Neobvyklé množství žen, komentuje odborník jedinečnost pohřbu Alžběty II.

Velká Británie se naposledy loučí s královnou Alžbětou II. Je to první státní pohřeb v zemi od roku 1965, kdy země dala poslední sbohem válečnému premiérovi Winstonu Churchillovi. Pohřeb je ale jedinečný i v mnoha dalších ohledech, vysvětluje teolog Pavel Kolář.

V čem je smuteční obřad ve Westminsterském opatství jedinečný?

Obřad je to tradiční, většinu textů si pravděpodobně vybrala královna z velmi tradiční anglikánské knihy. Na začátku uslyšíme hudební pohřební sentence, dvě čtení, obě z Nového zákona, tím se to částečně liší od pohřbu prince Philipa. Ten kázání neměl vůbec, královna matka měla zase kázání ze Starého i Nového zákona. Také se například budou recitovat modlitby za zdar královské rodiny. Jsou přizváni představitelé všech křesťanských církví, včetně Skotské církve, druhé hned po Anglikánské církvi.

Pokud to srovnáme s pohřbem královnina manžela Philipa, tak se formálně liší. Oba jsou královské, ale princ Philip zvolil vojenský obřad. Královna má státní. Philipovo tělo bylo vezeno na lafetě tažené koňmi, královnino tělo táhli příslušníci námořnictva, což je zvykem už od pohřbu královny Viktorie.

Jaké další obřady proběhnou? Protože ten za přítomnosti státníků nebude jediný.

První obřad začal ve Westminster Hall už tím procesím. Pak bude ten druhý průvod, který povede z Westminster Abbey do kaple sv. Jiří ve Windsoru. Pro širokou veřejnost, která nemůže být ve Westminsteru, to bude příležitost, jak projevit zesnulé panovnici úctu.

Philip toto procesí neměl, ani nebyl vystaven na veřejnosti, aby se s ním mohla veřejnost rozloučit. Naposledy měli Britové možnost se rozloučit s královnou matkou. Poslední část bude až večer a pouze pro rodinu v kapli sv. Jiří.

Byl poslední královský pohřeb před 70 lety, tedy pohřeb královnina otce Jiřího VI., stejný jako ten dnešní?

Pohřeb krále Jiřího VI. byl velmi podobný. To prolínání s vojenskými poctami je podobné. Velmi se ale lišil v tom, kdo byl přítomen. Dnes bude například obřad a modlitbu pronášet biskupka Londýna. Generální tajemnicí Commonwealthu je žena, baronka Patricia Scotlandová, a premiérka Liz Trussová četla první i druhé čtení. To tehdy nebylo možné. Je to až překvapivé, kolik žen se zúčastní.

Významný rozdíl je také v tom, že modlitbu pronesl biskup a kardinál římskokatolické církve, což by také dříve nebylo možné kvůli vzájemnému napětí.

A také je zásadní, že jsou na obřad pozváni i představitelé nejen křesťanské víry. Účastní se členové židovské náboženské obce, představitelé islámu, buddhismu i Sikhové, to by za Jiřího VI. nebylo představitelné.

To vše teď představuje jiný svět, do kterého Alžběta II. pomohla Británii přejít. Právě ona se snažila, aby se země otevřela jiným náboženským tradicím. Zatímco Jiří byl spíše imperiální vládce, Alžběta sama podporovala pluralitu a otevírání se jiným náboženstvím a to již od 70.let.

Je britský panovník, aktuálně Karel III., hlavou anglikánské církve?

Panovník je hlavou sjednoceného společenství pod jednou duchovní vládou. A do dnešní doby to platí. Základní pravidla, kterými se anglikánská církev řídí, musí projít parlamentem, ale i rukama dnes už krále. Jeden z posledních těchto přijatých zákonů se týkal ochrany děti a zranitelných dospělých v řadách církve.

Také se předpokládá se, že bude současný král korunován, ale nevíme, jak to bude vypadat z hlediska náboženství. Panovník stále jmenuje všechny klíčové pozice v anglikánské církvi, biskupy, arcibiskupy a děkany. Ti také skládají slib věrnosti královně nebo králi v rámci anglikánské církve, to ve Skotské církvi není.

Byla pro královnu víra důležitá?

Podle svědectví lidí, kteří s ní žili, včetně Karla III., byla pro královnu víra důležitá. K evangeliu se obracela před důležitými činy a o velkých svátcích se účastnila bohoslužeb. Zároveň ale byla vůči jiným náboženstvím otevřená. Vnímala se tak, že je hlavou nejen anglikánské církve, ale celého národa, Commowealthu, který je pestrý.

Byla velmi zbožná a Charles III., řekl, že by v této tradici rád pokračoval.