Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Výdaje, které dává Rusko pod vedením prezidenta Vladimira Putina na zbraně a munici, Moskvě pomohly udržet si převahu na ukrajinském bojišti. Stále více se však odrážejí v podobě prudce rostoucích cen zboží denní potřeby, napsal britský list Financial Times (FT).
Bezpečnostní záběry v Jekatěrinburgu, metropoli ruského obranného průmyslu, nedávno zachytily dva maskované muže, jak se vloupali do obchodu s mléčnými výrobky. Zatímco jeden z nich vyloupil pokladnu, druhý utekl s 20 kilogramy másla.
„Průměrná továrna na výrobu másla by s radostí uspokojila poptávku a třeba rozjela provoz na tři směny. Ale oni nemají dostatek lidí, které by mohli zaměstnat. Nemůžete bojovat s inflací a zároveň vést válku,“ říká Alexandra Prokopenková z nevládní organizace Carnegie Russia Eurasia Center v Berlíně.
Ruská centrální banka odhaduje, že inflace by letos mohla dosáhnout až 8,5 procenta, což je dvojnásobek jejího cíle. Spotřební zboží zdražuje ještě rychleji: ceny másla se meziročně zvýšily o 26 procent, což přimělo některé obchody prodávat ho v plastových krabičkách s magnetickými zámky.
Putin vyzval úředníky, aby stabilizovali ekonomiku, a centrální banka v říjnu zvýšila klíčovou úrokovou sazbu na rekordních 21 procent. Prezident však nedal najevo, že by chtěl snížit výdaje na obranu, které jsou v rozpočtu na příští rok stanoveny na rekordních 13,5 bilionu rublů (3,3 bilionu Kč). „Jde o klasický případ, kdy je ekonomika hnaná nad rámec svých možností,“ uvedla Elina Ribaková z Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomiku.
Vysoké výdaje na obranu vedly k náboru zaměstnanců ve zbrojním odvětví, kde mnoho továren pracuje na tři směny. To způsobilo, že nezaměstnanost klesla na rekordně nízkou úroveň 2,4 procenta a soukromí zaměstnavatelé byli nuceni zvyšovat mzdy, aby mohli konkurovat, což téměř znemožnilo zvýšit produkci zboží a služeb, aniž by prudce vzrostly ceny.
Guvernérka centrální banky Elvira Nabiullinová koncem října v parlamentu řekla, že trvale vysoká inflace je signálem, že poptávka výrazně převyšuje výrobní kapacity. „V některých odvětvích už téměř nezbývá žádné nevyužité zařízení, dokonce ani zastaralé stroje,“ řekla.
Rozmach obrany přišel v době poklesu příjmů z vývozu komodit, potíží s konverzí rublu a tlaku Spojených států, které omezují platební styk, což zvyšuje náklady na zboží každodenní potřeby. To způsobilo, že Rusko je stále více závislé na dovozu v době, kdy v podstatě nemá možnost náklady na dovoz omezit.
„Před rokem jsem dceři koupila stejnou sadu zimního termoprádla, jen o jednu velikost menší. Mezitím se cena zdvojnásobila,“ říká Marija, která je z Moskvy a má tříleté dítě. „Nechápu, proč někteří lidé říkají, že se nic nezměnilo. Kolik reality mohou popřít?“ dodala.
Výdaje na obranu znamenají, že různí lidé pociťují dopady inflace různě, podle toho, jak jsou nebo nejsou propojení s obranným sektorem. Za posledních sedm let stouply podle ruského statistického úřadu mzdy v IT, těžkém průmyslu a stavebnictví o 170 procent. Ve školství a komunálních službách se ale zvýšily jen o deset až 20 procent.
„Inflace je přímý odečet z příjmů občanů. Mzdy a příjmy se nezvyšují všem stejně a existují značné rozdíly,“ řekla guvernérka Nabiullinová ve Státní dumě.
Vyšší růst úrokových sazeb vyvolává stále hlasitější nesouhlas mocných průmyslových magnátů, jako je šéf státního zbrojního konglomerátu Rostěch Sergej Čemezov. Ten v říjnu prohlásil, že vysoké náklady na kapitál jsou faktorem, který omezuje schopnost jeho společnosti prodávat zbraně do zahraničí.
Prezident Putin na tyto obavy reagoval ve svém ekonomickém projevu koncem října, když vyzval úředníky, aby udrželi „konstruktivní růst“ podnikových úvěrů. Nabiullinová však z prudce rostoucí inflace v Rusku obvinila spíše nedostatek pracovních sil způsobený výdaji než náklady na půjčky nebo kapacitní problémy.
„Co se stane, když všichni najednou nakoupí soustruhy na levný úvěr? Nebude dost rukou, které by vyrobily další obráběcí stroje,“ řekla.
