Krajně nepopulární Biden teď vrší úspěchy. Zlomí ještě odpor Američanů?

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Zabití lídra teroristické skupiny al-Káida nebo schválení historického balíku sociálních a klimatických opatření. Americký prezident Joe Biden se veze na vítězné vlně a vyhlídky na budoucnost se nyní možná nejen jemu a jeho týmu, ale i americkým demokratům začaly zdát alespoň trochu růžové.

Zda budou výhry z posledních týdnů bodem zlomu, nebo jen světlým okamžikem v jinak bezútěšné vládě, se teprve uvidí. Biden je totiž momentálně jedním z nejméně populárních prezidentů moderní historie a ve funkci šéfa Bílého domu ho dnes podle průzkumu respektovaného projektu FiveThirtyEight vnímá pozitivně necelých 41 % Američanů.

„Není to samo o sobě historicky nízké a jiní američtí prezidenti moderní historie byli ještě méně populární. Neobvyklé je především to, že Bidenova popularita je takto nízká již dva roky po jeho nástupu do funkce, tedy v polovině jeho mandátu,“ sdělil v rozhovoru pro Seznam Zprávy Matěj Jungwirth z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).

Pokud se ponoříte do dat publikovaných zmiňovaným webem FiveThirtyEight, který je předním agregátorem volebních průzkumů, lze z křivky Bidenovy popularity poměrně jasně vyvodit, že její prudký sestup začal v létě minulého roku.

„Bezesporu je spojen s vysoce medializovaným fiaskem amerického stažení se z Afghanistánu,“ říká český analytik, který Bidenův přístup ke stažení amerických jednotek z Afghanistánu sám považuje za jednu ze zásadních chyb.

„Šli jsme do Afghánistánu téměř před 20 lety s jasnými cíli: dostat ty, kteří na nás zaútočili 11. září 2001, a zajistit, aby Al-Káida nemohla použít Afghánistán jako svou základnu, ze které by na nás mohla znovu zaútočit. To jsme udělali,“ pronesl Biden k národu 16. srpna 2021.

O den dříve se v jím zmiňované zemi prakticky bez boje chopilo vedení islamistické hnutí Tálibán a hlava Spojených států schytávala kritiku ze všech stran. Biden byl již čtvrtým americkým prezidentem, který výzvám v Afghánistánu čelil, a dlouhodobě trval na tom, že nejdelší americkou válku nepředá svému nástupci.

Podle expertů pak Bidenovi uškodila také podzimní covidová vlna, která Američanům tvrdě připomněla, že nákaza nezmizí s příchodem očkování. To přitom byla rétorika, kterou sám Biden podporoval ve snaze přesvědčit co nejvíce Američanů k vakcinaci. Z téměř 330 milionů obyvatel země obdrželo alespoň jednu dávku vakcíny již 262 milionů.

„Nakonec a nejvíce relevantní je inflace, tedy zdražování cen v USA. To pociťují opravdu všichni Američané bez rozdílu a Biden je z něho určitě viněn – do jaké míry spravedlivě, je jiná otázka,“ podotkl Jungwirth.

Odborník také upozorňuje, že Biden je pořád zhruba stejně nepopulární mezi příznivci republikánů a podporu během posledních dvou let ztratil hlavně mezi voliči Demokratické strany a mladými Američany, kteří nepovažují Bidenovy kroky v oblasti sociálního státu, zdravotnictví, studentských dluhů či životního prostředí za dostatečné.

Uplynulé dva roky pro nikoho nebyly standardní, závažných problémů jako by přibývalo geometrickou řadou. „Ono je velmi těžké být prezidentem kdykoliv v historii. Myslím si ale, že toto je obzvlášť velmi obtížná doba na to být prezidentem,“ cituje web USA Today Timothyho Naftaliho, historika, který působí na New York University.

Navzdory tomu však Biden v posledních týdnech zaznamenal úspěch a jeho popularita mírně vzrostla.

Na konci července například americká zpravodajská služba zabila v Kábulu lídra teroristické skupiny al-Káida Ajmána Zavahrího. Prezident tak ukázal, že USA můžou v Afghánistánu bojovat s teroristy i bez přítomnosti vojenských jednotek.

V úterý pak americký prezident podepsal zákon o rozsáhlých investicích do ochrany klimatu a zdravotnictví. O balíku se vyjednávalo dlouhé měsíce a zdálo se, že Bidenova administrativa se svého velkého úspěchu už nedočká. Nakonec však návrh s nejtěsnějším možným výsledkem prošel Senátem a o pár dní později i Sněmovnou reprezentantů.

„Biden se určitě dopustil několika zásadních chyb – jak politických, tak rétorických, ale i tak dokázal dosáhnout několika velmi zásadních legislativních průlomů, a to i s doslova nejtěsnější možnou většinou v americkém Senátu, kde každý jeden demokratický senátor byl s to držet celou stranu jako rukojmí,“ upozornil Jungwirth.

Na stejný detail upozorňuje například i web CNN. Aby demokraté mohli bez republikánského narušení prosadit své iniciativy, mohou si ve Sněmovně dovolit jen několik zběhnutí - a v Senátu žádné. V takových podmínkách je tak o to pozoruhodnější, čeho hlavní demokratičtí představitelé na legislativním poli dosáhli.

Mezi další světlé a čerstvé momenty Bidenova vládnutí by se dal zařadit i balík programů na podporu výroby čipů v zemi, schválení smlouvy o přijetí Finska a Švédska do NATO nebo rozšíření zdravotní péče a výhod pro invalidy na miliony válečných veteránů.

Do karet pak prezidentovi hrají také klesající ceny benzinu.

„Nejkladněji Bidena hodnotím v americké podpoře Ukrajiny proti ruské invazi. Jen těžko si dovedu představit, že by americká zbrojní, ekonomická a diplomatická podpora Ukrajiny byla tak rychlá a rozsáhlá (pokud vůbec nějaká), kdyby prezidentem USA byl stále Donald Trump,“ přidává další bod na Bidenův „seznam úspěchů“ analytik Jungwirth.

Momentálně je těžké říct, zda je Bidenova možná až bolestně pomalu stoupající popularita udržitelná. Pokud však bude klesat inflace nebo se ukáže, že Trump skrýval něco neobhajitelného uvnitř svého resortu Mar-a-Lago, vzhůru by se mohla posouvat i nadále.

Jak ovšem upozorňuje web Intelligencer, aby se Joe Biden dostal do vod popularity, kde se spokojeně cachtal před více než rokem, má před sebou ještě dlouhou cestu. Jeho prezidentství má sice o něco více života a možností než dříve, stále však má poměrně slabé rétorické schopnosti a nedokáže působivě podat příběh o tom, kam chce vlastně zemi vést.

„Jakkoliv některé schválené návrhy budou mít velmi rychlý účinek – například zastropování cen léků, investice do zelených technologií a udržitelné energetiky budou mít efekt spíše v řádu let. Je tedy otázkou, jak Bidenovi pomůžou nyní,“ soudí analytik Jungwirth.

Nejde však pouze o postavu Bidena. Svou roli a cíle má i Demokratická strana jako taková. Demokraty totiž na podzim čekají kongresové volby, ve kterých by mohli ztratit obě většiny, které momentálně drží v Senátu a Sněmovně reprezentantů, a jejich pozice by tak mohla citelně oslabit.

Přední stratégové Bílého domu již uvedli, že prezident Biden, viceprezidentka Kamala Harrisová a členové kabinetu stráví příštích několik měsíců cestováním po zemi, aby o konkrétních a rozsáhlých legislativních vítězstvích strany hovořili s voliči.

Některé skeptické hlasy si však nejsou jisté, zda bude prezident během tak krátké doby schopen své úspěchy prodat.

„Myslím, že pokud něco demokratům opravdu ‚pomohlo‘ zvýšit jejich volební šance na podzim, bylo to rozhodnutí Nejvyšší soudu v otázce federálního práva na potrat. Pro možnost potratu v nějaké formě se vyslovuje stabilní a poměrně výrazná většina americké společnosti, takže tato otázka přes noc získala pro demokraty nesmírně výrazný mobilizační potenciál,“ uvedl dále Jungwirth.

Ten také připomíná, že je poměrně vzácné, aby strana, které vyhrála poslední prezidentské volby, neprohrála následující volby do Kongresu. „Nicméně třeba statistik Nate Silver naznačuje, že tyto podzimní volby by takovou výjimkou mohly být, a to právě kvůli energizaci demokratických voličů a rozčarování středopravicových suburbánních žen nad rozsudkem k Roeová versus Wade.“

Jak moc nedávné úspěchy ovlivní Bidena i celou Demokratickou stranu, se uvidí až s postupem času. Čím dál častěji se však objevují diskuze, které se zaobírají potenciálním druhým funkčním obdobím amerického prezidenta, který do Bílého domu vstoupil už s desetiletími zkušeností.

Legislativní a další politické úspěchy totiž nemusejí řešit jiné překážky, které se s Bidenem pojí. Ve svých 79 letech je nejstarším prezidentem v americké historii a průzkumy ukazují, že si mnozí myslí, že by se v důsledku toho o znovuzvolení ucházet neměl.

Například v nedávném průzkumu New York Times / Siena College uvedly dvě třetiny demokratů, že v roce 2024 chtějí jiného kandidáta. Věk jako hlavní důvod zmínilo 33 % z nich.

„Nejsem si jist a odpověď hodně záleží na tom, kdo by byl jeho republikánským protikandidátem a zda by se voleb účastnil výrazný nezávislý kandidát – například Liz Cheneyová, která by mohla získat číst republikánských hlasů,“ odpověděl Jungwirth na otázku, zda má Biden možnost v roce 2024 u voleb uspět.

„Biden také sám sebe v minulé kampani prezentoval jako jakýsi přechodný ‚most‘, který po dosloužení jednoho mandátu přenechá místo nové a mladší generaci, takže Bidenova kandidatura by šla přímo proti tomu,“ uzavřel odborník s připomenutím, že v této souvislosti se hodně spekulovalo o jeho viceprezidentce Harrisové.