Článek
Kohouti nemají v chovech specializujících se na produkci vajec žádnou komerční hodnotu. I kdyby je firmy nechaly vyrůst a pak prodaly na maso, nepokryje jim to ani náklady. O hodně levněji se totiž na maso dají chovat brojleři, kteří mají masa víc a rostou rychleji.
Asi šest až sedm miliard ani ne den starých kohoutků tak ročně firmy zabíjí, často brutálními způsoby, jako je vhození do drtičů.
Organizace bojující za lepší životní podmínky zvířat na tuto praktiku opakovaně upozorňují a v posledních letech je začínají brát v potaz i vlády některých států.
Například Německo a Francie už proti masakru kohoutků legislativně zasáhly. Mluví se i o možném zákazu v celé EU, pro se letos v říjnu vyslovila i evropská komisařka pro zdraví a bezpečnost potravin Stella Kyriakidisová a stojí za ním i skupina států, která kromě Německa a Francie čítá i Rakousko, Belgii, Kypr, Finsko, Irsko, Lucembursko a Portugalsko.
K řešení problému s náklady spojenými se zjišťováním pohlaví kuřat ještě před vylíhnutím, nebo s otázkou, jak případně s vylíhnutými kohouty naložit, se tento týden přihlásili izraelští vědci z centra Volcani spadajícího pod tamní ministerstvo zemědělství.
Vědci oznámili, že se jim povedlo vymyslet způsob, jak díky genetické modifikaci zamezit líhnutí samců. Vylíhnuté samice přitom podle nich nebudou modifikací nijak dotčené (nebude v nich žádný genetický materiál navíc), což by mohlo znamenat, že s technikou by nemuseli mít problém ani tam, kde tvrdě regulují geneticky modifikované potraviny, jako jsou například právě země EU.
Tým embryologa Juvala Cinnamona zatím zůstal jen u tiskových prohlášení a nepublikoval o své sedmileté práci veřejnou studii. Podle BBC tak vědci učinili proto, aby si chránili licenci pro spin off firmu Huminn. Znamená to ale, že nezávislí vědci nemohou posoudit, na kolik jsou prohlášení izraelského týmu věrohodná.
Za týmem nicméně stojí přední světová organizace bojující za lepší podmínky pro chov zvířat Compassion in World Farming (CIWF), jejíž experti na výzkum už tři roky dohlíží.
CIWF už také oznámený objev Izraelců označila za „velmi důležitý pokrok“ v cestě za lepším životem zvířat. „Normálně jsem velmi opatrný ohledně genetických úprav chovných zvířat. Toto je ale výjimečný případ,“ řekl k tomu za CIWF Peter Stephenson s tím, že organizace tento projekt podporuje.
Zmiňovaná firma Huminn dokonce podle The Times of Israel oznámila, že evropské Generální ředitelství pro zdraví a bezpečnost potravin už technologii studovalo a potvrdilo, že vylíhnuté slepice i jejich vajíčka by se měly dát prodávat na evropském trhu, aniž by došlo k porušení zákonů. Podle Cinnamona má technologii hodnotit už i americký Úřad pro kontrolu potravin (FDA).
Vědci také tvrdí, že jejich objev bude ekonomicky výhodnější, než dosavadní třídění a zabíjení kohoutků. Celý proces líhnutí by technologie prý mohla zlevnit téměř o polovinu.
Jak to funguje?
Trik spočívá v modrém světle, úpravě DNA a hře s chromozomy.
Geneticky upravené potraviny jsou podle odborníků nezávadné
Potraviny, které prošly genetickými modifikacemi, podle odborníků nejsou škodlivé a legislativa je zbytečně přísná:
Dá se to popsat asi takhle: Slepice má chromozom W a Z, kohout Z a Z. Vědci vytvořili hejno slepic s upraveným chromozomem Z, který je nastaven tak, aby modré světlo zastavilo vývoj a nedošlo k vylíhnutí.
Pokud tedy ze spojení slepice a kohouta vznikne vejce, které dostane od matky chromozom W a od otce Z, vznikne prostě obyčejná slepice. Upravený chromozom se od matky nepředá dál a slípka vznikne přirozeně. Pokud vejce dostane chromozom Z od otce a upravený chromozom Z od matky, měl by vzniknout kohout, díky úpravě se ale z vejce po nasvícení modrým světlem nic nevylíhne.
„Chovatelé dostanou stejné slepice, jako mají teď a spotřebitelé dostanou úplně stejná vejce. Jediný malý rozdíl bude spočívat v tom, že na vejce posvítí modré světlo,“ řekl k tomu Cinnamon.
Nakonec ale ještě jednou pro jistotu připomeňme, že na jásání nad senzací je příliš brzy. Dokud vědci nevydají studii, kterou ohodnotí ostatní, není o funkčnosti technologie nic jisté. Stejně tak i prohlášení o ekonomické efektivitě a legislativní stránce zůstávají nepotvrzená.
