Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Hranici s Ukrajinou navštívila hned den poté, co Rusko odstartovalo rozsáhlou invazi do sousední země.
„Mé srdce je s každou obětí této nesmyslné války,“ vzkázala 25. února 2022 americká diplomatka Bridget Brinková. Tehdy působila jako velvyslankyně Spojených států na Slovensku, o pár měsíců později ji ale administrativa tehdejšího prezidenta Joea Bidena převelela do válkou zmítané země.
Na Ukrajině, kam musela vyrazit kvůli bezpečnostním rizikům bez doprovodu své rodiny, strávila tři roky. Před pár dny ovšem oznámila, že ve funkci velvyslankyně předčasně skončí.
Agentura AFP v souvislosti s tím poznamenala, že je „normální, že američtí velvyslanci po několika letech odjíždějí, zejména z konfliktních zón, kam si nepřivážejí své rodiny“. Načasování odchodu Brinkové nicméně vyvolává řadu otázek.
Stanice CNN s odkazem na zdroje z okolí ambasadorky napsala, že vliv zřejmě sehrál tlak, který cítila, jak ze strany Kyjeva, tak Washingtonu, který po nástupu Donalda Trumpa změnil dosavadní přístup ke konfliktu na Ukrajině.
Před Ukrajinou působila na Slovensku
Velvyslanci, kteří s Brinkovou v minulosti pracovali, diplomatku popisují jako tvrdou profesionálku, která někdy svým pracovním nasazením připomínala spíše stroj. Zároveň jí však podle nich nechybělo autentické nasazení a skutečný zápal pro věc.
Na začátku své kariéry sbírala zkušenosti jako konzulární úřednice na americké ambasádě v Bělehradu či referentka pro Kypr.
Později působila také coby zástupkyně ředitele pro jihoevropské záležitosti a ředitelka pro oblast Egejského moře a jižního Kavkazu v Radě pro národní bezpečnost. Byla také zástupkyní vedoucího mise na velvyslanectví USA v gruzínském Tbilisi a v uzbeckém Taškentu. Odtud nastoupila jako vedoucí poradkyně do Úřadu pro evropské a euroasijské záležitosti ministerstva zahraničí, kde měla na starosti východní Evropu a Kavkaz.
Na zmíněný post na Slovensku nastoupila v roce 2019. „Svědectví o pomoci a podpoře, kterou všichni slovenští vojáci poskytují Ukrajině, vyvolává pokoru a obdiv,“ zněl jeden z jejích vzkazů po začátku ruské invaze.
Hned v dubnu 2022 ji pak Biden nominoval na pozici na Ukrajině, tedy momentálně jednu z nejnáročnějších v diplomacii, připomíná americký deník The New York Times. Senát Brinkovou schválil jednomyslně.
Pozice byla tehdy od roku 2019 neobsazená poté, co Donald Trump odvolal Marii Jovanovičovou, která později vypovídala při pokusu o jeho sesazení z prezidentského úřadu v době jeho prvního mandátu.
Kyjev podporovala i tlačila do reforem
Úkolem Brinkové na Ukrajině se stalo pomáhat koordinovat vojenskou a finanční pomoc, která proudí ze Spojených států a pro obranyschopnost napadené země je od prvních dnů invaze klíčová.
Server Politico píše, že Brinková byla od svého nástupu důslednou zastánkyní americké vojenské pomoci. Výrazná byla také na sociálních sítích, kde pravidelně vyjadřovala podporu Ukrajině.
Spolu s výměnou americké administrativy se ale velvyslankyně dostala do komplikované pozice. Donald Trump po svém návratu do funkce odstartoval sérii kroků, které na Ukrajině vyvolaly zděšení.
Nejprve dočasně pozastavil pomoc napadené zemi, později jeho tým přišel s návrhem dohody o sdílení ukrajinských nerostů, kterou Ukrajinci označují za snahu vyrabovat válkou oslabenou zemi. Situace vyeskalovala na konci února během Zelenského návštěvy Bílého domu, která skončila bezprecedentní roztržkou.
Zahraniční média píší, že Brinková musela svůj dosavadní přístup přizpůsobit strategii nové administrativy. K válce na Ukrajině zaujala neutrálnější postoj a ve svých výrocích byla zdrženlivější.
„Učinila velmi racionální rozhodnutí ohledně toho, co si může v novém prostředí a za nových okolností dovolit,“ uvedl bývalý ukrajinský představitel, se kterým pod podmínkou anonymity mluvil server CNN.
To ovšem vrhlo stín na její vztahy s Kyjevem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj velvyslankyni zkraje dubna kritizoval, když v příspěvku na sociálních sítích nepřipsala Rusku přímou odpovědnost za útok na jeho rodné město Kryvyj Rih, při kterém zemřelo 20 lidí.
„Bohužel reakce amerického velvyslanectví je překvapivě zklamáním – tak silná země, tak silný národ, a přesto tak slabá reakce,“ napsal Zelenskyj na X. „Bojí se dokonce vyslovit slovo ‚ruský‘, když mluví o raketě, která zabila děti,“ dodal s tím, že mlčení Moskvě dodává odvahu „pokračovat ve válce a ignorovat diplomacii“.
Velvyslankyně si zřejmě kritiku vzala k srdci, jelikož ve svém dalším příspěvku v reakci na jiný útok opět roli Ruska zdůraznila. Odcestovala také do Kryvého Rihu, kde vyjádřila soustrast obětem tragédie. O ruské odpovědnosti otevřeně mluvila i po pátečním útoku v Sumách, při kterém zemřelo přes 30 lidí.
Nedávný komentář ovšem nebyl první situací, kdy se Brinková dostala na Ukrajině do sporu. V nelibosti některých ukrajinských vládních představitelů byla už před nástupem Trumpa, a to kvůli svému tvrdému postoji vůči korupci. Snahu dotlačit tamní vládu k reformám mnozí považovali za pokus USA dohlížet na Ukrajinu.
„Udělala vše, co jí její postavení umožňovalo, aby Ukrajina uspěla. Její zásady by jí nedovolily udělat opak,“ komentoval oznámení o odchodu Brinkové výše citovaný ukrajinský představitel.
Kdo by ji mohl na Ukrajině zastoupit, zůstává v tuto chvíli předmětem spekulací. Nehledě na to ovšem zahraniční média předpovídají, že její odchod ještě více zkomplikuje už tak napjaté vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem.
