním projektem zesnulé královny Alžběty. Buckinghamský palác se i z toho důvodu prý obává, že nástup prince Karla na trůn způsobí exodus jednotlivých států.

Podle Kłusek bude dekompozice instituce v tomto případě daleko rychlejší. Mnoho karibských států již dalo najevo plán zpřetrhat vazby s britskou korunou a například minulý rok Británie přišla o Barbados, který udělal tlustou čáru za svou koloniální minulostí a stal se republikou.

„Komentátorka v dokumentu Harryho a Meghan Commonwealth hezky nazvala Impériem 2.0, čímž poukázala na to, že nese všechny negativní stránky, které neslo i dřívější britské impérium založené na vykořisťování národů, které v něm byly spojené,“ sdělila česká historička. „Myslím si tedy spíš, že nyní je na pořadu dne pozorovat, co se bude dít právě v něm.“