Komentovaný korunovační online: Harry při pozdravu z balkonu chyběl

Podívejte se na snímky z Londýna pořízené spolupracovníkem Seznam Zpráv Michalem Turkem. Zachytil i přímo krále Karla III.

On-line reportáž z korunovace britského krále Karla III. tímto končí. Děkujeme za pozornost.

Český prezident Petr Pavel na tiskovém brífinku po korunovaci řekl, že na páteční recepci v Buckinghamském paláci měl příležitost se krátce pozdravit s králem Karlem III. „Co bylo příjemné, když slyšel slova Česká republika, tak se mu rozsvítily oči, protože u nás byl vícekrát, má na Českou republiku velice pěkné vzpomínky a myslím si, že v dohledné době ho u nás znovu uvidíme,“ prohlásil Pavel.

Manželé Pavlovi se také pozdravili s princem Edwardem, který má letos dorazit na návštěvu Česka.

Podle prezidenta je důležité, že Česko dostalo pozvánku na korunovaci. Řekl, že to pro něj byl velký zážitek. Před obřadem prý měl čas mluvit s některými dalšími přítomnými státníky i o aktuální situaci, včetně války na Ukrajině.

„Od poslední korunovace uplynulo sedmdesát let. Doba a život lidí se proměnily víc než mezi kterýmikoliv jinými dvěma nástupy britského panovníka na trůn. Modernizovat nejen monarchii, ale i obřad Karel III. musí, i kdyby nechtěl,“ vysvětlila důvod odlišností historička Johana Kłusek.

Jednou z věcí, ke které se nový král uchýlil, bylo například omezení počtu hostů přihlížejících obřadu. Dědiční šlechtici korunovanému panovníkovi zase nepřísahali věrnost jako tomu bylo v minulosti. Místo toho byli arcibiskupem z Canterbury k symbolické přísaze věrnosti vyzváni všichni Britové.

„Celý obřad by také měl být kratší, než tomu bylo v minulosti. Přičítat se to určitě dá faktu, že doba je dnes daleko zrychlenější. I filmy a romány jsou dnes zpravidla kratší. Lidé si žádají zhuštěnější obsah,“ uzavřela odbornice.

Král Karel III. a královna Camilla pozdravili své příznivce z balkonu sídla britského panovníka. Společnost jim při tom dělal princ William s rodinou nebo královi sourozenci – princezna Anne a princ Edward. Princ Harry, o jehož zapojení se hojně spekulovalo, se na balkoně neobjevil.

Stejně tak princ Andrew, který už podobně jako vévoda ze Sussexu nezastává pozici pracujícího člena královské rodiny (na rozdíl od ostatních přítomných).

Že nový panovník pozdraví davy shromážděné u bulváru The Mall, se stalo zvykem od korunovace Edwarda VII. v roce 1902.  Jde o zakončení denních veřejných oslav, které doprovází také šestiminutová letecká přehlídka. Ta byla podle informací webu BBC nicméně omezena vzhledem ke špatnému počasí, které v Londýně panuje.

„Politický význam korunovace dnes již velký není. Pravomoci hlavy státu získal Karel III. už proklamací po smrti své matky. Korunovací se nic nemění. V historii však veřejná korunovace a s ní přísahy aristokracie posilovaly panovníkovo postavení,“ uvedla pro Seznam Zprávy historička Johana Kłusek.

Odbornice ovšem upozornila také na to, že v době minulé, kdy konkurenční rody nebo dynastické větve mohly stále usilovat o panovníkovo svržení, na tom situace byla jinak.

Princ Harry se svou manželkou Meghan nejen v posledních měsících vířil vody kolem královské rodiny opravdu pečlivě. Ze strany páru totiž začaly proudit zákulisní informace o tom, jak vlastně celá instituce funguje za zavřenými dveřmi.

Mnohé z poznámek nevrhaly na královskou rodinu dobré světlo a vzhledem k tomu, že se oficiální reakce lidé nedočkali, visel nad účastí páru na akci dlouho otazník.

Spekulace zmizely až v první polovině dubna, kdy Buckinghamský palác oznámil, že vévoda ze Sussexu na korunovaci svého otce dorazí. Jeho manželka s dětmi však zůstala doma v Kalifornii, kde princův syn Archie dnes slaví své čtvrté narozeniny.

I když už svět obletěly fotografie vévody ze Sussexu ve Westminsteru, veřejnost stále čeká, zda se princ objeví také na balkoně paláce se zbytkem rodiny. Jde o zvyk, během kterého král po korunovaci pozdraví své příznivce před sídlem.

V závěrečné části bohoslužby přijali král i královna svaté přijímání - hlavní bohoslužebný úkon křesťanské církve, při které se požívá posvěcený chléb (hostie) a víno. V kapli sv. Eduarda si pak Karel III. nasadil britskou imperiální korunu a připojil se k průvodu z opatství.

Zpět do Buckinghamského paláce se dvojice vrací ve Zlatém státním kočáře, který je součástí královských korunovací od roku 1831. Za nimi jedou princ a princezna z Walesu spolu s dětmi - Georgem, Louisem a Charlotte.

Průvod z Westminsterského opatství do Buckinghamského paláce je na rozdíl od prvního mnohem rozsáhlejší. Jeho součástí jsou ozbrojené síly z celého Společenství národů a britských zámořských území i všechny složky ozbrojených sil Spojeného království spolu s osobní stráží panovníka a Královskými vodáky.

Trasa je dlouhá 2,29 km od opatství přímo do areálu paláce. V roce 1953 byla trasa dlouhá více než šest kilometrů a trvalo 45 minut, než celý průvod prošel jedním bodem.

„Myslím, že musíme oddělit dvě vrstvy. První je vrstva, kterou známe z populárních seriálů, jako je třeba Koruna, kde prožíváme rozkol v 90. letech a to, kdy Camilla byla v popkultuře ‚ztělesněním všeho zla‘,“ uvedla v podcastu Ptám se já novinářka Irena Cápová.

Za takovým obrazem nové královny stojí zejména fakt, že král Karel s ní měl aféru v době, kdy byl ženatý s princeznou Dianou. Když matka jeho synů po jejich rozvodu navíc v roce 1997 tragicky zemřela, odpor vůči jeho nové partnerce ještě o něco posílil.

„V současné době je to ale žena, které se těší obrovskému respektu, žena, které nyní předsedá více než 100 charitativním organizacím a nadacím, a žena, které možná v Česku nemá tak silný hlas, na Britských ostrovech ale velmi hlasitě bojuje za oběti domácího násilí,“ dodala zástupkyně šéfredaktora časopisu Forbes, která dění okolo královské rodiny dlouhodobě sleduje.

„Jejím velkým tématem je znásilnění ženy v rodině nebo větší čtenářská gramotnost dětí ze sociálně znevýhodněných skupin. Je velice autentická a přesvědčivá. Není snob, dokáže se velmi vcítit do lidí, kteří neměli v životě štěstí.“

Proces korunovace následně čekal i královu manželku Camillu, která byla dosud označována jako královna-choť. Od teď bude ale titulována jako královna Camilla. Celý proces však byl značně jednodušší a královna například nemusela skládat přísahu.

Korunována byla korunou královny Mary, s níž jsou spojeny kontroverze kvůli diamantu Koh-i-noor, na který si kromě britské královské rodiny činí nárok i Indie, Pákistán, Afghánistán a Írán.

Palác nicméně v únoru oznámil, že kámen nebude součástí finální podoby koruny a celá koruna projde úpravami. Odstraněny z ní tak byly například některé obloučky.

Jak dříve upozornila stanice BBC, je to poprvé v „nedávné historii“, co bude pro účely korunovace „recyklována“ již stávající koruna.

Před korunovaným králem tradičně pokleká řada šlechticů, aby mu vzdala hold přísahou věrnosti a políbením jeho pravé ruky. Tentokrát však tato část obřadu připadla pouze princi Williamovi a arcibiskup následně poprvé v historii vyzval osazenstvo opatství i diváky, aby králi slíbili věrnost oni.

Organizátoři tento krok označují za „nový a významný moment v tradici korunovace“.

Koruna sv. Eduarda, kterou má král nyní na sobě, je pojmenována podle mnohem starší verze vyrobené pro anglosaského krále Eduarda. Ta se údajně používala při korunovacích po roce 1220, dokud ji Oliver Cromwell nenechal roztavit.

Nynější verze byla vyrobena pro krále Karla II. v 17. století, který si přál korunu podobnou právě té, kterou nosil Eduard, ale ještě honosnější. Klenot je tak vyroben ze 22karátového zlata a 444 drahokamů a polodrahokamů.

Karel je teprve sedmým panovníkem, který ji má při korunovaci na hlavě (poslední byla jeho matka). Koruna je velmi těžká a využívá se pouze v momentě korunovace.

Po pomazání se král převlékl do třpytivého zlatého pláště zvaného Supertunika a císařského pláště, které měli na sobě při podobných událostech i předchozí panovníci. V zájmu udržitelnosti a efektivity se ale rozhodl použít pás korunovačního meče a korunovační rukavici, které nosil jeho dědeček král Jiří VI.

Panovník dále obdržel další korunovační předměty jako královské jablko, které symbolizuje náboženskou a morální autoritu, žezlo reprezentující světskou moc, a vladařské žezlo v podobě zlaté hole zakončené bíle smaltovanou holubicí, která je znakem spravedlnosti a milosrdenství.

Arcibiskup následně králi poprvé nasadil na hlavu korunu svatého Eduarda.

Po složení přísah, modlitbě a několika proslovech si král svlékl své slavnostní roucho a usedl do korunovačního křesla ze 14. století, aby ho arcibiskup z Canterbury pomazal na hrudi, pažích a hlavě speciálním olejem, který byl v březnu posvěcen v Chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě.

„Pomazání veřejnost neuvidí, Karel III. bude schován za zvláštním plátnem, které bylo ručně vyšito speciálně pro příležitost jeho korunovace,“ upozornila již předem historička Johana Kłusek. „Pomazání je také nejposvátnější součástí obřadu, panovník během něj tradičně v duchu promlouvá s Bohem.“

Jak upozorňuje stanice BBC, olej je připravován podle tajného receptu. Je však známo, že běžně obsahuje ambru, pomerančové květy, růže, jasmín či skořici. Verze, kterou byl Karel III. pomazán, prý ale neobsahoval ingredience zvířecího původu.

Ampule, do které byl olej uložen, byla vyrobena již pro korunovaci Karla II. v 17. století. Korunovační lžíce je ale mnohem starší, přežila zničení regálií Oliverem Cromwellem po anglické občanské válce a je nejstarším předmětem používaným při korunovacích.

„Silná provázanost anglikánské církve s britským panovníkem je daná faktem, že panovník je zároveň hlavou této církve. Samotný korunovační obřad je součástí křesťanské bohoslužby,“ vysvětlila historička Johana Kłusek.

„Všechny jeho části představují starodávné tradice a pracují s křesťanskou symbolikou. Důležité je také zmínit, že britský panovník tradičně odvozuje svůj nárok na trůn ‚z boží milosti‘ (latinsky Dei Gratia), náboženský rozměr ceremonie je tak zcela klíčový,“ dodala odbornice.

Tohoto tématu se nicméně týká jeden z odklonů od tradice, které se s Karlovou korunovací pojí. Během obřadu budou významnou roli hrát ženské duchovní a aktivně by se měli zapojit i náboženští představitelé jiných vyznání.

Během první části obřadu arcibiskup z Canterbury představil panovníka hostům, kteří se sešli ve Westminsterském opatství. Jde o tradici sahající až do anglosaských dob, při které král stojí vedle 700 let starého korunovačního křesla a je prohlášen za „nepochybného krále“.

Korunovační křeslo, známé také jako křeslo svatého Eduarda nebo křeslo krále Eduarda, je považováno za nejstarší kus nábytku ve Spojeném království,  který se stále používá k původnímu účelu. Bylo v něm korunováno celkem 26 panovníků.

Následovat bude přísaha, při které panovník slíbí, že bude dodržovat zákon a ctít anglikánskou církev. Král složí také druhou přísahu, v níž prohlásí, že je „věrným protestantem“.

Průvod je složený z představitelů církví a zástupců některých zemí Společenství národů. Někteří z účastníků procesí nesou takzvané regálie (korunovační klenoty), přičemž většina předmětů bude umístěna na oltáři, dokud nebude potřeba při obřadu.

„Všechny předměty, které během korunovace uvidíme, představují vzácné historické artefakty, které královskou rodinu spojují nejen s rodinnou, ale především historií všech  národů tvořících Spojené království,“ uvedla pro Seznam Zprávy historička Johana Kłusek.