Článek
Karel III. a jeho manželka Camilla jsou definitivně králem a královnou Spojeného království. Korunováni byli v londýnském Westminsterském opatství. Británie je poslední evropskou monarchií, jejíž panovník tento historický obřad podstupuje.
„Korunovační obřad je zejména liturgickou slavností křesťanské tradice. Lze ji chápat jako uzavření svazku. Jeho jednou stranou je suverén (monarcha), druhou pak Bůh. Vzniká také oboustranný závazek mezi panovníkem a jeho lidem,“ okomentoval význam korunovace pro Seznam Zprávy expert na šlechtické rody Jindřich Forejt.
„Je to okamžik ‚zpřítomněné historie‘, důležitá ceremoniální událost oživující staleté tradice a úkony. Rozsahem, provedením a zachováním věrnosti průběhu, který byl dodržován po staletí, je anglická korunovace jedinečným počinem, který nemá na světě a v paměti naší společnosti obdobu,“ dodal Forejt.
Historička Johana Kłusek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy připomněla, že ve Westminsterském opatství krále korunují už od roku 1066, kdy byl na Boží hod korunován Vilém Dobyvatel.
„(Korunovace) se skládá z pěti hlavních částí. První je proklamace, při které přítomní provolají ‚Bůh ochraňuj krále‘. Následně panovník složí slib - slíbí, že bude vládnout podle práva a milosrdně,“ popsala pro Seznam Zprávy historička.
Korunovace v obrazech
Prohlédněte si snímky z průběhu korunovace i fotografie pořízené spolupracovníkem Seznam Zpráv v ulicích Londýna.
Poté si král svlékl slavnostní roucho a usedl do korunovačního křesla ze 14. století, aby ho arcibiskup z Canterbury pomazal na hrudi, pažích a hlavě speciálním olejem, který byl v březnu posvěcen v Chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě.
Nejposvátnější část obřadu
Pomazání bylo veřejnosti skryto. Karel III. byl schovaný za zvláštním plátnem. „Bylo ručně vyšito speciálně pro příležitost jeho korunovace,“ upozornila Johana Kłusek. „Pomazání je také nejposvátnější součástí obřadu, panovník během něj tradičně v duchu promlouvá s Bohem.“
Jak upozorňuje stanice BBC, olej je připravován podle tajného receptu. Je však známo, že běžně obsahuje ambru, pomerančové květy, růže, jasmín či skořici. Verze, kterou byl Karel III. pomazán, prý ale neobsahovala ingredience zvířecího původu.
Ampule, do které byl olej uložen, byla vyrobena již pro korunovaci Karla II. v 17. století. Korunovační lžíce je ale mnohem starší, přežila zničení regálií Oliverem Cromwellem po anglické občanské válce a je nejstarším předmětem používaným při korunovacích.
Po pomazání se král převlékl do třpytivého zlatého pláště zvaného Supertunika a císařského pláště, které měli na sobě při podobných událostech i předchozí panovníci. V zájmu udržitelnosti a efektivity se ale rozhodl použít pás korunovačního meče a korunovační rukavici, které nosil jeho dědeček král Jiří VI.
Panovník dále obdržel další korunovační předměty jako královské jablko, které symbolizuje náboženskou a morální autoritu, žezlo reprezentující světskou moc a vladařské žezlo v podobě zlaté hole zakončené bíle smaltovanou holubicí, která je znakem spravedlnosti a milosrdenství.
Tři královské koruny
Arcibiskup následně králi poprvé nasadil na hlavu korunu svatého Eduarda. Ta je pojmenována podle mnohem starší verze vyrobené pro anglosaského krále Eduarda, která se údajně používala při korunovacích po roce 1220, dokud ji Oliver Cromwell nenechal roztavit.
Nynější verze byla vyrobena pro krále Karla II. v 17. století, který si přál korunu podobnou právě té, kterou nosil Eduard, ale ještě honosnější. Klenot je tak vyroben ze 22karátového zlata a 444 drahokamů a polodrahokamů.
Tři koruny, které budou součástí korunovace britského krále Karla III. a královny choti Camilly.
Karel je teprve sedmým panovníkem, který ji má při korunovaci na hlavě (poslední byla jeho matka). Koruna je velmi těžká a využívá se pouze v momentě korunovace.
Proces korunovace následně čekal i královu manželku Camillu, která byla dosud označována jako královna-choť. Od teď bude ale titulována jako královna Camilla. Celý proces však byl značně jednodušší a královna například nemusela skládat přísahu.
Korunována byla korunou královny Mary, s níž jsou spojeny kontroverze kvůli diamantu Koh-i-noor, na který si kromě britské královské rodiny činí nárok i Indie, Pákistán, Afghánistán a Írán.
Palác nicméně v únoru oznámil, že kámen nebude součástí finální podoby koruny a celá koruna projde úpravami. Odstraněny z ní tak byly například některé obloučky. Jak dříve upozornila stanice BBC, je to poprvé v „nedávné historii“, co byla pro účely korunovace „recyklována“ již stávající koruna.
Zatímco královně Camille na hlavě při odchodu z Westminsterského opatství zůstala na hlavně tato koruna, král Karel III. mezitím dostal jinou - britskou imperiální korunu. Měl ji na sobě i během pozdravu z balkonu Buckinghamského paláce a používá se třeba i během projevů v parlamentu.
I tuto korunu ovšem provází jisté kontroverze. Její součástí je Cullinan II, jedna z částí diamantu, který byl v roce 1905 v Jižní Africe nalezen coby dosud největší diamant na světě. Britské královské rodině, konkrétně králi Eduardovi VII., ho darovala vláda státu Transvaal, bývalé britské kolonie ležící na území dnešní Jihoafrické republiky.
