Článek
Korálové útesy jsou jedny z nejživějších mořských ekosystémů na Zemi. Závisí na nich život čtvrtiny až třetiny všech podmořských živočišných druhů. Globální oteplování způsobené lidskou činností ovšem jejich fungování narušuje. Zvyšování teploty vody vede k tomu, že se koráli čím dál častěji potýkají se zátěžovými situacemi, které ohrožují jejich existenci.
Mezi ně patří i takzvané bělení korálů, před kterým vědci dlouhodobě varují. Že se jedná o rozsáhlý problém, dokazují zjištění zprávy australské vládní agentury, která se zaměřila na australský Velký bariérový útes. Poukázal na ni deník The Guardian.
Z výzkumu zveřejněného v úterý vyplývá, že až 91 % sledovaných útesů Velkého bariérového útesu prošlo v roce 2022 vlivem vysokých teplot procesem bělení. Tato zjištění potvrzují dřívější zprávy o tom, že útes právě prožil šesté masové bělení korálů v zaznamenané historii. Ke čtyřem z nich došlo za posledních šest let.
„Výzkum potvrzuje, že došlo k masovému bělení, bělení korálů bylo sledováno na vícero útesech ve všech regionech,“ stojí v komentáři, který doprovodil zprávu vědců ze Správy podmořského parku Velkého bariérového útesu. „Jedná se o čtvrtý proces masového bělení od roku 2016 a šestý, který Velký bariérový útes zažil od roku 1998“.
Vědci australské vládní agentury zkoumali 719 útesů, které tvoří 2300 kilometrů dlouhý systém útesů, v období australské letní sezóny na přelomu let 2021 a 2022. U 654 z nich zjistili projevy bělení. Nejsilněji byly přitom zasaženi koráli v oblastech, které hojně navštěvují turisti.
Server CNN poukazuje na to, že k bělení dochází, když teplota vody dosahuje o poznání vyšších hodnot než obvykle. Vědce proto překvapilo, když odhalili, že k bělení došlo v období výskytu jevu La Niña, který je chladnějším protějškem jevu El Niño a obvykle vede ke zmírnění oteplování oceánů.
David Wachenfeld, který stojí v čele Správy podmořského parku Velkého bariérové útesu, řekl, že něco takového se stalo vůbec poprvé. „Jak už bylo řečeno, klima se mění a planeta i útes jsou asi o 1,5 stupně Celsia teplejší než před 150 lety,“ uvedl Wachenfeld pro The Guardian. „Neočekávané události se teď dají očekávat. Už mě nic nemůže překvapit,“ dodal.
Teplota vody v okolí Velkého bariérového útesu se začala zvyšovat v prosinci roku 2021 a rychle překročila „historická maxima“ pro letní měsíce. Do dubna roku 2022 oblast zasáhly tři vlny veder, který zvýšili „termální zátěž“ v centrální a severní části útesu.
Tato zátěž vedla k tomu, že koráli začali přicházet o zdroj potravy, až nakonec odumřeli a jejich kostra zbělala. „I těm nejodolnějším korálům trvá téměř deset let, než se zotaví,“ upozorňuje Jodie Rummerová z James Cook University.
Nejpalčivějším problémem proto je, že procesy bělení se dnes opakují čím dál rychleji a koráli nemají čas na potřebnou obnovu. „Opravdu přicházíme o příležitost na obnovu. Dochází k opakovanému bělení, opakovaným vlnám veder. A koráli se prostě nestačí přizpůsobit novým podmínkám,“ vysvětluje pro CNN Rummerová.
Vědci proto po vládnoucích elitách vyžadují okamžitou akci, která by vedla ke zmírnění klimatické krize. Podle Lissy Schindlerové z Australské společnosti pro ochranu moří je zmiňovaná zpráva dalším důkazem toho, že snížení emisí z fosilních paliv by mělo být pro australskou vládu prioritou.
„Tento problém nelze vyřešit velkými nablýskanými zprávami o finančních darech. Vědecké poznatky hovoří jasně: abychom zachránili světové útesy před úplným zničením, musíme během 20. letech 21. století výrazně snížit emise,“ shrnuje Simon Bradshaw, který působí v australské Radě pro klima.
Aktualizace: Opravili jsme údaj o délce Velkého bariérového útesu, který dosahuje 2300 kilometrů, nikoli 2,3 kilometrů. Za chybu se omlouváme.
