Článek
Kreml na začátku týdne odstoupil od dohody, která umožňovala Kyjevu vyvážet přes Černé moře zemědělské produkty, především obilí. A následujících dnech se ruské síly snažily Ukrajině zabránit v lodní přepravě intenzivním ostřelováním černomořských přístavů (více zde).
Pouhý rok od chvíle, kdy stejný problém s vývozem komodit z napadené země vyřešila obilná dohoda, kterou zprostředkovaly Turecko a OSN, tak musí rozvojové země znovu řešit, co si počnou bez ukrajinských dodávek.
„Situace je alarmující,“ popsal situaci v Somálsku v rozhovoru pro Seznam Zprávy Walter Mawere, humanitární pracovník organizace CARE. „Somálsko spoléhá z 90 procent na dodávky obilí z Ruska a Ukrajiny. Očekáváme tedy, že kvůli rozhodnutí Ruska ceny opět porostou.“
Jaký dopad to bude mít?
To bude mít dopad na miliony lidí, jež už tak čelí humanitární krizi, která v zemi je. Ceny potravin budou pro mnoho rodin nedosažitelné. Už teď tu máme 6,5 milionu lidí, kteří se potýkají s akutní potravinovou nouzí, a připravujeme se na to, že jich bude přibývat.
Musíme si navíc uvědomit, že jakmile se dostane na veřejnost informace o možném přerušení dodávek obilí, ceny okamžitě vyletí.
Předpokládám, že důsledky pozastavení dohody uvidíme velmi brzy. Zatím ale více informací nemáme.
Jakým způsobem vlastně obilí z ukrajinských přístavů míří do Somálska?
Nejdříve se dostane do somálských přístavů, kde ho odkoupí další prodejci nebo humanitární organizace. Následně putuje v nákladních vozech do různých koutů země.
Cyklus chudoby
„Somálští pastevci jsou závislí na chovu velbloudů a koz,“ říká Walter Mawere, humanitární pracovník organizace CARE. Pokud neprší a je sucho, dobytek se nemá kde pást.
„Potkal jsem rodiny, co měly 500 koz nebo 50 velbloudů. Některé přišly třeba o polovinu, jiné o všechna zvířata. Přišly tak také o maso a mléko, které dále prodávaly, nebo se jím živily, takže přišly o živobytí. Co vám pak zbývá? Opustíte domov a hledáte útočiště v kempech pro uprchlíky. Jste odkázáni na dodávky potravin a vody, která není. Zatímco dříve ženy chodily pro vodu třeba kilometr, dnes už jich musí ujít i pět,“ popisuje realitu mnoha rodin.
Kvůli suchu v Africkém rohu musely své domovy opustit stovky tisíc lidí.
O podobných osobních tragédiích Seznam Zprávám vypráví i Zbyněk Wojkowski z humanitární organizace ADRA, která působí v Etiopii.
„Lidé by tu (za normálních okolností), což je dáno především podmínkami, konzumovali maso a mléko od vlastního dobytka. Jelikož není moc možností, co pěstovat, tak by k tomu konzumovali luštěniny, těstoviny a rýži, která se dováží, nebo chleba, jejž si dělají z kupované mouky. Když to ale nemají, vynechávají i několik jídel denně,“ popisuje.
„Čím méně jíte, především v případě dětí do pěti let, tím větší je riziko, že chytíte spalničky nebo choleru. Je to cyklus, který všechno zhoršuje. Představte si, že tu není dostatek zdravotních zařízení, kam by lidé došli, takže i to nejmenší onemocnění vás poznamená. Víme o lidech, co jsou na pochodu i 20 hodin a tři dny nejedí,“ sdílí své zkušenosti Djoen Besselink z Lékařů bez hranic.
Zoufalí lidé tak často migrují do měst, což může vygradovat v nepokoje nebo destabilizovat stát, zdůrazňuje další úskalí Wojkowski.
Jak se na možné přerušení dodávek a opět rostoucí ceny připravujete?
Musíme zjistit, jak se může zvednout počet hladovějících. Také přerozdělit naše zásoby tak, abychom věděli, že jsou zdravotnická zařízení, ve kterých působíme, schopná zajistit naše pacienty, aby netrpěli hlady. Včetně dětí, které za námi míří podvyživené.
Somálsko nicméně není jedinou zemí, které kvůli dohodě hrozí nedostatek obilí nebo rostoucí ceny potravin.
Ano, je to tak. Očekáváme, že dopady zásadně pocítí i další země Afrického rohu i na Blízkém východě. Země jako Jemen, Libanon nebo Súdán. Konec obilné dohody nicméně může destabilizovat potravní řetězec globálně.
Když jsme spolu před pár měsíci mluvili o potravinové krizi způsobené suchem, říkal jste, že se naděje upíná na období dešťů. Ty měly přijít v březnu a dubnu. Přišly?
Ano, přišly. Část pastvin tak získala vláhu, některé komunity mají vodu pro sebe i svá zvířata. Zlomek pastevců tak může začít připravovat půdu pro to, aby mohli zasadit a pěstovat plodiny. Pršelo víc, než jsme předpokládali.
Situace se zlepšila například kolem metropole Mogadišu nebo Baidoa. Tam dle dat Integrované klasifikace potravinové bezpečnosti (IPC) ještě na začátku ledna 2023 hrozil kvůli obrovskému množství uprchlíků hladomor.
Teď ale Somálců, kteří žijí v katastrofických podmínkách, ubylo. Zatímco dříve jich bylo kolem 195 tisíc, jejich počet se teď snížil na 12 tisíc.
Šlo především o pastevce, kteří utekli do táborů, protože jim umřel dobytek. Teď když zapršelo, mohou začít znovu obdělávat a mají tak naději.
V některých částech země ale kvůli prudkým dešťům a vyschlé půdě, která nebyla schopná absorbovat vodu, přišly povodně. Ty způsobily škody a někteří Somálci museli naopak své domovy opustit.
Jak jsem již zmiňoval, máme v zemi kolem 6,6 milionu lidí, kteří se potýkají s potravinovou nouzí a potřebují humanitární pomoc.
Mohlo by vás zajímat
Obyvatelé Madagaskaru se několik let točí ve spirále krizí. Nejhůře dopadají na izolované a těžce zkoušené vesnické komunity. Na vině je nejen změna klimatu, ale i ničivé cyklony a nízká míra pomoci ze strany státu.
Co je podle vás dlouhodobým řešením?
My se aktuálně soustředíme na záchranu životů. Primárně je ale potřeba naplnit Plán humanitární pomoci Somálsku, který je aktuálně splněný pouze z 35 procent.
Na pomoc místním komunitám potřebujeme 2,6 miliardy dolarů a získali jsme zatím 800 milionů. Je také potřeba investovat do rozvojové pomoci, aby byly komunity připravené na šoky (jak se popasovat s vedry, pěstovat rezistentnější zemědělské plodiny), které budou přicházet.
Pak se nebude stávat, že se budou dostávat do nouze každý rok.
Pomoc také musí přicházet včas. Předtím než budou muset kvůli konkrétní katastrofě Somálci opouštět své domovy. Je jednodušší poskytnout preventivní pomoc než tu po příchozí katastrofě.
Před časem jste uvedl, že mezinárodní společenství odvrací od dění v Somálsku zrak. Jak to vnímáte aktuálně?
Vnímám to podobně. Jen loni kvůli suchu zemřelo v Somálsku 43 tisíc lidí. Jak jsem již říkal, letos jsme zatím obdrželi jen lehce přes 30 procent financí, které potřebujeme.
Svět je vůči nám slepý. Ano, je nutné pomáhat Ukrajině, ale také v jiných částech světa musíme zachraňovat životy.
