Článek
Podle arménského premiéra Nikola Pašinjana při vzájemných střetech v noci z pondělí na úterý zemřelo 49 arménských vojáků, uvádí agentura AFP. Oběti hlásí i Ázerbájdžán. Podle tamního ministra obrany bylo zabito 50 armádních příslušníků, z toho 42 z ozbrojených sil a osm pracovníků pohraniční služby.
O intenzivním ostřelování arménského území ze strany Ázerbájdžánu informovalo v noci z pondělí na úterý arménské ministerstvo obrany s tím, že protivník využil také drony, uvedla ruská a arménská média. Ázerbájdžánská strana uvedla, že reagovala na „rozsáhlou diverzní akci“ arménské strany, která si vyžádala oběti na životech.
V úterý od 7:00 SELČ se obě země dohodly na klidu zbraní, informovala s odvoláním na své zdroje místní média. „Obě strany se dohodly na klidu zbraní od 9:00 místního času (7:00 SELČ). Arménská strana dohodu vzápětí porušila, ale od 9:15 (7:15 SELČ) byla obnovena,“ napsala ázerbájdžánská agentura Trend.
Situace na kontaktní linii byla nicméně od 9:00 relativně stabilní, napsal arménský server Armenpress. Jerevan ale později uvedl, že Ázerbájdžán na několika místech v útocích pokračoval i odpoledne.
Arménské ministerstvo tehdy podle agentury TASS sdělilo, že intenzita bojů na hranici se snížila, ale že Ázerbájdžán dál ostřeluje příhraniční obce a civilní infrastrukturu. Ostřelování podle dřívějšího oznámení úřadu čelily města Goris, Džermuk a Sotk.
Konflikt mezi Ázerbájdžánem a Arménií není ničím novým
Ázerbájdžán a Arménie na podzim 2020 svedly několikatýdenní válku o Náhorní Karabach. Arménie na bojišti utrpěla porážku a územní ztráty, ale i díky zprostředkování Ruska si ponechala kontrolu nad většinou horské enklávy, ovládnuté na přelomu 80. a 90. let arménskými separatisty.
Hledání možného řešení
Arménský premiér Pašinjan podle agentury DPA v úterý uvedl, že o situaci telefonicky hovořil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a předsedou Evropské rady Charlesem Michelem.
Kreml podle agentury TASS uvedl, prezident Vladimir Putin dělá vše, co je v jeho silách, aby se situace zklidnila.
Šéf diplomacie EU Josep Borrell hovořil v úterý o „nebezpečné eskalaci, která musí skončit“, nepřipsal však odpovědnost jedné či druhé straně. „Vyzýváme k okamžitému zastavení útoků a návratu k vyjednávacímu stolu. EU je v kontaktu s oběma stranami, aby přispěla k deeskalaci,“ napsal. K uklidnění situace vyzvala také Severoatlantická aliance.
O urovnání nového konfliktu v úterý na žádost Jerevanu začala jednat Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB). Virtuálního jednání se účastní i ruský prezident Vladimir Putin. Arménie kromě toho iniciovala zasedání Stálé rady Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Francie oznámila, že boje na Kavkaze nadnese v Radě bezpečnosti OSN.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken v úterý ale vyjádřil obavy, že se Rusko možná snaží konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem naopak podpořit. „Obavy vyvolává, zda se Rusko nějakým způsobem nesnaží konflikt rozdmýchat, aby odvedlo pozornost od Ukrajiny,“ uvedl podle Reuters Blinken.
Útok přišel po půlnoci, tvrdí Arméni
Ázerbájdžánská armáda podle arménského webu Armenpress začala ostřelovat arménskou stranu krátce po pondělní půlnoci místního času (22:05 SELČ) a ostřelování zasáhlo i civilní infrastrukturu.
Jeden z obyvatel Gorisu portálu news.am sdělil, že zhruba od půl dvanácté večer místního času (21:30 SELČ) bylo ve městě slyšet dělostřelectvo. U Kornidzoru si pak místní všimli dronů, uvádí stejný zdroj.
Ve 4:00 (2:00 SELČ) pak byla situace na arménsko-ázerbájdžánské hranici extrémně napjatá a palba nepolevovala, uvedl mluvčí arménského ministerstva obrany v nočním prohlášení. „Ázerbájdžánské ozbrojené síly pokračují v používání těžké techniky, bezpilotních letounů a minometů; cílí na pozice arménských ozbrojených sil a osady,“ citovali mluvčího news.am. Útoku čelily oblasti okolo měst Vardenis a Kapan.
Ázerbájdžánská agentura APA uvedla, že podle tamního ministerstva obrany arménské ozbrojené síly použily nejrůznější zbraně, včetně minometů, k útoku na pozice, úkryty a základny ázerbájdžánské armády, což prý vedlo ke ztrátám na životech a poškození vojenské infrastruktury.
Útoky se v pondělí podle informací na sociálních sítích odehrály také mimo oblast Náhorního Karabachu, který je již desítky let předmětem sporu obou zemí. Rozsáhlejší konflikt na podzim roku 2020 skončil po šesti týdnech porážkou Arménie, jež si ale i díky ruskému zprostředkování udržela kontrolu nad většinou Náhorního Karabachu.
Moskva má v oblasti mírové jednotky, konflikty ale nejsou výjimečné. Před měsícem Rusko obě strany opět vyzvalo ke zdrženlivosti poté, co Ázerbájdžán oznámil dobytí několika arménských pozic.
