Hlavní obsah

Konec války nejpozději příští rok. Zelenskyj odtajnil svůj „plán vítězství“

Foto: twitter.com/ZelenskyyUa

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

aktualizováno •

Poslancům ho představil prezident Volodymyr Zelenskyj. Největší důležitost přiřkl otázce přizvání Ukrajiny do NATO, které by podle něj Vladimiru Putinovi ukázalo, že „jeho geopolitické kalkulace jsou chybné“.

Článek

O zářijové cestě Volodymyra Zelenského do Spojených států se mluvilo jako o rozhodujícím momentu pro Ukrajinu.

Prezident během ní nejvlivnějším americkým politikům představil plán, který má zemi vyhrát válku, v níž se od února 2022 brání ruské agresi. Jak ale později napsala zahraniční média, zdá se, že Zelenského návštěva Kyjev ke splnění jeho klíčových požadavků výrazně nepřiblížila.

Americký list The Wall Street Journal napsal, že představený plán klíčové aktéry příliš nepřesvědčil. „Neohromilo mě to, není tam mnoho nového,“ řekl jeho novinářům jeden z vysoce postavených představitelů.

Zelenskyj dosud o „vítězném plánu“, jak strategii nazývá, mluvil pouze v základních obrysech. Prozradil pouze, že jeho součástí jsou témata jako bezpečnost, geopolitické postavení Ukrajiny, obranná pomoc i ekonomická spolupráce.

Jak konkrétně plán vypadá, zůstávalo dlouho neznámé, přestože o jeho obsahu se na Západě hojně spekulovalo. To se teď ovšem změnilo.

Konec nejpozději příští rok?

Prezident během středečního projevu v parlamentu seznámil ukrajinské zákonodárce s některými pasážemi zmiňovaného plánu a zpřístupnil je tak široké veřejnosti, v níž –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ jak tvrdí ukrajinský politolog Volodymyr Fesenko –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ rostla poptávka po zveřejnění plánu.

„Pokud plán získá podporu, můžeme válku ukončit nejpozději příští rok,“ vzkázal Zelenskyj na začátek. „Tento plán lze realizovat. Záleží na našich partnerech. Zdůrazňuji: na partnerech. Rozhodně ne na Rusku,“ dodal.

Moskva ukrajinský plán smetla ze stolu coby „kamuflovaný“ americký plán, který zahrnuje „využití Kyjeva k boji proti Rusku do posledního Ukrajince“.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ve středu řekl, že Zelenského projev ještě neslyšel, Kyjevu ale vzkázal, že by měl vystřízlivět a uvědomit si nesmyslnost politiky, kterou prosazuje, i příčiny, které vedly k nynějšímu konfliktu.

Členství v NATO jako priorita

Zelenskyj poslancům řekl, že plán se skládá z pěti hlavních bodů. Obsahuje také tři tajné dodatky, které budou představeny pouze vůdcům jednotlivých frakcí, jak serveru The Kyiv Independent přiblížil předseda parlamentní frakce vládní strany Služebník lidu David Arachamia.

Jako první se prezident rozhodl mluvit o bodu, který se týká ukrajinského vstupu do NATO a je podle něj klíčovou součástí celého plánu. Kyjev podal žádost o členství v Alianci v září 2022, dosud ovšem od spojenců nedostal jasný signál.

Někdejší tajemník NATO Jens Stoltenberg nedávno naznačil, že Ukrajina by se mohla stát členem Aliance ještě předtím, než válečný konflikt skončí. V zahraničních médiích se v návaznosti na to začalo živě debatovat o tom, že Kyjev by si mohl zajistit členství v NATO výměnou za možné teritoriální ústupky.

Vstup do NATO výměnou za území

Pět expertů se zamýšlí nad otázkou, která nyní plní stránky světových médií: Mohla by si Ukrajina teritoriálními ústupky zajistit členství v NATO? A byl by takový scénář základem pro úspěšná mírová jednání?

„Chápeme, že členství v NATO je otázkou budoucnosti, nikoli přítomnosti,“ prohlásil ve středu Zelenskyj v parlamentu s tím, že pozvánka do Aliance by ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi ukázala, že „jeho geopolitické kalkulace jsou chybné“. „Jsme demokratický národ, který dokázal, že dokáže ochránit euroatlantický prostor a vlastní způsob života,“ dodal Zelenskyj.

Natalija Halibarenko, šéfka ukrajinské mise při NATO, v rozhovoru pro agenturu Reuters uvedla, že Ukrajina usiluje o to, aby dostala pozvání ke členství v Alianci ještě předtím, než Bílý dům opustí dosluhují prezident Joe Biden.

„Naše představa je, že pozvání Ukrajiny je v tuto chvíli politickým signálem,“ poznamenala Halibarenko. „Upřímně věříme, že to může být součástí odkazu (současné) americké administrativy,“ dodala.

Přenést boje k nepříteli

Druhý bod plánu zdůrazňuje nutnost přiblížit válku Rusům a přenést část bojů na ruské území, tak jako se to podařilo letos v srpnu, kdy Ukrajinci odstartovali operaci v Kurské oblasti. List The Times už dříve s odvoláním na své zdroje zmínil, že součástí „vítězného plánu“ má být pokračování operace v ruské Kurské oblasti, která má posílit ukrajinskou pozici ve vyjednávání.

Ukrajina rovněž spojence vyzývá, aby zrušili restrikce ohledně použití dalekonosných zbraní a umožnili jí tím útočit na cíle hluboko na ruském území –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ mantra, kterou Kyjev opakuje dlouhodobě, avšak dosud bez úspěchu. Žádá také o podporu Západu při sestřelování ruských raket a dronů nad Ukrajinou.

Institut pro studium války (ISW) minulý měsíc identifikoval okolo 245 ruských vojenských a polovojenských objektů, na které by Ukrajina mohla zaútočit střelami Storm Shadow a ATACMS dodanými Západem, pokud by dostala svolení.

Mapa potenciálních cílů na ruském území

Střelami Storm Shadow a ATACMS dodanými Západem by Ukrajina mohla zasáhnout zhruba 245 základen, ze kterých Rusko útočí na její území. Je ovšem na spojencích, jestli jí k tomu dají svolení a budou riskovat eskalaci konfliktu.

Třetí bod se věnuje tématu jaderného odstrašování a Kyjev v něm navrhuje „komplexní nejaderný balíček strategického odstrašení na svém území“, který by zemi ochránil před budoucí agresí.

Příliš mnoho dalších podrobností ohledně tohoto bodu známo není. Jeho součástí je tajná pasáž, do které dal Kyjev nahlédnout pouze svým západním spojencům –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ lídrům Spojených států, Velké Británie, Německa, Francie a Itálie, jak upozornil list The Kyiv Independent.

Neveřejné informace obsahuje i čtvrtý bod, který se věnuje možnostem ekonomického růstu. Ten Kyjev spatřuje ve využití přírodních zdrojů, jako jsou uran, titan a lithium. Svým americkým a evropským spojencům v rámci něj nabízí speciální dohodu o společných investicích a využívání těchto zdrojů. Vyzývá také k posílení mezinárodních sankcí, které by oslabily ruské válečné úsilí.

Poslední pátý bod se stáčí k poválečnému bezpečnostnímu vývoji země. Prezident Zelenskyj v rámci něj zmiňuje, že Ukrajina bude mít po válce velmi zkušené vojenské síly, které budou pro NATO a Evropu velkým přínosem.

„Pokud budou partneři souhlasit, pak po válce počítáme s nahrazením některých amerických vojenských kontingentů umístěných v Evropě ukrajinskými jednotkami,“ nabídl například Zelenskyj.

AKTUALIZACE: Doplnili jsme další detaily a reakci Moskvy.

Doporučované