„Konflikt není v ničím zájmu.“ Biden mluvil se Si Ťin-pchingem

Americký prezident Joe Biden a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching spolu poprvé od listopadu minulého roku mluvili prostřednictvím videohovoru. Témat měly hlavy států k řešení mnoho, vzhledem k aktuálnímu vývoji na východě Evropy však svět čeká zejména na výsledky debaty o válce na Ukrajině.

První střípky přinesla čínská státní média, podle kterých čínský lídr Bidenovi řekl, že konflikt, jako je ten na Ukrajině, není v ničím zájmu. „Vztahy mezi státy nemohou přejít do fáze vojenské konfrontace. Konflikt a konfrontace nejsou v zájmu nikoho. Mír a bezpečnost jsou nejcennějšími poklady mezinárodního společenství,“ citovala čínská státní televize CCTV Si Ťin-pchinga.

Čínský lídr měl dále uvést, že jeho země a USA mají odpovědnost za zajištění světového míru. „Ukrajinská krize“ je podle prezidenta něco, co Čína vidět nechce.

O několik hodin později přišel s vlastním vyjádřením i Bílý dům. Prezident Biden podle oficiálního prohlášení nastínil Si Ťin-pchingovi jak názor Spojených států na probíhající krizi, tak i názory jeho spojenců a partnerů. V rozhovoru navíc přiblížil důsledky, se kterými se Čína bude muset potýkat, pokud se Rusku rozhodne v jeho agresi pomoci.

O tom, jaké přesně tyto důsledky budou, se však Bílý dům nezmiňuje. Biden měl nicméně před svým čínským protějškem zdůraznit svou podporu diplomatickému řešení situace a obě strany se shodly na tom, že zachovají otevřené své komunikační linky.

Ačkoliv Západ i řada dalších zemí napříč světem ruskou agresi odsoudily, Čína tak dosud neučinila. Američané se navíc obávají, že chce Rusku poskytnout ekonomickou a možná i vojenskou pomoc. Podle dřívějších slov amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena měl Joe Biden dát Si Ťin-pchingovi najevo, že se pomoc Rusku neobejde bez následků.

Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin symbolicky uzavřeli partnerství krátce před začátkem ruské invaze na Ukrajinu – na začátku února při zimních olympijských hrách v Pekingu. Ve společném prohlášení tehdy lídři uvedli, že „přátelství mezi těmito dvěma státy nezná hranic“. Své politické systémy v něm pak definovali jako „skutečné demokracie“.

Od té doby se staví Čína v otázce ruské invaze na stranu Kremlu, byť v mnoha případech spíše opatrně. Podle kremelských not například její úřady odmítají o konfliktu referovat jako o „válce“ a z napětí v Evropě viní Spojené státy a Severoatlantickou alianci. Zároveň ale Peking vyjádřil podporu suverenitě Ukrajiny.

Hovor mezi hlavami států začal ve 14:03 našeho času a skončil o hodinu a padesát minut později.