Hlavní obsah

„Konec systému dvou stran,“ raduje se po volbách portugalská krajní pravice

Foto: Alexandros Michailidis, Shutterstock.com

Úřadující portugalský premiér António Costa.

aktualizováno •

Předčasné parlamentní volby v Portugalsku vyhrála pravicová koalice Demokratická aliance. Těsně za ní se umístila doposud vládní Socialistická strana, na třetím místě je pak krajně pravicová Chega.

Článek

Předčasné parlamentní volby v Portugalsku v neděli těsně vyhrála opoziční pravicová koalice Demokratická aliance (AD), která se skládá z velké Sociálnědemokratické strany (PSD) a dvou menších konzervativních stran. Na druhém místě se umístila dosud vládní Socialistická strana (PS). Volební účast v neděli činila 66 procent, což je nejvíce od roku 1995, píše server The Guardian.

Lídr portugalské vládní Socialistické strany (PS) Pedro Nuno Santos už v noci na dnešek uznal porážku své strany. A to i přes to, že výsledky byly do poslední chvíle velice těsné. Po sečtení 99 procent hlasů vedla středopravicová Demokratická aliance o pouhých 438 hlasů nad PS.

Očekává se, že prezident pověří sestavením menšinové vlády lídra AD Luíse Montenegra, který je předsedou Sociálnědemokratické strany (PSD). Ta se tak vrátí k moci po osmi letech vlády socialistů. Demokratická aliance obsadí 79 křesel ve 230členném parlamentu. PS získal o dvě křesla méně, tedy 77, a krajně pravicová strana Chega nově získala 48 mandátů, což je čtyřnásobek dosavadních 12.

„Je to konec systému dvou stran,“ řekl novinářům vůdce strany Chega André Ventura s odkazem na dvě hlavní strany portugalské politiky, které se u moci střídají od konce fašistické diktatury před pěti desetiletími.

Podle Ventury volební hlasování ukázalo, že Portugalci chtějí koaliční vládu mezi Demokratickou aliancí a Chegou. Demokraté zatím jakoukoliv dohodu s ultrapravicí vyloučili.

Nedělní předčasné volby vyvolala rezignace socialistického premiéra Antónia Costy. Úřadující předseda vlády je podezřelý z toho, že zasahoval do povolování těžby v lithiovém dole nebo výstavby střediska na výrobu zeleného vodíku.

K nespokojenosti v zemi přispěly také nízké mzdy a vysoké životní náklady, které loni ještě zhoršil nárůst inflace a úrokových sazeb, spolu s bytovou krizí a nedostatky ve veřejném zdravotnictví.

Portugalci, kteří dlouhodobě patří k nejhůře vydělávajícím obyvatelům západní Evropy, pobírali v loňském roce průměrnou měsíční mzdu před zdaněním ve výši přibližně 1500 eur, tedy 38 tisíc korun, což sotva stačí na pronájem jednopokojového bytu v Lisabonu. Téměř tři miliony portugalských zaměstnanců vydělávají méně než 1000 eur měsíčně.

Související témata:

Doporučované