Článek
Brazilská „neutralita“ v souvislosti s válkou na Ukrajině vyvolává stále větší pochybnosti. Prezident Luiz Inácio Lula da Silva od lednového nástupu do funkce činí kroky a vrší prohlášení, jimiž jasně ukazuje západním partnerům, že spíše než o možnou neutralitu usiluje o navázání příznivých vztahů s Moskvou.
Stačí se podívat do diáře brazilského lídra. Na začátku týdne přivítal v metropoli Brasilia ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova; ten právě absolvuje turné po zemích Latinské Ameriky. O pár dní dříve se Lula vypravil do Číny, kde se setkal s prezidentem Si Ťin-pchingem. Na pozadí válečného dění s oběma vysokými představiteli zemí řešil především posilování ekonomické spolupráce.
Lula považuje za partnery Brazílie i Spojené státy a další země Západu. Které hned na začátku jednoznačně odsoudily ruskou invazi. Oproti tomu Peking stejný krok neudělal a s Moskvou se dál sbližuje.
Strategie brazilského prezidenta je následující: Tvrdí, že nejdůležitější je uzavřít mír a vyjednávat za každou cenu. Své teze však doprovází prohlášeními, která jsou téměř identická s ruskou oficiální propagandou.
Motivů může mít Lula hned několik. Brazílie se pěstováním vztahů s Ruskem a především s Čínou snaží pozvednout vlastní ekonomiku. Získat zpět výsadní postavení na poli světové politiky. Chce se zařadit mezi země globálního Jihu, které mají představovat alternativu k aktuálnímu světovému řádu.
Ruský vliv v Latinské Americe
Rusko bylo historicky přítomno v latinskoamerickém regionu vždy, a to zejména zásluhou vztahů se zeměmi, jako je Kuba, Venezuela či Nikaragua, nyní ale Rusko nemá příliš na výběr a obchodovat musí i se zeměmi, s nimiž historické vazby nemá.
Brazilsko-ruské přátelství
Ruský ministr Sergej Lavrov přijel do brazilské metropole Brasilia v pondělí. Před setkáním s prezidentem Lulou se potkal i se šéfem diplomacie Maurem Vieirou. Společně probírali politickou, ekonomickou, obchodní nebo kulturní spolupráci, uvedla ruská státní agentura TASS.
Brazilský deník Folha de Sao Paulo informoval, že oba lídři spolu řešili například další dodávky ruských hnojiv do Brazílie či export brazilského masa do Ruska.
A téma války na Ukrajině? Lavrov před novináři ocenil „jasné pochopení geneze situace“ (na Ukrajině) a vyzdvihl přístup Brazílie. Zejména to, jak se snaží „přispět k nalezení způsobu urovnání situace“, citovala jeho slova katarská Al-Džazíra.
„Řešili jsme různé otázky relevantní pro mezinárodní i regionální agendu, které zdůrazňují, že pohled Brazílie a Ruska vzhledem k určitým otázkám, co se dějí ve světě, jsou podobné… Obě země sdílí přání přispět ke světovému pořádku, který je demokratičtější, má více center a stojí na základním principu suverenity a rovnosti států,“ řekl dále Lavrov – představitel země, která jednostranně napadla suverénní Ukrajinu.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov a jeho brazilský protějšek Mauro Vieira při pondělním setkání v Brasilii.
Vieira se při setkání výslovně vyhýbal použití termínu „válka“, který nahradil pojmem „konflikt“. Kriticky se také vyjádřil k sankcím, které západní země uvalily na Rusko, což podle něj dopadá především na rozvojové země.
Ani jeden z nich neřekl, jak konkrétně se dosažení míru dobrat.
Lavrov následně při setkání na škole pro budoucí diplomaty obvinil Evropu ze šíření propagandy a její „metody a taktiky“ označil za nacistické, dodává Folha.
Propagandistický newspeak
Ruská propaganda po celý rok kreativně reagovala na vývoj na frontě. Pro ruské diváky vymyslela pozoruhodný newspeak, jímž přikrývá, že věci nejdou podle plánů. A nakonec nasměrovala Rusy proti hlavnímu nepříteli. A tím je Západ.
Neutrální klub
Závěry ze schůzky Luly a Lavrova zveřejněny nebyly. Obecně je však postoj brazilského prezidenta zdánlivě jednoznačný – docílit toho, aby obě strany usedly k jednomu stolu a dojednaly mír. Zároveň Lula zdůrazňuje, že se Brazílie na žádnou „stranu“ nepostaví. A ti, kteří budou zprostředkovávat mírová jednání, by se měli chovat stejně.
„Přestože při hlasování na Valném shromáždění OSN v březnu 2022 Brazílie hlasovala pro odsouzení ruské agrese na Ukrajině (tehdy byl prezidentem Brazílie krajně pravicový Jair Bolsonaro, pozn. red.), Brazílie aplikuje politiku žádné intervence do tohoto konfliktu. Pro Lulovu zahraniční politiku vždy byla a znovu je typická multilateralita ve snaze vyvažovat zájmy a vztahy se všemi důležitými mocnostmi světa,“ uvedla pro Seznam Zprávy iberoamerikanistka Pavlína Springerová z Univerzity Hradec Králové.
Proto například Lula na lednovém jednání s německým kancléřem Olafem Scholzem řekl, že chybějící munici pro německé tanky Leopard Kyjevu nepošle, byť o to Německo požádalo.
„Brazílie nemá zájem předat munici, která by byla použita v konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem. Brazílie je zemí míru, Brazílie se nechce nijak účastnit (konfliktu), ani nepřímo,“ citovala tehdy jeho slova ČTK.
Mohlo by vás zajímat
Latinskoamerické státy spolu se Španělskem a Portugalskem se na konci března na iberoamerickém summitu v Dominikánské republice zavázaly ke společné ochraně přírody. Konkrétně se chtějí zaměřit na výzvy, jako jsou změna klimatu a ztráta biologické rozmanitosti.
Lula místo toho měsíce prosazuje vznik „mírového klubu“. Myšlenku už přiblížil ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému a má v plánu o ní mluvit s dalšími lídry, včetně amerického prezidenta Joea Bidena.
„Mírový klub“ by se měl skládat z nestranných zemí (Čína, Indie), které by měly dokázat Moskvu a Kyjev přimět ke společnému jednání.
Problém je, že prohlášení Luly „nestranně“ nepůsobí – především v uších západních partnerů. Brazilský lídr například před pár dny prohlásil, že za válku na Ukrajině je stejnou vahou jako Rusko zodpovědná i Ukrajina. A znovu zkritizoval postoj Evropské unie a Spojených států.
„Podle Luly by jak USA, tak EU měly začít hovořit o míru, aby bylo možné přesvědčit Putina a Zelenského, že mír je v zájmu všech a že válka je zatím zajímavá jen pro ně dva,“ vysvětluje expertka Springerová.
Mír díky Číně
Prosazovat „mír“ se Lula pokusil minulý týden v Číně. „Hlavním cílem oficiální návštěvy Číny bylo především posílení obchodních vazeb s vizí získání čínských investic, které napomohou brazilské ekonomice vrátit se na správnou cestu růstu,“ podotýká iberoamerikanistka. „Vedle toho se také Lula snažil o získání čínské podpory pro mírová jednání, která by pomohla ukončit konflikt na Ukrajině.“
Právě po setkání se Si Ťin-pchingem se Lula vyjádřil kriticky na adresu Spojených států a řekl, že by měly „přestat podporovat válku a začít mluvit o míru“.
Během jednání se však oba politici vyhýbali užití slova „válka“, připomíná americký deník The New York Times.
Bílý dům se tentokrát ohradil. Mluvčí John Kirby obvinil Lulu z „papouškování ruské a čínské propagandy“ a jeho poznámky označil za „jednoduše zavádějící“. Odmítl také postoj, že USA a Evropa nemají zájem na míru nebo že nesou společnou odpovědnost za válku.
Komentář
V zájmu širšího společenského porozumění přinášíme překlad nejpoužívanějších frází, které se objevují v debatách o ruské agresi proti Ukrajině.
Brazilský ministr zahraničí Vieira reagoval výrokem, že neví, „jak nebo proč dospěl (Bílý dům) k těmto závěrům, ale rozhodně s nimi nesouhlasí“.
Mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Oleg Nikolenko uvedl, že Lulův přístup „staví oběť a agresora na stejnou misku vah a obviňuje země, které pomáhají Ukrajině bránit se proti smrtící agresi, z podněcování války, což neodpovídá skutečnému stavu věcí“.
Kyjev také brazilského lídra vyzval, ať se osobně přijede o situaci na Ukrajině přesvědčit.
Alternativní svět
Lula dlouhodobě apeluje na nutnost existence protiváhy k dominantnímu Západu. I tato skutečnost, kromě především ekonomické motivace, může být důvodem, proč se Brazílie sbližuje nejen s Ruskem, ale i s Čínou.
Jak moc vážně své úsilí myslí, dokládá expertka Pavlína Springerová na čerstvém ujednání s Pekingem. „Brazílie uzavřela dohodu s Čínou, že se zbaví amerického dolaru při vzájemných obchodních platbách. Tato dohoda umožní Číně a Brazílii provádět obchodní a finanční transakce přímo a směňovat jüany za realy bez potřeby nejprve převádět své měny na americký dolar. Tento krok je třeba chápat jako součást dlouhodobé snahy Pekingu zmenšovat vliv dolaru a ustanovit jüan jako dominantní mezinárodní měnu,“ vysvětluje.
Brazílie i Čína jsou součástí hospodářského uskupení BRICS (Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jihoafrické republiky). Ty se snaží vytvořit protiváhu například mezinárodnímu západnímu společenství OSN.
Brazílie stejně jako Čína „vždy upřednostňovaly vztahy s globálním Jihem založené na solidaritě, nevměšování se a vzájemném respektu a záměrně stavěly svůj přístup do kontrastu s přístupem supervelmocí… Jak Čína, tak Brazílie shledávají BRICS užitečným mechanismem, jak signalizovat velmocem, že i tyto rostoucí státy mají jak kapacitu, tak zájem na zřízení svých vlastních globálních institucí,“ dodává Springerová.
