Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Stránky bulvárních plátků nejčastěji plní zejména dění uvnitř britské královské rodiny. V posledních dnech se ale pozornost královských korespondentů stočila k norské princezně a její sobotní svatbě. Princezna Märtha Louise se totiž provdala za Američana Dureka Verretta, který sám sebe označuje za šamana.
Na opulentní a extravagantní čtyřdenní slavnost v norském městečku Geiranger dorazila řada světových celebrit i evropských šlechticů. Mezi hosty je mimo jiné švédská korunní princezna Victorie a její manžel princ Daniel.
Po odpoledním čaji a následném koktejlu v nedalekém hotelu čeká nevěstu a ženicha a 350 pozvaných hostů večer velká svatební hostina. Před obřadem prošli četní hosté po červeném koberci, někteří z nich v tradičních norských krojích. O zábavu po obřadu se údajně postará americká hiphopová kapela The Black Eyed Peas a zpěvák Stevie Wonder.
Od tradice se pár rozhodl oddálit, i co se týče královských fotografií. Za běžných okolností královská rodina kvůli vysokému zájmu a s ohledem na svobodu tisku poskytuje svatební snímky zadarmo několika mediálním domům. Dvojice se ale kvůli napjatým vztahům s norským tiskem rozhodla, že fotografie exkluzivně věnuje pouze jednomu časopisu, a to bulvárnímu Hello.
Princezna, nebeské bytosti a minulé životy
Nejvíc pozornosti ovšem přitahují přímo osobnosti páru, které si v sobotu řekli své ano - princezna Martha Louise, dcera norského krále Haralda V. a královny Sonji, a samozvaný šaman z Kalifornie Durek Verrett.
Životní volby pětapadesátileté princezny, která je čtvrtá v pořadí na norský trůn, už v Norsku nadzvedly nejedno obočí. V minulosti začala podnikat v oblasti alternativní terapie, založila si dokonce takzvanou „Andělskou školu“, kde měla zájemce učit, jak se spojit s nebeskými bytostmi.
Manželky evropských králů jsou pro monarchie vzpruhou
Britská princezna Catherine, dánská královna Mary i španělská královna Letizia si získaly oblibu nejen pro svůj vytříbený styl. U mladých bodují i akcentem na témata, jako jsou boj s domácím násilím nebo za práva žen a LGBT lidí.
Po vlně kritiky, která následovala, královský soud rozhodl, že Martha Louise nebude nadále používat titul princezny. Navzdory tomu se jím stále často na veřejnosti prezentuje. V roce 2022 pak přestala zcela plnit královské povinnosti.
Nejvíce otazníků ve skandinávské společnosti ovšem vzbudila její volba manžela. Devětačtyřicetiletý Verrett sám sebe označuje za šamana a spirituálního vůdce. Dokonce o sobě tvrdí, že ve skutečnosti není člověkem a dokáže zvrátit stárnutí „proměnou atomů“.
Mnozí ho obviňují z toho, že šíří pseudovědu a dezinformace, má za sebou také několik právních bitev. Do jedné z nich se zapletl v době celosvětové pandemie, kdy prodával medailony, které měly údajně člověka ochránit před nákazou covidem-19. Princezna ovšem namítá, že kritika, kterou si u místní společnosti vysloužil, pramení z rasismu.
Kuriózní je i příběh jejich seznámení. Martha Louise a Durek Verrett se potkali v roce 2019, dva roky po princeznině rozvodu s prvním manželem, během natáčení talk show o propagaci lekcí šamanismu. Oba ale tvrdí, že poprvé se potkali už v minulém životě. Verrett v něm prý byl faraonem, který vládl starověkému Egyptu, po boku Marthy Louise coby královny.
Zasnoubená princezna ovšem není jediným členem norské královské rodiny, okolo kterého se objevují skandály.
Nejstarší syn norské korunní princezny Marius Borg Høiby byl nedávno zatčen (a následně propuštěn) po tom, co jeho přítelkyně skončila v nemocnici s otřesem mozku. Sedmadvacetiletý šlechtic přiznal, že ji fyzicky napadl. Za svůj čin se omluvil s tím, že k němu přispělo požití drog i psychické problémy.
„(Norská královská rodina) je rodina s jasnými problémy, což platí i pro řadu dalších norských rodin,“ zastal se rodiny v návaznosti na skandál norský premiér Jonas Gahr Støre.
Připomeňte si:
Účast zlobivého prince Harryho, umělci, kterým se nechce vystupovat, rozvířené debaty o klenotech „pošpiněných“ britskou koloniální minulostí. O kontroverze není v případě blížící se korunovace krále Karla III. nouze.
Královské skandály nutí reagovat politiky
Norská královská rodina není výjimkou. Také osobnosti dalších předních evropských rodů, které se těší velkému vlivu a jsou pokládány za svého druhu celebrity, mají za sebou problémy. A vlády v jejich zemích jsou nuceny se s nimi vypořádat.
Příkladem za všechny je případ britského prince Andrewa, mladšího bratra krále, figurujícího v kauze usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, který obtěžkal starostmi několik britských premiérů.
Když se v roce 2011 začalo poprvé mluvit o jeho vazbách na Epsteina, působil Andrew coby obchodní vyslanec britské vlády. Tehdejší premiér David Cameron musel prince bránit proti sílícímu volání po jeho odvolání z funkce, až se nakonec Andrew sám rozhodl odstoupit.
Situace nabrala na vážnosti po tom, co se začaly množit informace o Andrewově a Epsteinově vzájemném vztahu a objevily se zprávy, že princ měl mít pohlavní styk s nezletilou dívkou.
Premiér Boris Johnson v roce 2020 řekl, že obvinění jsou záležitostí královské rodiny, nikoliv vlády. Odmítl přitom tvrzení, že by spolupracoval s americkými vyšetřovateli nebo využil veřejné prostředky k vypořádání mezi Andrewem a jeho údajnou obětí.
Spolu s tím princ téměř zmizel z veřejného života. „Královské rodiny mají taktiky, jak minimalizovat skandály – ti, kteří způsobili skandál, jsou odsunuti z centra pozornosti,“ uvedl pro list Politico emeritní profesor evropské historie na Univerzitě v Sydney Robert Aldrich.
Více o Maxwellové a princi Andrewovi
V procesu s Ghislaine Maxwellovou vypovídalo několik Epsteinových obětí. Jedna z nich se do spárů finančníka Jeffreyho Epsteina měla dostat již ve svých 14 letech a do jejího zneužívání se měla zapojit právě i jeho spolupracovnice.
Osmatřicetiletá Virginia Giuffreová v roce 2021 obvinila britského prince Andrewa, že ji fyzicky a sexuálně napadl, když ji jako nezletilou nabízel k sexu finančník Jeffrey Epstein. V únoru roku 2022 se dohodli na finančním vyrovnání.
S „neukázněným“ princem se musela vypořádat i belgická vláda. Princ Laurent, mladší bratr současného krále Filipa, se dostal v roce 2011 do sporu s premiérem Yvesem Letermem po tom, co se vydal bez předchozí konzultace navštívit Demokratickou republiku Kongo.
Už tehdy mu hrozili odebráním finančního příspěvku. Doopravdy o něj přišel až o sedm let později, když bez předchozího povolení ministerstva zahraničí vyrazil na čínskou ambasádu v námořnické uniformě.
Skandály se nevyhnuly ani královské rodině ve Španělsku. Tamní král Juan Carlos I. v roce 2014 po sérii přešlapů abdikoval a zamířil do exilu. Největší potíže mu způsobilo obvinění z korupčních afér, ale i nechvalně známé snímky, na kterých král pózuje s puškou vedle mrtvého slona, které pořídil při loveckém výletu do Botswany.
Jeho problémy vyvolaly ve Španělsku společenskou bouři a přispěly k tomu, že mnozí Španělé ztratili důvěru v monarchii. Protestující, kteří tehdy vyrazili do ulic, volali po ústavní reformě a zániku monarchie. Na jejich stranu se zdánlivě přidal i současný premiér Pedro Sánchez, který obvinění proti králi označil za „znepokojivá“.
Podobný osud stihl i královu nejmladší dceru, princeznu Cristinu, která byla odsouzena za daňové úniky a jí i jejímu manželovi byl odebrán královský titul.
Španělská princezna Leonor
Španělská královská rodina intenzivně pracuje na tom, aby budoucí královna byla vidět. Princezna Leonor vstoupila do armády, účastnila se vojenské přehlídky, předávala ceny a teď kvůli ní vyzdobili ulice Madridu.
„Monarchie vždy provázely skandály. Skandály mohou jednoznačně oslabit, a dokonce ohrozit monarchie,“ říká Aldrich.
Vzápětí ovšem dodává, že královské rodiny mají celý tým specialistů na styk s veřejností, právníků a finančníků, kteří se snaží dopady jejich přešlapů mírnit. „Z dlouhodobého hlediska – a monarchie je koneckonců velmi dlouhodobá záležitost – mohou být dynastie pozoruhodně odolné,“ shrnuje.