Článek
„Kolik bude stát korunovace Karla III. britskou veřejnost? Jakou sazbu daně bude náš nový král platit ze soukromých příjmů? (…) Jak vysoký platí nájem za rezidence v královských palácích princezny Beatrice a Eugenie, které nejsou pracujícími členkami královské rodiny?“ Tak zní jen některé z otázek, na které se snažil najít odpovědi tým novinářů z listu The Guardian. Výsledkem je rozsáhlá investigace, která ukazuje, jak panovnická rodina před veřejností skrývá své bohatství.
Sám Buckinghamský palác na otázky týkající se financí reaguje podle Guardianu dlouhodobě vyhýbavě: „zeptejte se někoho jiného“, „zjistěte si to sami“ nebo „nemáte právo to vědět“.
Tajnosti ohledně finančních příjmů královské rodiny, na jejíž provoz coby instituce padnou ročně miliony liber, mají podle novinářů prvopočátek v éře loni zesnulé britské královny Alžběty II. Právě za jejího panování došlo „k zakořenění utajování, které dalo vzniknout kultuře, v níž Britové postrádají ty nejzákladnější informace o monarchii“.
Děje se tak i přesto, že je Velká Británie parlamentní demokracií v čele s monarchou. Ten podle pravidel nezasahuje do politiky a jeho funkce je spíše symbolická a reprezentativní. S jeho veřejnou pozicí se pojí určitá forma transparentnosti, jenže ta je podle zjištění listu v mnohém nedostatečná. A nejde zdaleka jen o finance.
Například Královské archivy (kde jsou shromažďované sbírky dokumentů vztahujících se k historii britské monarchie, která je kvůli koloniální historii kontroverzní, pozn. red.) jsou sice „seriózním výzkumům otevřené“, ale zároveň jsou soukromým majetkem vládnoucího rodu Windsorů. Ten rozhoduje, kdo do nich může nahlédnout a kdo ne.
Na královskou rodinu se také neváže zákon o svobodném přístupu k informacím, což je v souvislosti s hledáním odpovědí na to, jak velké mají její členové příjmy, zvláště problematické.
Kontroverze kolem krále
Saúdskoarabský podnikatel Mafhúz Marei Mubarak bin Mafhúz měl získat výměnou za finanční podporu vyznamenání a také podporu při snaze o získání britského občanství. Britská média o případu informovala již loni v září.
Vedlejší byznys
Podle nejnovějšího zjištění autorů článku Davida Pegga a Paula Lewise se za sedmdesátileté vlády Alžběty II. a jejího syna, dnes Karla III., podařilo pouze prostřednictvím vlastnictví dvou rozsáhlých vévodství - Cornwall a Lancester - oběma nakumulovat bohatství ve výši jedné miliardy liber.
Lancasterským vévodou se stává automaticky panovník, cornwallským vévodou dědic trůnu. A za nimi - v dnešních kulisách tedy za Karlem III. a princem Williamem - jdou zisky z vévodství.
„Fungují jako profesionálně řízená realitní impéria, která spravují rozsáhlé zemědělské pozemky, hotely, středověké hrady, kanceláře, obchody, a některé z nejlepších luxusních nemovitostí v Londýně,“ uvádějí Pegg a Lewis.
Právě tato dvě vévodství jsou již desítky let předmětem politické debaty, zda by příjmy z nich neměly spíše než v kapsách royals končit ve státní kase.
Odkud přesně a z jakých činností zisky pocházejí, nicméně Buckinghamský palác systematicky skrývá s argumentem, že jde o „soukromou“ činnost.
Pro kontext – tyto příjmy nejsou započítávány do roční renty, na který má královská rodina nárok od vlády na pokrytí úředních nákladů. Tato částka se v poslední době dramaticky zvýšila, daňové poplatníky nyní vyjde na 86 milionů liber ročně.
Fotky: Střípky ze života nového krále
Palác se dlouhodobě hájí, že příjmy z obou vévodství míří z velké části na oficiální povinnosti rodiny, veřejnou činnost a charitativní účely.
Novináři nicméně doložili, že to není zcela pravda: Karel III. tyto peníze využíval opakovaně i soukromě. Mimo jiné na sekretářky, komorníky, zahradníky, kuchaře nebo zaměstnance na farmách. Alžběta II. zas podle zjištění novinářů část příjmů z vévodství Lancester využila k finančnímu urovnání případu sexuálního obtěžování jejího syna prince Andrewa vůči Virginii Giuffreové (více zde).
Analýza
Nejslavnější královská rodina světa si v letošním roce prošla velkými změnami i zvraty. Jak je zvládla? Škodí jí dvojice Meghan a Harry? A není dnes již monarchie přežitkem?
Novináři dále upozorňují na skutečnost, že členové královské rodiny mají při spravování těchto vévodství výhodu: Jsou osvobození od daně z příjmu právnických osob a daně z kapitálových výnosů. Díky tomu se z obou vévodství staly lukrativními podniky, kterým se v době rychle rostoucích cen nemovitostí daří; ostatně je řídí zkušené týmy manažerů.
Buckinghamský palác označil zjištění The Guardianu ohledně dvou vévodství za spekulativní.
