Článek
Soud v Kosovu v pondělí vydal zatykač na srbského politika a podnikatele Milana Radoičiče kvůli válečným zločinům z konce 90. let minulého století, píše agentura AFP. Společně s ním je za zločiny proti civilistům albánského původu stíháno jeho 19 spolupracovníků. Válka v letech 1998 až 1999, při níž proti sobě stály srbské síly a povstalci z řad kosovských Albánců usilující o nezávislost na Bělehradu, si vyžádala více než 10 000 obětí, většinou z řad etnických Albánců.
Radoičič a jeho 19 údajných kompliců tvořili ozbrojenou skupinu, která v květnu 1999 ve městě Gjakova (srbsky Djakovica) podle zatykače „vyvedla násilím všechny lidi z jejich domovů a 106 civilistů albánské národnosti zastřelila“. Těla zabitých se pak objevila v masových hrobech v Srbsku.
Srbského politika však kosovské úřady stíhají už od září 2023 kvůli incidentu, při němž skupina desítek ozbrojených Srbů zabila policistu albánského původu u kláštera Banjska na severu Kosova. Radoičić se přiznal, že byl organizátorem akce, a uprchl do Srbska, kde žije dodnes.
Bělehrad ztratil kontrolu nad Kosovem v roce 1999, když nálety Severoatlantické aliance ukončily ozbrojený konflikt v regionu a přinutily ke stažení srbské ozbrojené síly. V roce 2008 vyhlásilo Kosovo nezávislost na Srbsku, které ho ale dál považuje za součást svého území. Kosovo jako suverénní stát uznává asi polovina států OSN včetně Česka.
Etničtí Srbové, jejichž počet se v Kosovu odhaduje na několik desítek tisíc, tvoří většinu ve čtyřech okresech na severu země. Vláda v Prištině se tam řadou opatření snaží prosadit kosovské zákony a omezit vliv Bělehradu, což opakovaně vedlo k násilným střetům.
