„Konec třiceti let míru.“ Proč se francouzské teritorium bouří proti Paříži

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Násilí, které tichomořský ostrov nezažil už přes třicet let, i krvavý boj za nezávislost od kolonizátorů ze Západu, jak někteří nepokoje, jež už pátý den otřásají Novou Kaledonií, označují.

Obyvatelé francouzského teritoria v Pacifiku se od pondělí bouří proti sporné změně volebního práva, kterou odhlasovali francouzští poslanci v Paříži. Protestující, mezi nimiž jsou významně zastoupeni mladí lidé, si stěžují na to, že znevýhodňuje původní domorodé obyvatelstvo.

V hlavním městě Nouméa už od pondělí dochází k ozbrojeným střetům mezi demonstranty a policií, jejíž počty na ostrově Francie v posledních dnech výrazně navýšila. Z místa přichází záběry ohořelých aut, doutnajících budov a vyrabovaných obchodů.

„Je to něco jako konec třiceti let míru,“ okomentovala dramatické události posledních dní pro stanici CNN bývalá australská generální konzulka v Nové Kaledonii Denise Fisherová.

Jaká situace momentálně na tichomořském ostrově panuje a proč tamní obyvatele změna volebního práva tolik pobouřila? Připravili jsme seznam klíčových otázek a odpovědí o nepokojích v Nové Kaledonii.

Situace v Nové Kaledonii zůstává i pátý den od propuknutí nepokojů velmi napjatá. Na místě od pondělí zemřelo nejméně pět lidí včetně dvou četníků, stovky dalších byly zraněny a zatčeny.

Ačkoliv čtvrteční noc byla podle úřadů v porovnání s předchozími dny poměrně klidná, v hlavním městě Nouméa nadále dochází k potyčkám. Zástupce Francie na ostrově Louis Le Franc dokonce v pátek připustil, že některé oblasti metropole se v posledních dnech vymkly státní kontrole.

Podle Le Franca je jedním z nejpalčivějších problémů na místě nedostatek potravin. „Zásoby by vystačily na dva měsíce,“ uvedl a upozornil, že během nepokojů byla zničena a vyrabována řada obchodů. Barikády, které protestující vystavěli na ulicích, brání zásobování, dodal.

„Situace je velice napjatá. Lidé jsou na pokraji sil. Mají strach. Jsou unavení,“ okomentovala pro agenturu AFP dění na ostrově australská akademička Nicole Georgeová, která v týdnu navštívila hlavní město.

Francouzská vláda vyhlásila ve středu na ostrově výjimečný stav a posílila pravomoci policie. V Nouméa začal platit noční zákaz vycházení. Úřady také uzavřely tamní hlavní letiště a zakázaly veřejná shromáždění, nošení zbraní, prodej alkoholu i požívání sociální sítě TikTok, kde mezi sebou výtržníci údajně komunikovali.

Úřady také výrazně navýšily přítomnost bezpečnostních sil v oblasti. Francie na ostrov v noci vyslala dalších tisíc policistů a četníků, kteří se mají během pátku zapojit do potírání nepokojů. Celkový počet členů pořádkových sil na ostrově tak navýšila na 2700.

Posily mají podle Le Franca pomoci znovu obnovit pořádek v oblastech, které se v posledních dnech vymkly kontrole. „Jsou zde místa, kde jsou stovky výtržníků, kteří čekají na střet s policií,“ dodal.

O uklidnění situace se ve čtvrtek snažil i francouzský prezident Emmanuel Macron, který voleným představitelům Nové Kaledonie nabídl videokonferenci. Ti však jeho návrh zamítli.

Skupina Field Action Co-ordination Cell, která svolala pondělní protesty proti volební reformě, obvinila francouzské vedení, že se na ostrově dopouští násilností.

„Tváří v tvář tvrdohlavému odhodlání státu prosadit změnu ústavy odsuzujeme jeho nezodpovědnost a činíme ho odpovědným za ztráty na lidských životech, zvěrstva a zničení ekonomické struktury země,“ uvedla v prohlášení.

Nepokoje odstartovala změna místní ústavy, kterou schválili francouzští poslanci. Konečné schválení změny ovšem vyžaduje ještě společné hlasování obou parlamentních komor.

Na základě chystané změny by měli Francouzi, kteří se do Nové Kaledonie přistěhovali a žijí zde alespoň deset let, možnost hlasovat v místních volbách. S tím má problém původní obyvatelstvo Kanaků, kteří tvoří zhruba 40 procent z celkových 270 000 obyvatel ostrova. Jeho zástupci si stěžují, že taková změna volebního práva by výrazně omezila jejich politický vliv.

Podle stanice CNN jsou násilnosti posledních dní vyústěním dlouholetého politického napětí, jež panuje mezi Kanaky, kteří se staví proti nadvládě Paříže, a francouzskými obyvateli usilujícími o uchování vazeb s vlastí.

„Kanakové mají námitky proti hlasování ve Francii nejen proto, že o něm bylo rozhodnuto v Paříži bez nich, ale také mají pocit, že chtějí, aby bylo součástí jednání, které by zahrnovalo další hlasování o sebeurčení a řadu dalších věcí,“ vysvětluje bývalá australská konzulka Fisherová.

Obyvatelé Nové Kaledonie se v roce 2021 v již třetím referendu vyslovili pro zachování vazeb na Paříž (psali jsme zde). Mezi původními obyvateli se ovšem otázka nezávislosti stále těší velké podpoře.

Skupiny, které usilují o nezávislost ostrova, odsuzují chystané změny v ústavě coby pokus Francie upevnit nadvládu nad ostrovem.

Francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin ve čtvrtečním vysílání stanice France 2 řekl, že na tichomořském ostrově působí zahraniční vlivy. Z vměšování do záležitostí v Nové Kaledonii obvinil Ázerbájdžán, který podle něj spolupracuje s tamní skupinou usilující o nezávislost.

Podle Paříže skupina napojená na ázerbájdžánské úřady otevřeně podporuje separatistické demonstranty a odsuzuje počínání francouzské strany. O vlivu Baku podle ní svědčí také to, že se během protestů vedle symbolů Kanaků často objevují i ázerbájdžánské vlajky, píše France 24.

Ázerbájdžán jakékoliv zapojení rázně popírá. Darmaninova obvinění označuje za nepodložená a urážlivá.

Napětí mezi Paříží – tradičním spojencem Arménie – a Baku vzrostlo po bleskové ofenzivě v roce 2023, kterou Ázerbájdžán vedl, aby získal zpět kontrolu nad Náhorním Karabachem od etnických arménských separatistů.