„Neklidný“ chlapec i babička. Únik odhalil tváře obětí čínské převýchovy

Zatímco komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová tráví čas na inspekci v autonomní oblasti Sin-ťiang a „gratuluje Číně k jejím důležitým úspěchům v ochraně lidských práv“, anonymní hackeři do světa vypustili rozsáhlé dokumenty o poměrech v detenčních, internačních či, jak praví Čína, reedukačních centrech, které měla OSN prozkoumat.

Tisíce dříve anonymních zadržených tak získaly tváře, jména i příběhy. Díky podrobným popisům interních pravidel je tak zase o něco jasnější, čím si příslušníci etnických menšin, zavíraní bez řádného soudu, v Sin-ťiangu procházejí.

Roky dopadají na Čínskou lidovou republiku obvinění, že zavírá stovky tisíc až miliony příslušníků etnických menšin do táborů v západní autonomní oblasti Sin-ťiang. Podle Pekingu jsou tato obvinění nepravdivá. Dotyční údajně ochotně a dobrovolně navštěvují speciální „odborné školy“, které bojují proti „třem zlům – terorismu, extremismu a separatismu“.

Dokumenty s pracovním názvem Policejní spisy Sin-ťiang, jak je pojmenovalo konsorcium mezinárodních novinářů, jehož součástí je například britská BBC, zahrnují utajované projevy vysokých úředníků, tisíce fotografií ujgurských zadržených, tabulky s podrobnostmi o jejich internačním stavu a osobní údaje stovek policistů.

Uniklý soubor dat pochází z roku 2018. Hackeři je předali do rukou doktora Adriana Zenze, amerického vědce a aktivisty, který informace na začátku roku sdílel s mezinárodními organizacemi. Na základě uniklých informací sestavila BBC model jednoho z táborů – vzdělávacího a školicího centra pro nové odborné dovednosti v okrese Šu-fu.

Komplex se nachází jižně od největšího města oblasti Kašgar. Podle dokumentů se v něm nachází 3 722 „studentů“, na které dohlíží více než 366 policistů. Hlavní bránu hlídá asi 25 ozbrojených mužů. Personál na strážných věžích je vybaven kulomety a ostřelovacími puškami. Areál je oplocený. Policie s obušky a pouty za opasky hlídá „studenty“ i během výuky.

Anonymní zdroj, který tvrdí, že hacknul, stáhl a dešifroval soubory z policejních počítačových serverů v oblasti Sin-ťiang, výzkumníky obohatil o podrobné policejní pracovní rozpisy, výcvikové příručky a pokyny pro ostrahu.

Důstojníci například dostali příkaz, aby byli připraveni použít zbraně v případě, že se někdo pokusí o útěk. Při spuštění poplachu se mají uzavřít budovy a do tábora nastoupí „úderná skupina“, speciální ozbrojená policie. Pokud se po vypálení varovného výstřelu „student“ nerozmyslí a v útěku pokračuje, rozkaz je jasný: zastřelit jej.

Všechny znovu odchycené uprchlíky pak odvedou „k výslechu“ a ostatním „studentům“ se vedení tábora snaží „stabilizovat myšlenky a emoce“. Jen tak lze zajistit, aby byla škola dále „bezpečná a stabilní“.

Pravidla jsou daná také pro převozy mezi jednotlivými zařízeními. Během transferu mají studenti zavázané oči, svázané ruce a spoutané nohy. Podobně probíhá i převoz nemocných – kromě toho, že jsou spoutaní, je doprovází čtyři zaměstnanci s pouty a okovy. V jiných zemích by se takový stupeň ostrahy vztahoval pouze na vysoce nebezpečné vězně, píše BBC.

Obdobné techniky a praktiky jsou známé už z roku 2018, kdy unikly videozáběry zadržených. Čína tehdy vehementně odmítla, že by měla s tábory cokoli společného.

Video níže představuje již notoricky známou výpověď čínského velvyslance Liou Siao-minga. Podle jeho původních slov „v Sin-ťiangu koncentrační tábory neexistují“. Redakce BBC ho ale nepříjemně vyvedla z míry:

Čína trvá na tom, že v táborech vděční a ochotní Ujguři a další turkické menšiny dostávají lekce, které je odvedou od nebezpečných myšlenek na terorismus a extremismus.

Se školami však tábory mají společnou možná jen přísnou výuku jazyků a učení se zpaměti (v tomto případě propagandistických hesel).

Dokumenty dále odhalují drsnou a nedobrovolnou povahu těchto zařízení navržených tak, aby ze „studentů“ dostaly veškeré aspekty ujgurské identity a nahradily je vynucenou loajalitou vůči komunistické straně.

Přestože uniklé policejní protokoly – které jsou v jednoduchých souborech Microsoft Word – je obtížné nezávisle ověřit, odpovídají mnoha dalším ověřeným zprávám, které jsou o životě v táborech dostupné.

Pro tentokrát jsou však k dispozici také tisíce fotografií konkrétních uvězněných lidí. Nejmladší zadržené v databázi bylo pouhých 14 let.

BBC se snímky podařilo ověřit i díky databázi pohřešovaných, které hlásí jejich příbuzní v zámoří. Britské médium také ověřilo tabulky obsahující fotografie, identifikační čísla a mobilní telefony táborových policistů. Ačkoli je známo, že bezpečnostní pracovníci v Sin-ťiangu mají příkaz neodpovídat na hovory ze zámoří, po vytočení čísel, která mají patřit 150 policistům a vládních úředníků, několik z nich hovor přijalo a potvrdilo svá jména, funkce a příslušné úřady.

V roce 2019 Čína začala tvrdit, že většinu převýchovných táborů zavírá a „studenti“ dokončili vzdělání.

„Zároveň jsme ale viděli, jak staví další a další. Podle mého názoru to povede k tomu, že Čína bude tyto zadržovací programy legitimizovat. Novináři některá místa, která byla označena jako tábory, dříve navštěvovali. Vláda z nich ale udělala věznice nebo zadržovací centra, takže jsou nyní součástí formální struktury Číny,“ uvedla v nedávném rozhovoru pro Seznam Zprávy Alison Killingová, držitelka Pulitzerovy ceny za vypátrání celé sítě koncentračních táborů.

Poté, co se mediální konsorcium obrátilo na čínskou vládu se žádostí o vyjádření k hacknutým datům a s podrobnými otázkami, obdrželo písemnou odpověď od čínského velvyslanectví ve Washingtonu D.C. „Tváří v tvář vážné a složité protiteroristické situaci přijal Sin-ťiang řadu rozhodných, silných a účinných deradikalizačních opatření,“ stojí v prohlášení.

„V důsledku toho Sin-ťiang několik let po sobě nezaznamenal žádný teroristický útok,“ pokračovalo velvyslanectví s tvrzením, že „o otázce Sin-ťiangu se v posledních letech rozšířilo velké množství nepravdivých informací“. „Místní lidé žijí bezpečný, šťastný a naplňující život,“ dodalo.

Krátce po publikaci uniklých dokumentů v zahraničních médiích zveřejnila čínská státní agentura Sin-chua video v hlavní roli s 53letým ujgurským farmářem Mijitem Sattarem. Kromě slov o spokojenosti s úspěšnou sklizní, kterou zajistila moderní mechanizace procesu, sdělil, že jsou „drby o detenčních táborech naprosto směšné“. „Zaměstnával jsem sedm nebo osm pracovníků různých etnických skupin. Všichni spolu vycházeli. Žádné ‚tábory nucených prací‘ tady nejsou. Jsem farmář, který lidem za práci denně platí. Žádné ‚nucené práce‘ v Sin-ťiangu nejsou,“ uzavřel.

Avšak podezření z nucených prací jsou natolik rozsáhlá, že byla jedním z důvodů pro vyslání vysoké komisařky OSN pro lidská práva Michelle Bacheletové na cestu do Sin-ťiangu. Přínos její návštěvy byl přitom zpochybňován už před samotným uskutečněním.

Například britský Ujgurský tribunál po nezávislém vyšetřování v minulém roce došel k závěru, že je na etnickém obyvatelstvu v Sin-ťiangu skutečně páchaná genocida. „Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva nám oznámil, že uspíší závěry týkající se Ujgurů. Jenže OSN je silně dotovaná Čínou,“ uvedl pro Seznam Zprávy významný advokát sir Geoffrey Nice.

Diplomatické zdroje, které se zúčastnily videohovoru s Bacheletovou, pro agenturu Bloomberg uvedly, že cílem cesty do Číny je „podpora, ochrana a respektování lidských práv“ spíše než vedení vyšetřování. Bacheletová podle nich řekla, že vysoká očekávání od její cesty by mohla vést ke „zklamání“.

Téhož dne mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wen-pin řekl, že návštěva Bacheletové proběhne pouze v „úzkém kruhu“, což znamená, že se zúčastní pouze setkání s malou skupinou organizovanou Pekingem. Kromě toho čínský ministr zahraničí Wang I řekl, že doufá, že její cesta pomůže „objasnit dezinformace“.

Před uskutečněním cesty se navíc objevovaly zprávy o údajném zastrašování a vyhrožování Ujgurů žijících v zámoří. Ujgurské rodiny totiž dříve komisařku na Twitteru vyzvaly, aby prověřila situaci jejich vězněných rodinných příslušníků.

„Volala mi matka a požádala mě, abych myslela na ni a mého bratra v Sin-ťiangu. Poprosila mě, abych přestala takto mluvit na sociálních sítích,“ řekla pro Deutsche Welle Ujgurka Kalbinur Gheni žijící ve Spojených státech. „Téhož dne mi policista z mého rodného města v Sin-ťiangu nechal na WeChatu hlasové zprávy, ve kterých mi řekl, že navštívil moji mámu.“

Její zkušenost není ojedinělým incidentem. Zpráva zveřejněná Ujgurským projektem lidských práv v listopadu 2021 dokumentuje, že čínská vláda často používá hrozby vůči příbuzným v Sin-ťiangu k umlčení ujgurských aktivistů v zahraničí.

Nucené práce, vyhrožování a potlačování ujgurské identity nejsou to jediné, čím si menšiny v Sin-ťiangu dle očitých svědectví prochází.

Podle dostupných vládních statistik, státních dokumentů, rozhovorů s bývalými zadrženými, rodinnými příslušníky a bývalými zaměstnanci táborů, v autonomní oblasti probíhá drsná a systematická snaha snížit porodnost Ujgurek. Kampaň za poslední roky v západním regionu Sin-ťiang dosáhla podle odborníků rozměrů „demografické genocidy“.

Ženy, které prošly detenčními centry, také minulý rok pro BBC otevřeně promluvily o mučení, které zažívaly ze strany čínských dozorců.

„Přicházeli vždycky kolem půlnoci, několik mužů, vždy v rouškách. Na sobě měli obleky, ne policejní uniformy. Přišli do cely, aby si vybrali ženy, které zrovna chtějí, většinou mladé, a odvedli je chodbou do temné místnosti bez kamer. Sexuální znásilnění nestačilo. Používali elektrické mučicí nástroje. Mnoho žen přišlo o rozum,“ popisovala bývalá vězenkyně Tursunay Ziawudun.