Královská návštěva v Česku. Dorazil princ, jemuž zavařila vášeň pro umění

Dlouhá léta byl vnímaný jako „ten čtvrtý“. Dojem méně důležitého člena královské rodiny umocňoval i titul prince Edwarda. Nejmladší syn královny Alžběty II. to totiž v den své svatby se Sophií Rhys-Jonesovou před 24 lety dotáhl pouze na hraběte.

Jeho matka mu v rozporu s tradicí neudělila titul vévody, který náležel oběma jeho bratrům i několika strýcům. Co na tom, že titul hraběte z Wessexu odkazoval na Edwardův údajně oblíbený film Zamilovaný Shakespeare.

Zdroje z Buckinghamského paláce sice zvídavé otázky britských královských korespondentů odbíjely ujištěním, že situace je „dočasná“. Královna a princ Philip prý plánovali, že Edwardovi se jednou dostane možná ještě větší pocty: přejde na něj titul jeho otce a stane se z něj vévoda z Edinburghu.

„Je to hořkosladká role, protože jediná cesta, jak se ten titul může dostat ke mně, vede přes smrt obou mých rodičů. Nejdřív musí (titul) zase splynout s Korunou,“ řekl jednou Edward v rozhovoru pro deník Telegraph.

Edward měl s otcem velmi blízký vztah, a to prý dokonce už od narození, protože princ Philip údajně byl u jeho porodu, což nebylo úplně obvyklé.

Celý proces s tituly navíc závisel na ochotě jeho bratra Karla III. splnit vůli rodičů. Britská média spekulovala, že ho chtěl ušetřit pro svou vnučku princeznu Charlotte. Nakonec se z Edwarda vévoda z Edinburghu letos u příležitosti jeho 59. narozenin stal. Přesto je jeho titul zase „méněcenný“ – z rozhodnutí krále nepřejde na princovy potomky a po jeho smrti se vrátí Koruně.

Přes eskapády s tituly je v současné době Edward důležitou součástí britské královské rodiny. Vzhledem k odchodům některých členů do ústraní a vysokému věku dalších nemá Karel III. za sebou dlouhý zástup dalších lidí, kteří by mu pomohli udržovat popularitu panovnického domu.

Edward a jeho žena Sophie proto budou v dalších letech hrát stěžejní roli. Karel dokonce kvůli Edwardovi nechal vládu a parlament změnit pravidla pro zastupování panovníka, aby plněním ústavních povinností mohl pověřit i jeho.

Edward patří dlouhodobě k nejpracovitějším členům královské rodiny, byť k aktivitě svých sourozenců Karla a Anne má ještě daleko. Ve své činnosti ale navazuje právě na svého otce.

Ještě za jeho života se začal angažovat v programu Mezinárodní ceny vévody z Edinburghu, který pomáhá mladým lidem ve více než 130 zemích světa rozvíjet životní dovednosti. A právě to ho přivedlo i do Česka – tady program pomáhá asi 7 tisícům studentů ročně a s některými z nich se Edward setká.

Kromě toho Edward třeba zasadí strom v Aleji prince Philipa ve Vestci u Prahy, jež vznikla k příležitosti nedožitých 100. narozenin předchozího vévody z Edinburghu.

Edward od svého otce převzal také patronáty v mnoha britských organizacích a spolcích, třeba v charitě London Youth, která sdružuje mládežnické kluby v britské metropoli, nebo je předsedou Royal Windsor Horse Show, koňské přehlídky, kam s chutí každoročně chodila královna Alžběta II.

Stejně jako takřka všichni členové královské rodiny i Edward sloužil v armádě, byť krátce, ale našel si také zájem, jenž se poněkud vymyká. Je vášnivým fanouškem divadla, filmu i hudby a ještě před svým nástupem do služeb královské rodiny na plný úvazek pracoval jako divadelní produkční. Podílel se tak třeba na amatérských zpracováních muzikálů, jako jsou Fantom opery nebo Kočky.

„Miluji ten šrumec šoubyznysu. Je to úžasný svět fantazie a představ,“ svěřil se Edward už v roce 1987 v jednom z rozhovorů.

Nadšený byl tou dobou i z akce, kterou magazín Vanity Fair označil za „jednu z největších PR katastrof“, jakou kdy Buckinghamský palác dopustil.

Spolu s dalšími členy královské rodiny tehdy na televizních obrazovkách řádil v tudorovských kostýmech po boku filmových nebo sportovních celebrit, aby vydělal peníze na charitu. Britská média nadšená nebyla, ale Edward mluvil o „nejúžasnějším dni svého života“.

Chvíli to dokonce vypadalo, že Edward nastoupí na podobnou cestu jako později jeho synovec princ Harry a zcela se vzdá plnění královských povinností. V roce 1993 založil filmovou společnost Ardent Productions, ale příliš úspěchů s ní nesklidil, a naopak se ponořil do několika více či méně závažných afér.

Firma natáčela mimo jiné dokument o králi Eduardu VIII., který abdikoval kvůli vztahu s americkou herečkou, a Edward si během této doby osvojil jisté „bizarní“ zvyky, jak napsal deník The Guardian. Například na oficiálních dokumentech a dopisech napodoboval podpis svého prastrýce, který po odchodu z trůnu proslul i svými styky s nacisty.

Jeho podřízení později čelili podezření, že se pokoušeli natočit prince Williama během studií na skotské univerzitě navzdory neformální dohodě, že ho média nebudou na škole rušit. Podle tehdejší zprávy BBC se kvůli tomu Edward dostal do ostrého sporu s princem Charlesem.

I přes pár relativně úspěšných titulů, zvlášť ve Spojených státech, se Edwardova firma nikdy nedostala do zisku. Princ z ní v roce 2002 odešel a stal se členem královské rodiny na plný úvazek. Dodnes ale zůstává patronem mnoha uměleckých organizací a spolků.

Mezi členy britské královské rodiny Edward vyniká svým – aspoň navenek – stabilním manželstvím. Jeho sourozenci našli štěstí až po druhých svatbách, ale on se svou chotí Sophií oslaví v červnu 24. výročí sňatku. Ani všudypřítomný britský bulvár neodhalil v jejich vztahu žádné zásadní trhliny.

Dvojice se znala už dlouho před svatbou, chodila spolu několik let. Na jednom z prvních rande je spojil tenis. Edward tou dobou zaujal i ochranářským gestem namířeným proti tisku, který tehdy neustále spekuloval o tom, jestli princ požádá Sophii o ruku, a vůbec dost intenzivně mapoval její život. Edward napsal editorům médií s výzvou, aby respektovali Sophiino soukromí, a všechny zvěsti popřel.

Nakonec ji ale na dovolené na Bahamách o ruku opravdu požádal. „Je nepochopitelné, že mi to trvalo tak dlouho, ale nemyslím si, že by to bylo správné udělat dřív, a nemyslím si, že by řekla ano,“ vzpomínal později Edward podle Judy Parkinsonové, autorky knihy o jeho manželství.

Jejich svatba byla o poznání skromnější než jiné, což ilustruje už jen to, že se nekonala v katedrále svatého Pavla nebo ve Westminsterském opatství, ale v kapli svatého Jiřího na královském hradě Windsor. Líbánky strávili na skotském hradě Balmoral, oblíbeném sídle Alžběty II.

Pár měl potíže s početím potomka. Sophie musela být v roce 2001 spěšně hospitalizovaná kvůli mimoděložnímu těhotenství. O dva roky později se jim předčasně narodila dcera Louise, a Edward tak nemohl být u porodu, protože byl právě na oficiální návštěvě Mauricia.

Matka i dcera měly po porodu komplikace. Louise navíc trpěla esotropií, což je druh šilhavosti.

V roce 2007 pak Sophie porodila syna Jamese.

Sophie zřejmě sehrála důležitou úlohu při vzestupu páru v pomyslné královské hierarchii. Během let si vybudovala vřelý vztah s královnou, kterou podle kuloárních informací nazývala „mama“, a mluvilo se o ní jako Alžbětině druhé dceři nebo nejoblíbenější snaše.

Například v době po smrti prince Philipa to byli právě Edward se Sophií, kdo veřejnosti zprostředkovali, jak královská rodina prožívá smutek. Podle deníku Guardian i to ukazuje, jak vysoce si jich zesnulá panovnice cenila.