Řada zemí krále Karla III. dnešní nadšení z korunovace nesdílí

Velká Británie finalizuje přípravy na korunovaci. Do čela země tak v sobotu symbolicky po smrti královny Alžběty II. usedne její syn, král Karel III. Novou hlavu státu oficiálně získá také dalších čtrnáct zemí světa.

Zatímco z Velké Británie přichází zprávy především o natěšených Britech, kteří vyhlíží sobotu s nadšením, v ostatních zemích Společenství národů převažuje nezájem. Opět také posilují hlasy, které volají po přijetí odpovědnosti britské monarchie k její koloniální historii.

„Je mi to jedno. Je to nepodstatné,“ odpovídá na otázku, jak vnímá korunovaci nového krále Karla III., Australan Graham. Jeho postoj podle sydneyské zpravodajky stanice BBC Tiffanie Turnbullové vystihuje náladu mnoha dalších Australanů.

Především lhostejnost lze podle ní vnímat i v ulicích australské metropole, kde jsou připomínky nadcházející korunovace minimální. Velkolepé nebude ani speciální televizní vysílání věnované korunovaci, jako tomu bylo například při pokrývání královských svateb nebo pohřbu Alžběty II. Památky se nicméně ve večerních hodinách symbolicky rozsvítí do královské fialové.

Přestože referendum o tom, zda by se Austrálie měla stát republikou, v roce 1999 nedopadlo, jsou republikánské tendence v tamní společnosti čím dál silnější. „Jsme pravděpodobně více antikoloniální než kdykoli předtím,“ řekla BBC sedmnáctiletá Estelle Patersonová. „Mít tady anglického krále mi připadá zvláštní,“ dodala její kamarádka Monika Januleviciutová.

Australský premiér Anthony Albanese nicméně před časem uvedl, že Austrálie zatím o formálním odtržení v dohledné době neuvažuje. V budoucnu je ale „nevyhnutelné“.

Podobný přístup má i Nový Zéland. Premiér Chris Hipkins tento týden prohlásil, že je republikán a věří, že v „ideálním případě“ země jednou monarchii opustí.

Lhostejný postoj ke korunovaci a králi Karlu III. mají podle reportérky Jessicy Murphyové z BBC i Kanaďané. Podle nedávného průzkumu veřejného mínění více než polovina Kanaďanů nechce, aby jejich země byla v budoucnu nadále konstituční monarchií. Dva z pěti dotazovaných pak uvedli, že je jim sobotní korunovace jedno, uvádí dále BBC.

Indiferentní postoj ke korunovaci, která vyjde britské daňové poplatníky na desítky milionů liber, zaujímají také země Společenství národů v Karibiku. Tyto bývalé britské kolonie byly pro Korunu klíčové především na začátku objevných cest Britů přes Atlantik.

Dnes tyto karibské země nahlížejí na britskou královskou rodinu především skrze vlastní zkušenost s otroctvím. Čím dál více v nich také sílí republikánské tendence. „Do karibských zemí převáželi Britové africké otroky a dále s nimi obchodovali. Otroctví a perzekuce předchozích generací je tak jedním z palčivých a nedořešených témat v britsko-karibských vztazích,“ uvedl před časem pro Seznam Zprávy politolog Lukáš Perutka z Institutu mezinárodních studií z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

„Historie monarchie je postavená na kolonialismu, rasismu, otroctví a korupci. Není toho moc pozitivního, co bych mohla říct… Korunovace mě nezajímá - dívat se, jak vyhazují miliony liber, a zároveň odmítají podpořit nebo udělat cokoliv v rámci odškodnění,“ řekla ke korunovaci pro server al-Džazíra příslušnice karibské komunity v Londýně Cheryl Phoenixová.

„Abych řekl pravdu, na korunovaci se dívat nebudu, protože mě nezajímá… Nejsem zrovna příznivcem monarchie, i kvůli otroctví – z doby otroctví se stále vydělává spousta peněz… Pokud mám být zcela upřímný, nejsem zrovna royalista,“ sdílel svůj pohled 61letý Donald Waugh, také příslušník karibské komunity v Londýně.

„Žádné nadšení“ z blížící se korunovace nepanuje ani na Belize. „Jsme tak daleko od Spojeného království… Nevidíte tu lidi s britskými vlajkami nebo něco podobného,“ vyjádřil se k postoji Belizanů premiér Johnny Briceño.

Naopak v souvislosti s nadcházející korunovací tamní lídr země řekl, že by se Belize mohlo stát další zemí, která po odchodu Barbadosu Společenství národů opustí. „Myslím si, že je šance poměrně vysoká. Je to docela pravděpodobné,“ cituje jeho slova britský deník The Guardian.

Briceño také uvedl, že by se Velká Británie měla za svou otrokářskou minulost nejen omluvit, ale dokonce ji napravit v podobě finančních kompenzací.

Hlasy o odtržení od Spojeného království sílí také na Jamajce. Ministryně pro právní a ústavní záležitosti Marlene Malahoo Forteová uvedla ve čtvrtek pro stanici Sky News, že korunovace Karla III. jen urychluje snahy země stát se republikou. K možnému referendu by tak podle ní mohlo dojít již v příštím roce.

„Zatímco Velká Británie oslavuje korunovaci krále – to je věcí Velké Británie –, Jamajka se chystá připravovat novou ústavu, která přeruší vazby s monarchou jako hlavou státu,“ řekla.

Omluvu za spáchanou „genocidu a kolonizaci“, kterou by Karel III. mohl přednést při sobotní korunovaci, požadují také lídři komunit původních obyvatel 12 zemí Commonwealthu.

„My, níže podepsaní, vyzýváme britského monarchu Karla III., aby v den své korunovace 6. května 2023 uznal strašlivé dopady a dědictví genocidy a kolonizace původních a zotročených národů,“ cituje prohlášení britský deník The Telegraph.

Opět také sílí apel na vrácení diamantu Cullinan II, jedné z části diamantu, který byl v roce 1905 nalezen coby dosud největší diamant světa. Britské královské rodině a především králi Eduardovi VII. ho tehdy darovala vláda státu Transvaal – bývalé britské kolonie, dnes na území JAR.

Podobné kontroverze budí i diamant Koh-i-Noor. Ten je součástí koruny, se kterou byla korunována královna Mary, manželka Jiřího V. a babička Alžběty II. Na diamant, který je jedním z největších broušených diamantů na světě, si kromě britské rodiny činí nárok i Indie, Pákistán, Afghánistán a Írán, jak jsme psali již dříve v článku zde.

Britská královská rodina nicméně přistupuje ke své roli v koloniální době velmi obezřetně a téměř se k ní nevyjadřuje. Přesto Karel III. jako první vyjádřil podporu možnému výzkumu historických vazeb britské monarchie na transatlantické otrokářství. Stalo se tak letos v dubnu, píše britský The Guardian.